Ze Slova sv. Řehoře Nysského o duši a Vzkříšení
Slovo svatého otce Řehoře Nysského „O duši a Vzkříšení“, jehož církevní památku si tuto neděli připomínáme, bylo napsáno roku 379 po Kr., když světec navštívil svou sestru – ctihodnou Makrinu v Pontu, aby ji utěšil v zármutku nad odchodem svatého Basila Velikého z tohoto života, jejich společného a rodného bratra.
Makrina byla již vážně nemocná, jen krátce před svou vlastní smrtí, nicméně vedla se svým bratrem Řehořem velmi podnětný rozhovor, který vedl ke vzniku jeho „Slova o duši a Vzkříšení“…
Hlavní a nosné myšlenky Řehořových úvah o duši a Vzkříšení by se daly vyjádřit asi takto:
Smrt je oddělením duše od těla. Když se tělo oddělí a opustí duši, rozpadá se na živly, z nichž bylo utvořeno. Každý takový živel – prvek či element těla – se vrací zpět ke svému základnímu, přirozenému elementu, a tímto způsobem není žádná jednotlivá složka těla zcela zničena, nebo jinak řečeno, nevrací se do neexistence, a proto i lidské tělo po smrti zůstává tímto způsobem uvnitř tohoto světa (součástí vody, vzduchu, půdy a ohně). Tomuto stavu říkáme rozklad, a nikoli zničení či stav neexistence.
Duše není tímto rozkladem nijak dotčena, neboť je prostá a jednoduchá (bez vícero složek), a také proto není možné, aby se rozpadla. Duše je nesmrtelná a šíří se v prostoru věčnosti. Jediné, co se u ní mění v důsledku smrti, je způsob její existence. Dokonce i tehdy se však její vztah k rozpadlému tělu nepřerušuje, a duše je schopna najít všechny složky tohoto těla díky své síle poznání. Ani místo (ani vzdálenost), ale ani čas nezabrání duši v tom, aby nalezla všechny tyto elementy těla při (všeobecném) Vzkříšení.
To, co očekává lidi po smrti, je očištění, obnovení těla a vzkříšení všech. Náš Stvořitel si nepřeje, abychom zůstali ve stavu zárodků. Konečný cíl naší přirozenosti není stav našeho dětského věku, ale ani následných stádií našeho růstu. Smyslem však není ani zničení těla, které přichází se smrtí. Všechny tyto stádia jsou součástí cesty, po níž putujeme. Ono konečné zastavení tohoto našeho pohybu představuje obnovu do našeho prapůvodního stavu.
Naše duše bude při Vzkříšení navrácena do svého těla. Duše spravedlivých budou oslaveny, ale duše hříšných budou potrestány. Čistá duše bude cítit potěšení z nazírání Boha.
V naší době je více než užitečné a potřebné, abychom studovali díla svatých Otců, včetně sv. Řehoře Nysského, které patří do pokladnice svatooteckého odkazu svaté Pravoslavné církve, neboť se zabývají tématy smrti, rozkladu a Vzkříšení těla a duše.
Veškerá tato tématika vede čtenáře k praktickým závěrům, které mají dopad na přizpůsobení jeho každodenního života perspektivě věčného života, tedy Božího království.
Doslov
Každou sobotu večer lze při čtení či zpěvu veršů (stichir) na Stichovně zaslechnout trvalé živé rozhovory Žen Myronosic, které běžely k Božímu hrobu, kam bylo uloženo Kristovo Tělo. Když vešly dovnitř, spatřily prázdný hrob a v něm složené pohřební plátna.
„První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi. I nalezly kámen odvalený od hrobu. A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše…“
Vzpomínáte si, co se pak stalo?
Ano, zjevil se jim Anděl, který se zjevuje vždy tehdy, když je třeba člověku ukázat směr jeho cesty či úvah, neboť bez osvícení shůry není možné pochopit skutečnou, pravou realitu, která nás obklopuje.
Ženy se prozatím rmoutily, hledaly Pánovo tělo, které nenašly… Až do chvíle, kdy se po jejich boku postavil Anděl, vlastně „dva muži ve stkvoucích rouších“, tedy Andělé.
A když jim tito dva Andělé, poslaní od Boha, řekli: „Co hledáte živého s mrtvými?“, přestaly si ženy zoufat a trápit se. Ano, rozpomenuly se, jak s nimi Pán Ježíš Kristus hovořil ještě, když byl s nimi v Galilei.
A tak se vrátily zpět a všem zvěstovaly o Pánově Vzkříšení:
„A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm…“ (srov. Lk 24, 1-12)
Také my budeme věřit těmto Ženám Myronosicím, prvním “apoštolům Vzkříšení”, které Pán učinil hodnými, aby poznaly, pochopily a uvěřily Jeho slovům…
Zamyšlení o duši a Vzkříšení (podle sv. Řehoře Nysského) zpracováno podle:
Του εν Αγίοις Πατρός Ημών Γρηγορίου, Επίσκοπου Νύσσης Περί Ψυχής και Αναστάσεως. Ο Λόγος ο Λεγόμενος τα Μακρινεία.
http://users.uoa.gr/~nektar/orthodoxy/paterikon/grhgorios_nysshs_ta_makrineia.htm
Z večerní bohoslužby před naším chrámem sv. Václava
(Sobota, 22. ledna 2022)
