1./ 14. září
Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst… a zvěstoval milostivé léto Páně. (Lk 4,18-19)
Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst… a zvěstoval milostivé léto Páně. (Lk 4,18-19)
Vše ostatní je druhořadé, jen druhořadé.
To, co je nejpřednější, je jméno našeho Krista, a já jsem nyní, po těch mnoha prožitých letech, zjistil a přesvědčil se, že jedině láskou může být získán nějaký člověk.
Můj život byl plný námahy a bolesti, v době velké chudoby, když zde byli Němci, pak v době okupace, kdy byl hlad, ale také v mnohých zkouškách a pokušeních a zármutcích při mém pobytu v monastýru.
Velký zápas.
Jedině síla jména našeho Krista a naší Panagie mne udržela nad vodou.
Kdo neopakuje každý den Kristovo jméno a jméno naší Panagie, není křesťan.
Zdroj: Apanta Orthodoxias
Svatý mučedník Fanúrios
Ctihodný Job PočájevskýContinue reading →
Publikováno: 9. září 2018
Bylo to právě ve chvíli, když 23. července ničivý požár završil svou katastrofickou fázi ve dvou zasažených oblastech Athén (Néo Voutza a Máti), přibližně v 7 hod večer, a začal se šířit na severovýchod na Agios Andreas (kde byly v té době dětské tábory z Athén) a dále jihozápadně k Rafině.
Ti, kteří se nacházeli v přístavu Rafina (kteří unikli před ohněm útěkem, včetně mého bratra), zaslechli, jak zní zvony v kapli svatého Mikuláše, která se nachází na kopci těsně nad přístavem. Plameny v té chvíli už ohrožovaly i samotnou kapli. Někteří vyšli na kopec, aby zjistili, zda není třeba někomu pomoci.
Mezi nimi byla také jedna žena, která se přiblížila k lavičce na nádvoří u chrámu, hned u nedaleké zdi nad převisem, kde vzplanul oheň. Tato žena zahlédla nějakého muže, nosícího duchovenský oděv (černou řízu), který seděl na lavičce uprostřed dýmu a jehož obličej byl zahleděn směrem k plamenům.Continue reading →
Často se stává, že ve škole jsou nějaké osiřelé děti. To je docela složitá věc: být sirotkem. Každý, kdo přišel o své rodiče, když byl ještě malý, byl pak v životě nešťastný. Pokud však získal duchovní rodiče: Krista a Pannu Marii, stal se svatým.
Zdroj: Pemptousia.gr
Osvícení, které člověk přijímá během trvalého společenství a sjednocení s Kristem, není výsledkem nějakého rozumového uvažování, jak se někteří mylně domnívají, ale má charakter ontologický a hypostázní. Stává se totiž „v osobě Ježíše Krista“.
Zdroj: Pemptousia.gr