„Uctěme posvátnou dvojici našich osvětitelů, kteří nám přeložením božských Písem otevřeli pramen bohopoznání…“
Řecká ikona svatých Cyrila a Metoděje, učitelů Slovanů
Krátce před svátkem svatých a apoštolům rovných Cyrila a Metoděje, a stále ještě v době paschální, se konala letošní cyrilometodějská pravoslavná pouť k místům, která byla poznamenána přítomností „osvětitelů Slovanů“ a současně vůdců dávné byzantské misie na Velkou Moravu.
Uctít jejich světlou památku přijelo několik desítek poutníků z různých farností a mnoha národností, přičemž organizace celé události se ujal otec Matfej Vavro, představený Hodonínské pravoslavné obce spolu se svými věřícími. Za Brněnskou pravoslavnou obec přijeli věřící v čele s otcem Georgijem.
Nedělní svatá liturgie na slovanském hradišti v Mikulčicích, jež probíhala na základech místní trojlodní baziliky, která je dosud největší odkrytou velkomoravskou církevní stavbou, byla pro všechny přítomné velkým požehnáním.
Slavnostní bohoslužba probíhala nerušeně za krásného jarního počasí, beze stopy po dešti či mracích. Mnoho dětí i věřících mohlo přistoupit ke svaté Tajině zpovědi a následně ke svaté Eucharistii.
Otec Matfej, který se ujal kázání, zdůraznil význam svatých soluňských bratří i pro naši dnešní dobu. Otec Matfej hovořil s velkým zápalem a s láskou o tomto velkém duchovním pokladu, kterým cyrilometodějská tradice bezesporu je, neboť se dotýká tolika slovanských národů a své obdivovatele nachází i mezi neslovanskými národnostmi. To nejdůležitější je však duchovní požehnání a Boží blahodať, která zůstává s pravými ctiteli a následovníky svatých soluňských věrozvěstů, kteří dodnes zachovávají pravoslavné učení o Svaté Trojici, úctu k Boží Matce a svatým, jakož i obdiv a praktické používání staroslovanského bohoslužebného jazyka v církevním životě.
Otec Matfej pak zmínil ještě jeden důležitý aspekt ze života obou našich věrozvěstů, a sice jejich společné šíření křesťanské víry. Vzpomeňme si, že svatý Cyril, již na úmrtním loži, se spolu se svým bratrem Metodějem přirovnal k „býčímu souspřeží“, neboť společně „táhli jednu brázdu“. Svatý Cyril si totiž velmi přál, aby v této misijní činnosti jeho bratr Metoděj i nadále pokračoval, „ačkoli velmi miloval svou horu“ na Olympu v Malé Asii (tj. cestu mnišství), kam se chtěl starší z bratrů vrátit… „Kvůli hoře však neopouštěj své učení. Neboť čímpak můžeš být spíše spasen?“ řekl svému staršímu bratrovi mladší z věrozvěstů Cyril.
A tak i my máme zachovávat jednotu lásky, víry a Ducha Svatého a současně jako „oko v hlavě“ chránit svaté pravoslavné učení, které je předpokladem naší spásy.
„Vyproste nám horlivost k pravoslaví, abychom se s nadšením vraceli k tradicím našich otců, abychom s pilností věrně zachovávali církevní pravidla a zvyky a vyvarovali se všech lživých učení, abychom prospívali v bohulibém životě na zemi a stali se hodnými života rajského na nebesích – abychom tam všichni společně oslavovali Vládce všech, v Trojici Jediného Boha, na věky věků. Amen.“ (z Modlitby ke svatým věrozvěstům)
Po závěrečném požehnání se všichni přítomní bratrsky pozdravili oním věčně živým paschálním pozdravem: „Kristus vstal z mrtvých!“, „Christos voskrése!“, „Christos anésti!“ a zakusili také něco z „pozemských darů“ při velmi chutném pohoštění, které otec Matfej spolu se svou mátuškou a farníky připravil.
Druhá část nedělního setkání se nesla v duchu příjemných debat na různá témata a srdečných rozhovorů malých i velkých poutníků.
Menší skupina věřících se pak ještě na závěr vydala k jednomu nedalekému poutnímu místu, které se nachází na druhé straně řeky Moravy, již na slovenském území u obce Kopčany. Tam dodnes stojí unikátní chrám z doby Velké Moravy (tj. z 9. století), jež je zasvěcen svaté Markétě Antiochijské (jinak v pravoslavné tradici známé jako svatá Marina). Tento kostel vznikl jako součást velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích a jeho postavení se datuje nejpozději do období vlády knížete Rostislava nebo Svatopluka I.
Právě u tohoto kostela jsme se setkali s otcem Jakubem Jacečkem a našimi pravoslavnými přáteli ze Slovenska, s nimiž jsme se také společně u tohoto starobylého křesťanského chrámu pomodlili a zazpívali paschální tropar v mnoha jazycích.
A tím se naše celodenní pouť při příležitosti květnového svátku svatých Cyrila a Metoděje, nesená stále ještě v duchu radosti ze Vzkříšení, nachýlila pomalu, ale jistě ke svému konci.
Společná fotografie u chrámu sv. Markéty (Mariny) nedaleko Kopčan na Slovensku
Dej Bůh, abychom tuto tradici, jak zbožně prohlásil otec Jakub, mohli konat nejen každoročně, nýbrž i s velkou horlivostí a s láskou k našim svatým pravoslavným patronům a učitelům všech Slovanů, kteří nás duchovně i kulturně osvítili!
Amen a sláva Bohu za vše!
připravil Michal Dvořáček, účastník poutě z Brna
Zdroj ikon: Poimin.gr
Fotogalerie: Mikulčice-Valy (Areál slovanského hradiště) a cesta do Kopčan (21.5.2023)
