Z poučení svatého starce Paisije Svatohorce
– Starče, je dobré se modlit za své zdraví?
– Lepší je prosit Boha, aby nás osvobodil od našich vášní.
To znamená, že nejprve máme prosit o Boží Království.
Pokud žádáme Boha, aby nám v nějaké věci učinil dobro, „spotřebováváme“ si tím náš majetek na nebesích. Když však nedokážeme snést bolesti naší nemoci, pak prosme Boha, aby nás uzdravil, a On podle toho bude jednat.
– Starče, to, zda nemocnému pomáhá modlitba, kterou za něj činíme, záleží také na tom, co on sám od Boha žádá, že ano?
– Nemocný, pokud prosí Boha, aby se uzdravil jen on, a nemodlí se za ostatní nemocné, aby se také uzdravili, nedělá dobře. Ty, sestro, když jsi byla na světě a pracovala jsi v nemocnici, co jsi dělala, když nemocný nedokázal říkat slova modlitby?
– Říkala jsem ji (za něj) já, starče.
– Dobře, to je v pořádku, má drahá, ale ten nemocný se měl také nějak modlit.
– On se modlil, starče, a říkal „Ach, Panagie moje“ nebo „Panagie moje, zachraň mě.“ Cožpak, starče, také trpělivost v bolesti není jistým druhem modlitby?
-Ano, bravo! To je pravda! Vy, když vás někdo požádá, abyste se za něj modlili, protože ten dotyčný člověk půjde v ten a v ten den na operaci, vy se za něj modlete už od chvíle, kdy vás o to požádá. Nečekejte na to, až půjde na operaci, abyste se pak za něj modlili. A při bohoslužbách, když kněz říká „za všechny nemocné“, říkejte s bolestí v srdci „Pane, smiluj se“.
Pokud se za nemocného nemodlíme, nemoc bude mít přirozený průběh. Pokud se však modlíme, může změnit svou cestu. Proto se vždy modlete za nemocné.
Podle knihy SLOVA IV. „Rodinný život“, str. 124.
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil a přeložil Michal Dvořáček
