Potom řekl Ježíš setníkovi: „Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň.“ A v tu chvíli se sluha uzdravil.“ (Mt 8,13)
Z duchovního bohatství a poučení starce Paisije Svatohorce
– Starče, zatímco vidím svou vlastní nedokonalost a bídu, více se modlím za druhé. Je lepší nemodlit se za druhé, a modlit se jen za sebe?
– A činíš to z pokory?
Pokud je to z pokory, řekni Bohu s velkou pokorou:
„Bože můj, za to, jaká jsem, si nezasloužím, abys mě vyslechl. Ale cožpak to není nespravedlivé, že ostatní trpí kvůli mně? Protože kdybych měla (dobrý) duchovní stav, smělost (u Boha), Ty bys mě vyslyšel a pomohl bys jim. Je to moje chyba, že ten druhý trpí. Ale proč by teď měl trpět kvůli mně? Prosím, pomoz mu.“
To znamená, že záleží na tom, jak se postavíš vůči ostatním. Cítíš, že nejsi hodna, ale stává se, že vidíš někoho trpět, rmoutíš se kvůli tomu, modlíš se…
Já když např. vidím nějakého slepého muže, cítím se provinile, protože kdybych měl (dobrý) duchovní stav, mohl bych ho uzdravit. Bůh nám dal schopnost stát se svatými, činit zázraky, stejně jak je činil On sám.
My si uvědomujeme svou velkou či malou duchovní nemoc a pokorně prosíme o fyzické zdraví pro naše bližní, za jejichž nemoc jsme spoluvinní. Protože kdybychom měli duchovní zdraví, byl by takový nemocný člověk předem vyléčen, a nebyl by „přísně vychováván“ (danou nemocí).
Když se správně postavíme k dané věci (a přijmeme), že jsme vinni celým stavem světa a řekneme: „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nad námi“, pomůže to i celému světu. A za bídu ve světě je třeba soucítit a prosit o Boží milosrdenství.
Samozřejmě, pokud člověk dosáhne duchovního stavu, pak pro sebe nic nežádá…
připravil Michal Dvořáček
Zdroj: Άγ. Παϊσίου Αγιορείτου: Λογοι Β‘ – Πνευματικη αφυπνιση. Ο κίνδυνος της αναισθησίας.
(Svatý Paisij Svatohorec: Slova 2 – Duchovní probuzení. Nebezpečí necitelnosti (lhostejnosti)).
Další fotografie z dnešní svaté liturgie (10.7.2022):
