Svou účastí na svaté tajině Eucharistie se stáváme jedním tělem s naším Pánem a také s našimi bratry u víře…

„S bázní Boží, u víře a lásce přistupte!“

Společná Matka všech věřících, Církev, shromažďuje své děti a vede je ke společnému Otci. „Dává jim prostý, jednoduchý a nedělitelný vztah, který je vytvářen vírou. Ze všech věřících se díky blahodati Ducha Svatého skládá „obecenství“ či jinak též „stavba“ Církve, kterou je svaté Tělo Kristovo.

Svatým Křtem jsme zrozeni z téže Matky, svatou Eucharistií jsme živeni stejným pokrmem. Každý věřící „je tvůj bratr, narodil se stejné matce jako ty, je tvým členem, je pozván ke stejnému stolu“[1], říká svatý Jan Zlatoústý. Myšlenky svatých Otců nám pomáhají pochopit eklesiologický význam tajemství svatého Křtu a svaté Eucharistie. Prostřednictvím těchto svatých Tajin je totiž budována a sjednocována svatá Církev.

Tato jednota není pouhou symbolikou, ale skutečností: „Protože zde nejde jen o společenství jmen nebo o podobnost analogie, ale o bytostnou identitu. Svaté Tajiny jsou skutečným Kristovým tělem a krví a pro Církev jsou pravým pokrmem a pravým nápojem…“[2]

Bohonosní Otcové hovořili o těchto věcech velmi otevřeně, takže často používali ty nejvýmluvnější významy slov, aby nám zjevili živoucí jednotu Krista s těmi, kdo se účastní svatého Přijímání, a samu podstatu Těla Církve. Východiskem teologie a zkušenosti svatých Otců jsou slova apoštola Pavla: „Neboť jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všichni zajisté z jednoho chleba jíme.“[3]. Toto apoštolské slovo nám odhaluje základ, na kterém spočívá jednota věřících mezi sebou a s Kristem: je to sám Kristus, „Chléb života“.

Svatý Jan Zlatoústý říká při výkladu tohoto apoštolského textu: „Co je chléb? Tělo Kristovo. A co se stane s věřícími, kteří se ho účastní? Tělo Kristovo není mnoho těl, ale jedno Tělo. Tak jako se chléb skládá ze spojení mnoha zrn, která nejsou nikde vidět, i když existují, protože díky spojení nejsou rozlišitelná, tak jsme sjednoceni i my mezi sebou navzájem a spolu s Kristem. Neboť ty nejsi živen jedním tělem a on zase jiným, ale všichni stejným. Také proto apoštol Pavel dodal: „Všichni zajisté z jednoho chleba jíme.“[4]. Podle řeckého textu „Οἱ γάρ πάντες ἐκ τοῦ ἑνός Ἄρτου μετεχομεν“ by se tato pasáž dala přesněji přeložit jako: „Všichni zajisté na jednom chlebu podíl máme.“

Víno, stejně jako chléb, je také symbolem jednoty věřících: Je to „směs“, která vznikla lisováním mnoha hroznů, které byly sesbírány z různých vinic. Dary, které člověk nabízí Bohu, chléb a víno, symbolizují jednotu církve. A dar, který Bůh nabízí člověku, svaté Tělo a Krev Kristova, uskutečňuje tuto jednotu tím nejmocnějším způsobem.

Svou účastí na svaté tajině Eucharistie se stáváme jedním tělem s naším Pánem a také se svými bratry. A tento božský dar je člověku nabízen z lásky našeho Spasitele…