Polovina letního půstu je za námi a my již vyhlížíme slavný svátek „Zesnutí“! Čiňme tak s modlitbou a půstem!

„Jsme pronásledováni, avšak neklesáme.“

Drazí bratři a sestry v Kristu!

Slova svatého apoštola Pavla, která jsme slyšeli při nedělním čtení z apoštolských poslání, jako by byla napsána právě včera a konkrétně pro nás!

„My jsme blázni pro Krista, vy ovšem v Kristu rozumní.“

„My jsme slabí, vy silní.“

„Vy slavní, my beze cti.“

„Jsme bez domova, s námahou pracujeme svýma rukama.“

„Jsme tupeni, žehnáme.“

„Jsme pronásledováni, neklesáme.“

„Až dosud jsme vyděděnci světa, na které se všechno svaluje.“ (srov. 1Kor 4,9-16)

Tato slova adresoval svatý apoštol Pavel věřícím, aby je podnítil k ještě větší horlivosti a neoblomné víře; a aby jim zdůraznil, jak ti, „kteří nás vedou v Kristu“, často trpí, ale nikdy si nezoufají, protože je Boží blahodať podpírá. Ostatně i proto, aby nesli i naše vlastní břemena.

A jak nás včera vybízel otec Jozef, modleme se jeden za druhého, vy, věřící, za své duchovní otce, a naši kněží zase za vás, své Bohem svěřené duchovní společenství…

Nesme společně tíhu našeho údělu, který není bez naděje, ale plně v souladu s Boží vůlí. „Vždyť co Bůh činí, dobře činí,“ jak říkávali naši předci.

A proto: „Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův.“ (Ga 6,2)

Vydržme ještě chvíli, Přesvatá Bohorodice je zde, aby nám pomohla, nabídla svou záštitu a ochranu. Ona se vždy za nás přimlouvá. Jen ji musíme žádat a prosit, jako když malé dítě prosí svou milovanou maminku.

„Ona panenství své zachovala, ale svět tento neopustila.“ A proto máme mocnou přímluvkyni v našich nesnázích.

A jak pravil svatý starec Paisij: „Stačí jen říci: „Přesvatá Bohorodice, pomoz mi.“ A uvidíš, co se bude dít. To je jako, kdybys ji zatahal za cíp jejího šatu. A ona se obrátí, aby viděla, co potřebuješ…“