Obnovení svatého chrámu naší duše
„Jako křesťan se cítím bezmocný, když sleduji vše, co se odehrálo kolem Chrámu (Boží Velemoudrosti) Hagia Sofia.“
Co mohu dělat?
Jaké modlitby mohou v takové situaci pomoci?
Odpověď arcibiskupa ze Sinaje Damiána na otázku, co by člověk mohl udělat anebo jak se modlit, aby pomohl Hagii Sofii v době, kdy byla proměněna na mešitu:
Bůh dovoluje, abychom procházeli tvrdými životními zkouškami – někdy spojenými se zdravím, někdy se ztrátou blízkých. A jindy se tyto zkoušky týkají naší víry.
V každém případě však tato různá pokušení duchovně prospívají každému z nás, kdo má hlubokou víru a kdo si nedovolí stěžovat si na Boha.
Samozřejmě, že člověk může plakat a prosit Boha o sílu, aby překonal různá pokušení.
Pokud jde o Hagii Sofii, toto pokušení má formu našeho údivu a vnitřního uvažování, proč Bůh dovolil, aby se v Jeho svatém chrámu konaly v průběhu dějin takové děsivé události – aby zde byli křesťané mučeni a zabíjeni a aby se samotná budova a její použití změnily pro potřeby jiné náboženské víry.
Cožpak Bůh nemohl oslepit všechny ty, kteří nerespektují a znesvěcují Jeho chrám?
Dovolte mi odpovědět:
Uvažujte o naší duši, která byla stvořena Bohem. Cožpak ona sama není svatým chrámem?
Jak jsme tedy mohli dovolit, aby ji náš nepřítel, ďábel, znesvětil našimi vlastními hříšnými a nemorální činy? Nebo naší lhostejností k Boží lásce?
A tak se stalo, že náš Předobrotivý Bůh dovolil, aby jeho chrám Hagia Sofia, který není osobou, ale budovou, utrpěl znečistění, aby nám tak připomněl, že nejprve my sami jsme na vině za naši lhostejnost k našemu vlastnímu chrámu –našemu tělu a duši.
To je důvod, proč nevidíme lekci, kterou nám Bůh v tomto případě dává, čili Bůh, který přikazuje jak prostředkům, tak moci obnovit věci v budoucnu do jejich správného stavu… Stejně jako nás může zachránit před pádem a poskvrněním, které jsme my sami dopustili, a které, s pokáním, můžeme zase napravit.
A nejen to.
Poté, co dosáhneme čistoty od hříchu, budeme moci v takovém stavu prosit Boha o nápravu např. i takové nespravedlnosti, jakou se nedávno stala Hagia Sofia – a tímto způsobem se s Ním podílet na obnově veškeré spravedlnosti.
Modleme se tedy nejprve za své vlastní já, a pak za ostatní lidi, a rovněž za to, aby každé Boží stvoření na celém světě, zejména uvnitř křesťanství, bylo s Boží pomocí navráceno do svého přirozeného stavu, jímž je svatost.
Připravil a přeložil Michal Dvořáček.
