Letmé nahlédnutí na život pravoslavných v Jordánsku

Lara Naber, naše pravoslavná sestra v Pánu, a její duchovní rodina v Ammánu

Života brněnské pravoslavné farnosti se začala na sklonku roku aktivně účastnit jedna naše sestra v Pánu: Lara Naber, která pochází z Jordánska. Přijela do Brna na sklonku září, aby zde strávila jeden semestr na Masarykově univerzitě, konkrétně na Ekonomicko-správní fakultě. Na své domovské univerzitě v Jordánsku studuje obor „Ekonomie a řízení podniku“. Napadlo nás, že bychom o její zemi a městě, kde žije, ale také o její širší pravoslavné rodině a komunitě ammánských pravoslavných křesťanů připravili krátké pojednání a představili pravoslaví v této zemi i naší veřejnosti. Pevně věříme, že se vám fotografie z Ammánu, kde Lara žije, ale rovněž z místních chrámů a monastýrů, které pravidelně navštěvuje, budou líbit.

Ammán, hlavní město Jordánska

Všeobecný přehled

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie a Sýrie. Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Transjordánsko nebo Zajordánsko, protože leží na východ od Jordánu.

Ammán je hlavní a největší město Jordánska a současně hospodářské, politické a kulturní centrum země.

S více než 4 miliony obyvatel je Ammán největším městem v oblasti Levant a pátým největším městem v arabském světě.

Je považován za jedno z nejmodernějších arabských měst a hlavní turistickou destinaci.

Ammán je dnes již velmi staré město. Bylo založeno před několika tisíci lety. Píše se o něm i v Bibli, jako o městě dětí Ammónových. Ve 13. století před Kristem se stal centrem aramejských Ammónců. V 11. století před Kristem jej dobyla vojska Izraelitů. V antice vešlo město ve známost jako Filadelfia. V roce 63 před Kristem se Ammán připojil ke svazu svobodných měst, který se nazýval Dekapolis, stejně jako tento svaz bylo i město pod nadvládou starověkého římského impéria. V roce 635 po Kristu se Ammán dostal pod arabskou nadvládu a stal se součástí arabského chalífátu.

Od 10. století, kdy se tento chalífát rozpadl, patřil Ammán k různým státům s centry v Egyptě a Sýrii. Od roku 1517 byl součástí Osmanské říše. Po první světové válce byl Ammán dva roky pod vládou krále Fajsala sídlícího v Damašku. V roce 1921 došlo k vytvoření emirátu Zajordánsko s hlavním městem Ammánem, který zahájil velký rozvoj. Po skončení druhé světové války dne 25. května 1946 získala země nezávislost, v roce 1948 došlo k jejímu přejmenování na Jordánsko a Ammán se stal jeho hlavním městem.

Ammán byl svědkem rychlého růstu poté, co se v roce 1921 stal hlavním městem Zajordánska, a rovněž po několika následných uprchlických vlnách, které tuto oblast postihly: nejprve Palestinci v letech 1948 a 1967; Iráčané v letech 1990 a 2003 a nakonec Syřané od roku 2011.

Původně byl Ammán postaven na sedmi pahorcích, nyní však jeho geografické území zahrnuje 19 pahorků a celkově 27 okresů, které jsou součástí vnitřní infrastruktury města.

Oblast, na níž se rozprostírá Ammán, získala své jméno buď podle kopců (Jabal) nebo podle údolí (Wadi), v rámci kterých se nachází, jako jsou Jabal Al Lweibdeh a Wadi Abdoun. Ve Východním Ammánu je situována také většina historických památek, zatímco Západní Ammán je modernější a slouží jako hospodářské centrum města.

V roce 2014 dorazilo do Ammánu přibližně dva miliony návštěvníků, což z něj učinilo 93. nejnavštěvovanější město na světě a 5. nejnavštěvovanější arabské město. Ammán má relativně rychle rostoucí ekonomiku.

Navíc byl podle ekonomických, pracovních, environmentálních a sociokulturních faktorů Ammán označen za jedno z nejlepších měst na Blízkém východě a v severní Africe.

Odkaz do fotogalerie (Ammán):

Náboženství

Podle statistik provedených po roce 2000 žilo v Jordánsku 92 % sunitských muslimů, 6 % křesťanů (hlavně pravoslavných Arabů), ale též římských katolíků, syrských, koptských a arménských křesťanů nesjednocených s Pravoslavnou církví) a přibližně 2 % šíitských muslimů a drobné skupinky drúzů.

V celém Jordánsku je několik desítek pravoslavných chrámů. Jedno z velkých duchovních center se nachází v Madibě. Celkem 16 starobylých křesťanských chrámů v Jordánsku bylo objeveno v ruinách Umm ar-Rasas ve čtvrti Al-Jeezah; na místě, které, jak je tradováno, zpočátku sloužilo pro účely římských opevněných vojenských táborů, z nichž postupně povstalo kolem 5. století našeho letopočtu město. Tato archeologická oblast byla ovlivněna několika civilizacemi včetně Římanů, Byzantinců a Muslimů. Místo obsahuje několik dobře zachovaných mozaikových podlah, zejména mozaikovou podlahu chrámu sv. Štěpána.

A nyní k hlavnímu městu Jordánska…

Jelikož má hlavní město Ammán většinovou sunitsko-muslimskou populaci, ve městě se nacházejí četné mešity. Kromě muslimského obyvatelstva se do Ammánu přestěhovalo velké množství křesťanů z celého Jordánska. Nedaleký Fuheis je převážně křesťanské město ležící na severozápad od města Ammánu. V Ammánu je v současnosti 9 pravoslavných chrámů, z nichž dva plní roli chrámů katedrálních: Obětování Páně a Zvěstování Panny Marie.

Pravoslavní křesťané v Jordánsku

Východní čili (řečtí) Pravoslavní křesťané v Jordánsku jsou součástí Jedné svaté všeobecné (pravoslavné) Církve, a patří k nim jak křesťané Arabové, tak i další pravoslavní cizinci žijící na tomto území.

V Jordánsku žije přibližně 120 tisíc pravoslavných křesťanů, z nichž většina hovoří arabsky. Podle některých údajů dosahuje jejich počet více než 300 tisíc. Většina pravoslavných Arabů spadá pod duchovní správu Jeruzalémského patriarchátu. Jeruzalémský patriarchát je tvořen členy Bratrstva Božího hrobu (menší skupina mnichů převážně řecké národnosti) a pak právě početnou skupinou věřících arabské národnosti žijících v zemích sousedících s Izraelem, tedy včetně Jordánska. Další velkou skupinou pravoslavných křesťanů na těchto územích Blízkého Východu jsou věřící z bývalého Sovětského svazu.

Většina pravoslavných křesťanů Jeruzalémského patriarchátu na území Jordánska žije ve městě Ammánu a okolních oblastech.

Všichni ti, kteří by chtěli zvážit přechod z islámu ke křesťanství, přitom riskují ztrátu občanských práv.

Věřící Pravoslavné církve v Jordánsku se formálně řídí a konají své církevní svátky dle starobylého Juliánského kalendáře, a v tomto jsou v jednotě také s naší pravoslavnou obcí v Brně.

Dalšími dvěma městy s početnou skupinou pravoslavných křesťanů jsou Fuheis a Al Husn.

Ve městě Fuheis se dodnes nachází pomník zasvěcený svatému velkomučedníkovi Jiřímu, který se často pohyboval mezi městy Fuheis a Al-Salt na svém koni.

Pravoslavné chrámy nejen v Ammánu…

Chrám svatého velkomučedníka Jiřího Velkovítězného

Jak již bylo výše uvedeno, v celém Jordánsku se nachází několik desítek pravoslavných chrámů. Velké množství z nich lze spatřit a navštívit v jeho hlavním městě. Jedná se o pravoslavné chrámy zasvěcené např. sv. Nektáriovi Eginskému, sv. Mikulášovi Divotvůrci, Přesvaté Bohorodici či svátku Nanebevstoupení Páně.

Jeden z nejkrásnějších pravoslavných chrámů Jordánska, zasvěcený svatému velkomučedníkovi Jiřímu Velkovítěznému, který se nachází mimo hlavní město Jordánska, je situován v místě zvaném Al-Salt. Jedná se vlastně o jeden z nejstarobylejších křesťanských chrámů v této blízkovýchodní zemi.

Svatý velkomučedník Jiří žil jako skutečná osoba v Al-Salt, kde lze stále ještě spatřit jeho stopu na podlaze v místním chrámu. Traduje se, že lidé někdy na jeho svátek slyší zvláštní zvuky, podobné dusotu kopyt. Místní lidé věří, že je svatý velkomučedník stále s nimi a pravidelně je navštěvuje.

Tento chrám je jedním z nejnavštěvovanějších křesťanských svatyní v Jordánsku, kam přicházejí v hojném počtu jak křesťané, tak muslimové z celého světa. Na tomto místě se dějí četné zázraky.

Odkaz do fotogalerie (Chrám sv. Jiří):

Monastýr „Životodárného pramene“

Pravoslavný monastýr Životodárného pramene se nachází na severu Jordánu, v současné době zde žije 5 mnišek a další novicové.

Svátek „Životodárného pramene“ připadá na první pátek po velikonoční neděli a obvykle se jej účastní v tomto monastýru značné množství věřících z celého Jordánska.

Návštěvníci jsou přijímání během běžných návštěvních hodin, mohou zde nicméně strávit i více dní, a vyzkoušet si tak život v pravoslavném kinoviu. Pomáhají při tom mniškám v jejich každodenních aktivitách a také se s nimi pravidelně modlí.

Tento Monastýr byl postaven v roce 1998 a mnišský život zde začal v roce 2002 po příchodu tří sester-mnišek: Kateriny, Thekly a Ireny. Poslední z nich, sestra Irena, se před několika lety stala igumenkou tohoto ženského monastýru.

Monastýr byl vybudován s péčí archimandrity Christofora Attaláha, který se v roce 2018 stal místním biskupem v Ammánu.

Monastýr Životodárného pramene je vskutku významným pramenem pravoslavné spirituality v této části Jordánska.

Odkaz do fotogalerie (Monastýr „Životodárného pramene“):

Další z chrámů, které sestra Lara pravidelně navštěvuje, je Chrám sv. Nektária Divotvůrce.

Odkaz do fotogalerie (Chrám sv. Nektária Eginského):

Život místní pravoslavné komunity

Místní pravoslavnou komunitu v Ammánu vede Jeho Vysokopřeosvícenost Christofor (Atallah), arcibiskup ammánský, jenž je současně zakladatelem Monastýru Životodárného pramene.

Chrám Nanebevstoupení Páně v Ammánu

V ammánské farnosti při chrámu Nanebevstoupení Páně, která je domovskou farností sestry Lary, slouží v současné době celkem tři kněží.

Otec Ibrahim, otec Gerasimos a otec Theoforos.

Vedle katecheze, církevních svátků a událostí, které patří k primárním aktivitám věřících v této velké církevní komunitě a farnosti, jsou zde i další společenské aktivity, které přispívají k budování ducha obecenství v Kristu a jednoty místních věřících. Jmenujme např. Den matek, vánoční bazar, vánoční večírek pro děti, letní dětské tábory, večerní grilování, svátky duchovních otců apod. Věřící místní farnosti také pravidelně pomáhají chudým a potřebným a několikrát ročně přispívají těmto svým spoluobčanům v nouzi prostřednictvím aktivit Dámského výboru a Pravoslavného spolku mládeže.

Během týdne se v prostorách farnosti scházejí jak ženy, tak mládež, ale i malé děti.

Chrám Nanebevstoupení pojme až tisíc věřících. Běžně se na nedělní svaté liturgii schází několik stovek místních pravoslavných křesťanů. Chrám je při tom tak velký, že umožňuje věřícím stát také na ochozech v prvním patře chrámového komplexu.

Při církevních obřadech je používán především arabský jazyk, ale ničím neobvyklým není ani řečtina. Do místního chrámu přicházejí také někteří Rusové, kde pro ně jednou měsíčně slouží kněz ruské národnosti v jazyce církevně slovanském.

Odkaz do fotogalerie (Chrám Nanebevstoupení Páně):

Nedělní škola má 4 různé učebny pro 4 různé věkové kategorie, kde děti učí lidé plně oddaní Církvi a uvádějí je do základů pravoslavné věrouky, zbožnosti a duchovnosti. Denně se zde také studuje Písmo svaté.

Někteří z kněží vyučují dospělé věřící základům liturgiky.

Farníci mají velmi blízký a spontánní vztah k duchovním otcům farnosti, kteří jsou pro ně vždy k dispozici. Otcové jsou vzorem obětavosti a lidumilnosti, vždy pomáhají potřebným, navštěvují nemocné či nově zasnoubené a oddané páry.

Jak již bylo uvedeno výše, především místní monastýr má velmi silný a kladný vliv na život věřících. Přicházejí sem mnozí, kteří nacházejí duchovní útěchu, seznamují se se základy pravoslavného mnišství a obohacují tak nejen svůj život, ale také život svých bližních.

Dosah tohoto pravoslavného mnišského centra je bezesporu významný. Obzvlášť v Jordánsku, kde pravoslavné mnišství není příliš známo.