Abychom docenili význam často nadlidské práce některých významných osobností naší farnosti, musíme stanout uprostřed chrámu, jenž byl jejich přispěním postaven, otevřít knihu, jíž zasvětili často celý svůj život, anebo rozmlouvat s pamětníkem, který stál při zrodu farnosti a nyní vydává dlouho ukrývané svědectví. Nahlédněme tedy nejprve do kroniky naší farnosti, již začal psát památného roku 1924 bratr František Jakubíček.
Počátky pravoslavné organizace v Brně sahají vlastně až k prosinci roku 1920, kdy brněnská náboženská obec tehdejší Církve československé uspořádala v Besedním domě přednášku dr. Karla Farského. Nově vznikající národní Církev československá se brzy po svém počátku stala rodnou dcerou Srbské pravoslavné církve, od níž přijímala kanonickou posloupnost. Tento vztah byl stvrzen vysvěcením prvního novodobého českého biskupa pravoslavného, pozdějšího mučedníka sv. Gorazda. V Československé církvi však nakonec převážil silný radikální proud, který odmítl pravoslavnou orientaci a strhl na svou stranu většinu dosavadních členů. Rozkol v nové církvi se projevil zákonitě i v Brně, a tak byli zdejší přesvědčení zastánci pravoslaví, věrní svému arcipastýři Gorazdovi, nuceni vystoupit z Československé církve a založit novou brněnskou náboženskou obec pravoslavnou. V jejich čele tehdy stojí nezapomenutelný duchovní Václav Ševčík. Jedno sto korun českých tvořilo tehdy první hmotnou rezervu, ke které postupně přibývaly další.
Bylo třeba zabezpečit prostory ke konání bohoslužeb, jež se vůbec poprvé konaly dne 14. září 1924 v Besedním domě v Králově Poli a později byly přesunuty do místnosti lycea na Husově třídě. První sv. liturgie byla sloužena duchovním o. Rezkem z Olomouce a účastnilo se jí asi sto osob. Další věřící rychle přibývali. Mezi hlavní pilíře brněnské farnosti patřili od počátku o. Ševčík, dr. Soldát, br. Zezula, br. Petržilka, sestra Studená aj. Ti všichni a mnozí další se nesmazatelně vepsali do historie naší farnosti. Začala usilovná práce, směřovaná k zajištění základních liturgických, duchovních i materiálních potřeb farnosti, v neposlední řadě bohoslužebného zpěvu.
Svěcení základního kamene
6.7.1930 – vl. Gorazd
V roce 1925 byla ustanovena rada starších, v jejímž čele stanul dr. Soldát. Intenzivně se spolupracovalo i se zástupci ruského pravoslaví v Brně, jejichž sbor často zpíval při církevních obřadech brněnské obce. Začaly se konat bohoslužby, panychidy za zemřelé, přednášky o pravoslaví a postupně i sbírky na budoucí chrám, zbudovaný až v roce 1931. Jak Z historie pravoslaví v Brně podotýká sám spisovatel naší kroniky p. František Jakubíček, „začátky byly těžké: majetek sestával z bohoslužebných nádob a rouch a kancelářského zařízení, které jsme museli při odchodu ponechat církvi československé (…) Bylo proti nám bojováno pomluvami, tiskem i ústně, že jsme zaostalí, že jsme se odcizili ideálům husitským a českobratrským apod.,“ dodává náš kronikář.
V roce 1926 bylo dospělých členů brněnské obce jen 148 a dětí 29. Ve stejný rok se do Brna vrátil pozdější druhý duchovní o. Petr Kauer, jenž studoval více než 12 měsíců pravoslavnou teologii v Jugoslávii na pozvání Jeho Přeosvícenosti vladyky Dositeje nišského. Postupně přibývalo bohoslužebných rouch, liturgických nádob a dalšího farního vybavení díky finančním darům sestry Studené, sester Sonnevendových a Homolových, sestry Tesaříkové, Tomanové a mnoha dalších. Ruské Bratrstvo ctihodného Sergije Radoněžského zapůjčilo naší obci Pláštěnici a trojitý svícen k bohoslužbám a ještě toho roku zpívalo spolu s brněnským sborem při slavnosti pravoslavné Paschy.
V roce 1927 bylo věřících pravoslavné obce v Brně už 251 a příjem na dani náboženské činil 12.742 Kč. V témže roce se sbormistrovské funkce ujal Petr Žerděv, ruský vysokoškolský student, s odměnou 100 Kč měsíčně. 19. června navštívil naši farnost vladyka Gorazd a sloužil slavnostní archijerejskou liturgii spolu s duchovním o. Ševčíkem a o. Nerudou z Kounic. Koncem r. 1927 se čeští pravoslavní zúčastnili též archijerejské liturgie pražského vladyky Sergije, který navštívil zdejší obec ruských emigrantů. S vladykou Sergijem sloužili o. Ševčík, o. Vaněk, o. Neruda a další kněží.
Rok 1928 byl poznamenán postupnými přípravami ke stavbě chrámu sv. Václava: docházelo k častým sbírkám, obec žádala město o vhodný pozemek, byl vypracován první architektonický návrh chrámu. Ve stejném roce byla uskutečněna naší obcí veřejná přednáška dr. Soldáta, předsedy sboru starších, na téma „Jak mluví pravoslavný chrám k lidské duši“. Přišlo mnoho lidí, kteří se upřímně zajímali o pravoslaví. Žádost o stavební místo ke stavbě chrámu na ulici Kounicově u Městského soudu byla však, podobně jako předešlé žádosti, odmítnuta. Byla proto podána nová žádost o stavební místo na Špilberku.
Zleva: vladykové Gorazd, Josif Bitolský a Sergij Pražský při vysvěcení chrámu (25.5.1931)
V roce 1929 přislíbil ing. arch. Petr Levický vypracovat zdarma plán chrámu. Městská rada brněnská vydala souhlas s prodejem pozemku a stavbou chrámu, již měl provést stavitel Vladimír Stavíček. Česká pravoslavná církev společně oslavila 1000. výročí mučednické smrti sv. Václava. Byl založen Kroužek pravoslavné mládeže, který spolupracoval s hnutím ruských studentů a jenž se v pozdějších letech přetvořil v místní Besedu pravoslavné mládeže. K aktivitám spolku patřily i kursy ruštiny. Od roku 1924 bylo vykonáno 76 křtů, 40 svateb a 45 pohřbů. Na účtu ke stavbě chrámu bylo v té době 239 tisíc Kč. Největším finančním obnosem, který pokryl téměř polovinu výdajů spojených s výstavbou budoucího chrámu, přispěla nezapomenutelná sestra Pravomila Studená.
Chrám po dokončení v r. 1931
V roce 1930 se v Besedním domě v Brně konal koncert duchovních písní. Sál byl vyprodán, účinkovali sólisté, náš chrámový sbor, ale též mužský sbor ruské mládeže, jejž řídil dirigent Žerděv. Akce se setkala s velkým morálním i finančním úspěchem. Dne 6. července byl položen základní kámen ke stavbě chrámu. Archijerejská sv. liturgie byla sloužena v improvizované kapli německého dívčího gymnázia na Husově třídě. Poté se věřící odebrali na Špilberk, kde byl za účasti mnoha hostí i zástupců různých církví položen a posvěcen základní kámen našeho chrámu ke cti sv. Václava. Čestného úkolu se ujal sám vladyka Gorazd. Položení základního kamene brněnského chrámu se stalo velkou událostí a svědectvím nezdolné životaschopnosti pravoslaví uprostřed našeho národa, v jehož historii mělo být několikrát vyhubeno cokoli, co připomínalo východní křesťanství. První brněnský duchovní prot. Václav Ševčík se nového chrámu již nedočkal. 25. srpna, krátce po výkopových pracích na základu chrámu, byl stižen infarktem při procházce lesem…