Starec Efrem Filothejský-Arizonský
Když někdo zápasí dobrým zápasem v Bohu,
získává dva druhy Boží milosti (blahodati).
První z těchto milostí je útěcha Ducha Svatého, který naplňuje duši radostí, pokojem, jásotem a dalšími podobnými pocity.
A druhá milost představuje takzvanou zkušenost (čerpanou z) pokušení.
Tato druhá forma milosti je neoddělitelně spjatá s duší, neboť od člověka nikdy neodstupuje, vždyť je spojena se srdcem, které přijalo zkušenost různých pokušení, zatímco první z milostí, tedy milost Ducha Svatého, někdy přichází, ale jindy zase odstupuje.
V době pokušení a zkoušek je mnohem užitečnější právě druhá milost, tedy zkušenost z pokušení, protože osvětluje duši, aby věděla, jak projít skrze pokušení, protože zkušenost byla odvozena z těchto pokušení, takže tato zkušenost přivádí k poznání, jak opět zbavit duši různých nebezpečí.
Vězme totiž, že pokušení, když je snášíme, nám dávají moudrost čerpanou z těchto pokušení, a my se stáváme filozofy.
Pokud se nestaneme pokornými, nikdy zcela nepřestane učení se prostřednictvím pokušení.
Egoismus způsobuje pokušení a pokušení ho (tento egoismus) zase současně vyprazdňuje.
A proto, milé dítě, staň se pokorným, pokud chceš ponížit ďábly, kteří tě zarmucují.
Padni na zem a jen volej: „Jsem poslední z celého světa, já jsem vinen za všechno.“
FB
