„Jak mohu já, křehká žena, provést tak významný úkol a jak mohu uvěřit, že toto zjevení je skutečné?
Ikona sv. Niny umístěná v jednom z chrámů Tbilisi
Když bylo Nině 14 let, zeptala se svého učitele, kde se nachází Kristovo pohřební roucho. Nina podvědomě cítila, že tak důležitá relikvie nemohla být přece zcela ztracena. Její učitel jí řekl, že se nachází v (tehdejší) Ibérii (nyní Gruzie), tj. v zemi, která ještě není zcela osvícena křesťanským poznáním. Když si apoštolové vylosovali, kdo bude kde kázat, Přesvatá Bohorodice, Matka Boží, si tehdy vylosovala jako svou destinaci právě Ibérii, nicméně byla zadržena a pochopila, že tam odejít nemůže. Shůry se jí dostalo ujištění, že tuto zemi později osvítí někdo jiný.
Přesvatá Bohorodice se zjevila Nině ve snu a naznačila ji, aby odešla zvěstovat evangelium do Ibérie.
Požehnaná Nina byla ohromena myšlenkou na tak velkou odpovědnost a odpověděla: „Jak mohu já, křehká žena, provést tak významný úkol a jak mohu uvěřit, že toto zjevení je skutečné?
Přesvatá Bohorodice jí tedy darovala kříž z vinné révy se slovy: „Přijmi tento kříž jako štít proti viditelným i neviditelným nepřátelům!“
Když se Nina probudila, držela v rukou kříž. Zalila ho svými slzami z radosti nad tímto zázrakem a svázala ho prameny vlastních vlasů.
Tehdejší jeruzalémský patriarcha, její strýc, byl potěšen zprávou o jejím vidění. A dychtivě jí udělil své požehnání k její pouti do Ibérie.
Když Nina dorazila do této kavkazské země a viděla, že místní obyvatelé stále ještě uctívají falešné modly, zarmoutila se a modlila se k Pánu:
„Ó Pane, sešli své milosrdenství na tento národ, aby všechny národy (světa) slavily Tebe, jediného pravého Boha, skrze Tvého Syna, Ježíše Krista.“
Najednou začal vanout prudký vítr a z nebe padaly kroupy, které rozbíjely pohanské sochy.
Kamkoli Nina přišla, lidé, kteří slyšeli její kázání, se ve velkém počtu obraceli ke křesťanské víře.
Svatá Nina byla nicméně v Ibérii zajata. Nehledě na své zajetí, Nina žila velmi zbožným životem a neustále se modlila ke Spasiteli a Jeho Přečisté Matce. Toho si Gruzínci obzvláště povšimli, a proto také Nina, bez ohledu na to, kdo k ní přišel, všem zvěstovala o Kristu a Jeho slavném Vzkříšení.
Když svou modlitbou uzdravila nemocné dítě jedné ženy, zpráva o ní se dostala až k uším královny Gruzie, která sama trpěla nevyléčitelnou nemocí. Požádala proto, aby k ní Ninu hned přivedli, ale svatá Nina ze skromnosti odmítla, a tak jim královna přikázala, aby ji odnesli přímo k Nině.
Svatá Nina ji okamžitě uzdravila a královna Nana se s radostí vrátila domů.
Když královna vychvalovala Ninu a její víru před svým mužem, králem Gruzie Mirianem, ten tomu příliš pozornosti nepřikládal. Až jednou, při lovu v lese, ho zahalila neproniknutelná tma, v níž zabloudil, oddělil se od svých mužů a propadl zoufalství. Dal tehdy slib, že pokud ho Kristus vysvobodí, bude ho sám uctívat. Náhle se všude rozprostřelo denní světlo a prostor před ním byl zalit světlem. Král splnil svůj slib. On i královna byli svatou Ninou poučeni o víře a oba dva i s celým gruzínským národem se staly křesťany.
Autentický kříž sv. Niny uchovávaný v Mcchetě,
v jednom z nejstarších gruzínských měst
Jak lze vidět, díky velkým Nininým skutkům lásky ke Kristu a odvaze udělat to, co se po ní v tak mladém věku žádalo, se ke Kristu obrátil také král Gruzie Mirian, který původně zamýšlel, že všechny křesťany ve své zemi nechá zabít.
Po kázání a obrácení mnoha Židů a pohanů se Nina dozvěděla podrobnosti o Kristově rouchu. Židovka jménem Sidonia si připnula toto posvátné roucho k hrudi a zemřela. Nikdo jí nemohl toto roucho vzít, neboť bylo pohřbeno i s ní. Z jejího hrobu prý vyrostl cedr, který je nyní součástí královské zahrady. Nina ze svých vidění pochopila, že to místo (kde se hrob nacházel) je země posvátná.
Nina zesnula v Pánu na počátku 4. století a bylo jí dáno spatřit, jak se křesťanství stačilo rozšířit po celé Gruzii.
Ikony svaté Niny jsou napsány tak, že na nich světice drží svůj vinný kříž, který je zárukou jejího duchovního pouta s Přesvatou Bohorodicí. Svatá Nina se nazývá „Apoštolům rovná“, protože „jako kdysi apoštolé“ kázala evangelium v celé Gruzii.
Od 17. století je do ikonografické tradice přidán svitek, který sv. Nina obdržela ve svém druhém vidění. Její apoštolský titul, její kříž a její svitek jsou projevy její synergie s Boží blahodatí s cílem šířit Boží slovo a osvítit tímto evangelním poselstvím další národ a další zemi pro Krista.
Ostatky svaté Niny dodnes spočívají v gruzínském monastýru Bodbe. Nad jejím hrobem nechal král Miriam zbudovat pravoslavný chrám zasvěcený svatému Jiří.
Svátek: 14./27. ledna
Zpracováno podle podkladů OCA a Saint Nina Monastery
Související články:
Služebnice Boha Slova, která jsi byla flétnou Ducha Svatého…
Z dalších zajímavostí:
Jeskynní klášterní komplex v gruzínské Vardzii
Vardzia (gruzínsky ვარძია) je jeskynní klášterní město západně od města Achalkalaki v kraji (mchare) Samcche-Džavachetie, okrese Aspindza. Město bylo vybudováno na levém břehu řeky Kury v Malém Kavkazu na jihu Gruzie ve 12. století ve stěně hory Erušetu.
Tento architektonický skvost nechal postavit gruzínský král Giorgi III. (gruzínsky გიორგი III; † 27. březen 1184) – Bagration. Město chtěl zřídit jako hraniční pevnost proti nájezdům Turků a Peršanů. Jeho dcera, královna Tamara Gruzínská, stavbu dokončila a zřídila v ní klášter. Za válečného konfliktu se seldžuckými Turky zde sama žila v letech 1193 až 1195 i se svým dvorem.
Vardzia byla vytesána do skalní stěny vyčnívající v délce asi 500 metrů do obloukovitého údolí řeky Kury. Stavitelé přitom využívali skalních výstupků a zákoutí k vyhloubení hlubokých jeskyní, které mezi sebou spojovali tunely, schodišti, terasy a galeriemi. Původně bylo pro obyvatele zřízeno na 3000 bytů v až sedmi patrech, které mohly poskytnout bydlení až pro 50 tisíc lidí. Každý byt sestával ze tří místností. Kromě bytů zde byla i pokladnice, chrám, knihovna, pekárny, stáje a koupací nádrže. Voda byla rozvedena keramickým potrubím.
Po zemětřeseních je dnes zachováno ještě 750 místností na ploše 900 m². Hlavní turistickou atrakcí je klášterní kostel se sloupovým portálem, velký sál s valenou klenbou, apsidou a nartexem, který je vyzdoben barevnými freskami ztvárňujícími mimo jiné i krále Giorgi III. a královnu Tamaru. Ještě dnes zde žije několik mnichů, kteří fungují jako průvodci návštěvníků. (zdroj Wikipedia)
Kříž sv. Niny (tzv. Vinný kříž) na dveřích proslulého jeskynního kláštera ve Vardzii v Gruzii
