Začátek nového církevního roku

1./ 14. září

Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst… a zvěstoval milostivé léto Páně. (Lk 4,18-19)

Dnem 14. září dle občanského kalendáře, na kdy připadá v církevní tradici počátek prvního podzimního měsíce (1. září), vstoupila Pravoslavná církev do nového liturgického roku.
Přečtěme si z převzatého článku o. Marka Malíka o tom, jaký je vlastně smysl a historické pozadí této události, tolik spjaté se samotným působením našeho Spasitele Ježíše Krista.
Jak uvidíme, i v tento první církevní den nás provázejí velcí světci naší Církve, kteří svou zvláštní a specifickou formou askeze vedli zápas za zachování pokory, pokání a lásky a svým osobitým způsobem vyjadřovali touhu po nebeském království.
Více viz níže, příspěvek z FB PCO Brno:

 

Vše ostatní je druhořadé, jen druhořadé

Starec Efrem Filothejský-Arizonský

Vše ostatní je druhořadé, jen druhořadé…

Vše ostatní je druhořadé, jen druhořadé.

To, co je nejpřednější, je jméno našeho Krista, a já jsem nyní, po těch mnoha prožitých letech, zjistil a přesvědčil se, že jedině láskou může být získán nějaký člověk.

Můj život byl plný námahy a bolesti, v době velké chudoby, když zde byli Němci, pak v době okupace, kdy byl hlad, ale také v mnohých zkouškách a pokušeních a zármutcích při mém pobytu v monastýru.

Velký zápas.

Jedině síla jména našeho Krista a naší Panagie mne udržela nad vodou.

Kdo neopakuje každý den Kristovo jméno a jméno naší Panagie, není křesťan.

Zdroj: Apanta Orthodoxias

Všechno nasvědčuje tomu, že svatý starec Paisij se zjevil v době požáru v Athénách!

Požár v Mati a zjevení svatého Paisije Svatohorce

(Athény, Řecko)

Publikováno: 9. září 2018

Bylo to právě ve chvíli, když 23. července ničivý požár završil svou katastrofickou fázi ve dvou zasažených oblastech Athén (Néo Voutza a Máti), přibližně v 7 hod večer, a začal se šířit na severovýchod na Agios Andreas (kde byly v té době dětské tábory z Athén) a dále jihozápadně k Rafině.

Ti, kteří se nacházeli v přístavu Rafina (kteří unikli před ohněm útěkem, včetně mého bratra), zaslechli, jak zní zvony v kapli svatého Mikuláše, která se nachází na kopci těsně nad přístavem. Plameny v té chvíli už ohrožovaly i samotnou kapli. Někteří vyšli na kopec, aby zjistili, zda není třeba někomu pomoci.

Mezi nimi byla také jedna žena, která se přiblížila k lavičce na nádvoří u chrámu, hned u nedaleké zdi nad převisem, kde vzplanul oheň. Tato žena zahlédla nějakého muže, nosícího duchovenský oděv (černou řízu), který seděl na lavičce uprostřed dýmu a jehož obličej byl zahleděn směrem k plamenům.Continue reading →

Není to tak, jak se někteří mylně domnívají…

Igumen Efrem Vatopedský

Není to tak, jak se někteří mylně domnívají…

Osvícení, které člověk přijímá během trvalého společenství a sjednocení s Kristem, není výsledkem nějakého rozumového uvažování, jak se někteří mylně domnívají, ale má charakter ontologický a hypostázní. Stává se totiž „v osobě Ježíše Krista“.

Zdroj: Pemptousia.gr