Co znamená poznání Boha?
„Když člověk vystoupí z tělesného poznání a přejde do duševního a pak dále od duševního směrem k duchovnímu, teprve poté vidí Boha a získává poznání Boha, což představuje jeho spásu. Poznání Boha není záležitostí naší logiky, rozumu, nýbrž naší existence, tj. poznání Boha je vnímáno a předáváno celému našemu bytí. Ale aby člověk dosáhl tohoto poznání, musí být nejprve očištěno jeho srdce, tedy uzdravena jeho duše, mysl a srdce,“ jak nás v souladu s teologií sv. Řehoře Palamy poučuje vladyka Jerotheos Vlachos.
„Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.“ (Mat 5,8).
Svatý Řehoř Palama, nositel ryzí pravoslavné tradice a muž prorocký, učil a vždy obhajoval takové učení Církve, podle něhož se jedná o nestvořené Světlo, tedy zření (vidění) Boha. Toto zření Boha není jen symbolickou vizí, není emocionální, pocitové, a nikoli stvořené. Není však ani zcela mimo naše chápání, nýbrž jde o theosi – blahodať zbožštění.
Prostřednictvím spásy je člověk povolán k poznání Boha. A také proto učení o nazírání a vidění Boha není něčím abstraktním, nýbrž skutečným spojením a sjednocením člověka s Bohem, jak jen to je možné. Svatí Otcové hovoří o jednotě a sjednocení prostřednictvím a působením Boží blahodati, tedy s Jeho energiemi, a nikoli o spojení s Boží podstatou, která je pro člověka nepřístupná.
To znamená, že člověk vidí nestvořené Boží Světlo (energii Ducha Svatého), a děje se tak díky tomu, že se sjednocuje s Bohem; vidí Ho svým vnitřním zrakem, a dokonce i svýma tělesnýma očima, které se proměnily pomocí a působením Božích energií – blahodati Ducha Svatého. A takové spojení je zároveň poznáním Boha (čili theognózí). Pak je člověk povolán poznat Boha osobně. Poznání, o němž zde hovoříme, se však děje mimo hranice omezeného lidského poznání a smyslů…
„Vzkříšení Kristovo viděvše, pokloňme se svatému Pánu Ježíši Kristu, jedinému bezhříšnému. Kříži tvému klaníme se, Kriste, a svaté vzkříšení tvé opěváme a slavíme; neboť ty jsi Bůh náš, kromě tebe jiného neznáme a jméno tvé vzýváme. Pojďte všichni věřící, pokloňme se svatému vzkříšení Kristovu, neboť hle, skrze kříž přišla radost celému světu. Vždycky blahoslavíce Pána, opěváme vzkříšení jeho; neboť ukřižování přetrpěv, smrtí smrt překonal.“ (nedělní píseň z jitřní bohoslužby čtená po Evangeliu)
Svátek Kristova vzkříšení otevírá oči našeho srdce, kterými pak vidíme našeho Pána. Jde o dar shůry, nezasloužený, a přece je udílen těm, kteří po Bohu opravdově touží a vyhlížejí Ho jako Ženicha své duše.
Jeho Vysokopřeosvícenost vladyka Simeon, arcibiskup olomoucko-brněnský, který v brněnském chrámu sloužil svatou liturgii na druhý den svátku Velikonoc, hovořil o významu poznání Boha ze strany člověka ve svém kázání.
Zdůrazňoval skutečnost, že to hlavní je právě „Bohopoznání“, neboť sám Hospodin si něco takového přeje: Abychom všichni dospěli k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti. (Ef 4,11-13)
„A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“ (Jan 17,3)
Takové poznání, byť by přišlo krátce před naším odchodem z tohoto života, ovlivní naši spásu, neboť povede ke změně našeho smýšlení, k nabytí víry, k proměně naší bytosti, která pomocí tohoto duchovního vidění a poznání přilne ke svému Spasiteli.
A od takové lásky nás pak již nic neodloučí:
„Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí, Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.“ (Řím 8, 38-39)
Slyšeli jsme Boží slovo, které vede k Jeho poznání…
Podobně jak se otevírají stránky Písma Svatého, tak se otevírají působením Boží blahodati také naše duchovní oči, které vidí to, co je za hranicemi smyslovosti…
Duch Svatý a Jeho posvěcující síla, jako pramen vody očisťující naše duchovní smysly, se vylévá na každého věřícího, který volá: „Pokloňme se svatému vzkříšení Kristovu, neboť hle, skrze kříž přišla radost celému světu.“
Podle níže uvedených pramenů a dalších liturgických textů
a modliteb Pravoslavné církve připravil MD
Μητροπολίτου Ναυπάκτου και αγ. Βλασίου, Ιεροθέου, Ορθόδοξη Ψυχοθεραπεία (πατερική θεραπευτική αγωγή). Έκδοση Ζ’, Ιερά Μονή Γενεθλίου της Θεοτόκου (Πελαγίας)
Více fotografií zde:
https://www.facebook.com/pg/SvatyVaclavBrno/photos/?tab=album&album_id=1675578589186378
Světlé pondělí – Pascha 2018Archijerejská liturgie vysokopřeosvíceného vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko – brněnského
Zveřejnil(a) Pravoslavná církevní obec při chrámu svatého Václava v Brně dne 9. duben 2018
