„Raduj se, Radosti všech zarmoucených!“
Modlitby za živé a zejména za všechny zesnulé, to bylo charakteristickým znakem posledních víkendových dní!
Drazí bratři a sestry v Kristu,
Svatý apoštol Pavel, který byl „uchvácen do třetího nebe“ (2 Kor 12,2), zůstal oddaným služebníkem a apoštolem Pána Ježíše Krista a nechlubil se ničím jiným než svými slabostmi, v nichž se projevovala Boží blahodať, a rovněž mocí životadárného Kristova kříže. Sám na jednom místě, když psal své poslání Galatským křesťanům, uvedl: „Já se však za nic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.“ (Gal 6,14)
Ne jinak tomu má být s námi, kteří jsme se vydali po stopách našich svatých a všech předcházejících pokolení pravoslavných křesťanů. V tomto životě budeme pociťovat těžkosti, zármutek, ba dokonce pronásledování, ale ve všem tomto našem duchovním zápase nebudeme ztrácet víru. Vždyť víme, co nás očekává, budeme-li svůj duchovní zápas vést „řádně“ a pokud vydržíme „až do konce“.
„Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“ (1 Kor 2,9)
Dnes si připomínáme svátek ikony Přesvaté Bohorodice
„Všech zarmoucených radost“
(6.11./24.10.)
Náš duchovní pastýř otec Jozef se dnes ve svém kázání zmínil o dvou hlavních aspektech naší víry. Jednak se dotkl obsahu evangelního čtení, které pojednává o „Rozsévači“. Tento rozsévač, kterým je náš Pán Ježíš Kristus, „Syn Boží“, rozséval seménka „Božího slova“, a ta padala různě podél cesty, na skalnatá místa a někdy dokonce do trní. Nikde nenalezla tato seménka dobré podmínky, aby zapustila své kořínky, až konečně padla do „úrodné půdy“. A teprve tam, „v zemi dobré a úrodné“, vydala dobrý užitek…
Touto úrodnou půdou je lidské srdce, v němž může Boží slovo zapustit hluboké kořeny a vydat mnohé plody. Otec Jozef nám popřál, aby se právě naše srdce stalo onou pomyslnou úrodnou půdou, do níž seménka Božího slova zapadnou, zůstanou zde a následně vydají užitek „třicátý, šedesátý a (nejlépe) stý“!
„Aj, vyšel rozsévač, aby rozséval. A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i sezobali je. Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země. Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla. Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je. A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třicátý. Kdo má uši k slyšení, slyš.“ (Mt 13,3-9)
Ve všem tomto našem snažení nechť nám vždy pomáhá naše Přesvatá Bohorodice, která rozumí našim zármutkům, která vidí naše bolesti, úzkosti a slabosti, která nás však nikdy neopouští a vždy se za nás u svého Syna a našeho Pána Ježíše Krista mocně a směle přimlouvá! Je pouze třeba se k ní neustále obracet a prosit ji o pomoc a záštitu, o zastání a útěchu!
Přesvatá Bohorodice, „Radosti všech zarmoucených“, pros Milostivého Boha, aby smiloval se nad námi!
A jak dodává svatý Apoštol Pavel:
„Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi, bratří. Amen.“
připravil a fotografiemi doprovodil Michal Dvořáček
Video: Píseň Bohorodici „Carice moja preblahaja“ v podání našeho sboru
Tropar písně „Všech zarmoucených radost“!
Fotogalerie:
