Z duchovních poučení starce Paisije o modlitbě
„Starče, na co mám myslet během Čtyřicátnice?“
A co na to odvětil starec Paisij!
„Starče, jak mohu v době Svaté čtyřicátnice zápasit s ještě větší zdrženlivostí než jindy?“
A starec odpověděl:
„Lidé žijící ve světě dbají nyní, v době Čtyřicátnice, alespoň nějakým způsobem na střídmost, zatímco my mniši bychom k těmto věcem měli být pozorní neustále. Nicméně tou nejdůležitější věcí, které bychom měli věnovat mimořádnou pozornost, jsou vášně duše a poté i vášně těla.“
„A proč je to tak důležité?“
„No, je tomu tak proto, že když budeme upřednostňovat pouze tělesnou askezi, a nebudeme při tom řádně vést duchovní zápas za „vykořenění duševních vášní“, pak ničeho nedosáhneme.“
Jednou na začátku Svaté čtyřicátnice přišel do monastýru jakýsi laik. Jeden z mnichů, který se s ním setkal, se k němu choval tvrdě a úsečně. Ten laik měl však velmi dobré myšlenky a ve své mysli toho mnicha ospravedlnil.
Výše zmíněný laik později přišel za starcem Paisijem a řekl mu o této události.
„Starče, nevykládám si jeho chování špatně. Chápu toho mnicha. Bylo to kvůli prvním „třem dnům“ Velkého postu (tzv. Triimero: tedy Tři dny).“
Starec Paisij k tomu dodal:
„Kdyby ten mnich prožil první tři dny (Velikého postu) duchovně, měl by zajisté neustále duchovní sladkost na svých rtech a hovořil by se svým spolubližním poněkud laskavěji. Ale protože tyto první tři dny prožíval s egoismem a donucením, tak proto mu všechno vadilo a byl nevrlý.“
„Starče, na co mám myslet v době Čtyřicátnice?“
„Rozjímat o utrpení a Kristově oběti. I když my mniši musíme neustále prožívat Kristovo utrpení, a v tom nám denně pomáhají různé tropary, ba celé bohoslužby.
Velká čtyřicátnice nám však dává vůbec tu největší příležitost k zápasu a také k intenzivní účasti na spasitelném Utrpení našeho Pána, s pokáním a s poklonami, se zanecháním vášní a omezením v jídle… To všechno z lásky ke Kristu.
Pokud můžeme, využijme co nejvíce tohoto duchovního období s mnoha jeho příležitostmi, které právě nyní získáváme, abychom se mohli lépe přiblížit k ukřižovanému Kristu, abychom od Něj získali pomoc a mohli radostně prožít Jeho svaté Vzkříšení, duchovně proměněni, poté co jsme duchovně prožili Velkou čtyřicátnici.
Přeji vám všem hodně zdaru v celém průběhu Velké čtyřicátnice, abyste všichni dokázali vystoupat až na Golgotu, do blízkosti Krista, a tam se ocitli spolu s Přesvatou Pannou Marií a vaším ochráncem: Janem Teologem, a abyste se tak mohli účastnit strašného Utrpení našeho Pána.
Amen.“
Zdroj:
Z knihy „Γέροντος Παϊσίου Αγιορείτου, Λόγοι ΣΤ΄, «Περί Προσευχής»,“, vyd. Ιερόν Ησυχαστήριον «Ευαγγελιστής Ιωάννης ο Θεολόγος», Σουρωτή Θεσσαλονίκης 2012, s. 199-200.
