„S bázní Boží a u víře přistupte!“

Dnes, při slavnostní vánoční bohoslužbě, v den Kristova Narození, se shromáždili všichni milovníci a ctitelé Svaté Trojice v Chrámu Krista Spasitele na Karáskově náměstí v Brně Židenicích, aby podobně jako kdysi Andělé zazpívali nově narozenému božskému mládenci Kristu písně chvály a aby podobně jako pastýři spěchali k místu betlémské jeskyně. Naši věřící se připodobnili rovněž třem mudrcům a přinesli našemu Spasiteli to nejcennější, co mají, to znamená svou duši a své srdce, které očistili pokáním, půstem a skutky milosrdenství…

Při zpěvu koled na závěr bohoslužby se vzepjaly hlasy všech k nebetyčným výšinám, takže najednou zmizel prostor nad námi a místo chrámové střechy se objevily hvězdy nad betlémem a my jsme se ocitli v blízkosti betlémské jeskyně, kde se „nám, nám lidem!“ narodil náš Vykupitel.

Otec Jozef byl dojatý do slz, neboť sborový zpěv naší farnosti byl nevýslovným svědectvím neskonalé, doslova nebeské radosti, která je velkým darem Boží blahodati! Bylo to výsostné svědectví naší překrásné pravoslavné víry, díky níž už zde na zemi můžeme zakoušet příslib Božího pokoje a Boží věčnosti!

Na závěr citujme slova blaženého starce Georgia Grigoriatského ze Svaté Hory Athos, který o této přenádherné a požehnané harmonii lidských srdcí, o radosti a Božím pokoji hovoří ve svém vánočním zamyšlení:

„To, co každý cítí uvnitř této atmosféry, uvnitř této slavnostní bohoslužby

a společné harmonie, je pocit, že to, co panovalo na této scéně, byl hluboký pokoj. A když jsme zaslechli andělský hymnus: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle“ (Lk 2,14), pochopili jsme, že tento „pokoj“ není něčím ideologickým, že vůbec nejde o něco psychologického, ale naopak, že jde o dar vtěleného Boha a blahodať Přesvatého Ducha (darovanou) člověku.“