I ať rozveselí se všichni, kdož doufají v Tebe, na věky ať se radují, a Ty přebývati budeš v nich!
Svatý starec Paisij Svatohorec jako velký znalec zákonitostí duchovního života, kterého už jeho současníci nazývali „profesorem pouště“ díky jeho lásce k hesychii a moudrosti svatých Otců, udílel všem křesťanům velmi cenné rady podle situace, v níž se nacházeli.
Pokud si jako jeho věrní učedníci bereme duchovní poučení bohonosného starce Paisije k srdci, můžeme v tomto životě najít útěchu i v různých strastiplných situacích a současně střádat tolik potřebnou mzdu pro život věčný.
Svatý starec kromě jiného pravil:
„Neobdivujte ty, kteří se přibližují k Měsíci, ale ty, kteří se vyhýbají světské, tj. neosvícené, moudrosti, přibližují se k Bohu a radují se v Něm. Člověk, který se odvrací od Boha, nenachází žádný duševní odpočinek ani v tomto dočasném, ale ani v tom věčném životě. Protože, kdo nevěří v Boha a v budoucí věčný život, zůstává neutišitelný v tomto životě a na věky odsuzuje svoji duši.“
Dnešní den, velký a sváteční, s připomínkou dávného zázraku svatého Archanděla Michaela v Chónách, byl dalším svědectvím o pevnosti naší víry a naděje, kterou skládáme v Hospodina. Podobně jako kdysi dávno, když nepřátelé křesťanské víry chtěli zničit křesťanský chrám zasvěcený svatému Archandělovi Michaelovi, jejž bránil pokorný starec Archipos, i my jsme nedávno zůstali na chvíli s hrůzou stát při pohledu na nepřátele naší obce, jak se snaží naši milovanou svatyni uzavřít a zamezit vstupu našim věřícím, jejich rodinám, dětem, postarším a osamělým lidem, zkrátka všem, pro které je náš chrám spásným korábem v rozbouřené době našeho života, kde hledáme v blízkosti našeho Krista a Jeho Přečisté Matky i všech svatých naši spásu…
„Také kdysi Archipos, díky svému zbožnému svědectví o Kristu a osobnímu příkladu života, přiváděl mnohé z pohanů ke křesťanské víře. Stalo se však, že někteří z pohanů, planoucí hněvem proti křesťanům, se domluvili, že zničí nejen chrám, ale připraví o život i jeho strážce Archipa. Aby uskutečnili svůj podlý záměr, svedli dvě říční ramena v jedno a nasměrovali jejich tok přímo proti chrámu sv. Archanděla Michaela. Jakmile svatý Archipos rozpoznal jejich zlé záměry, jal se vroucně modlit ke sv. archandělu Michaelovi, aby zabránil hrozícímu nebezpečí. Vtom se u chrámu zjevil sám vojevůdce nebeských mocností Michael s mečem v ruce a udeřil jím do skály, jež stála opodál. Ve skále vznikla průrva a valící se voda byla odvedena do propasti. Chrám byl zachráněn před jistou zkázou. Když pohané spatřili tento nadpozemský skutek, dali se strachem na útěk. Archipos pak shromáždil všechny věrné křesťany do chrámu, kde společně oslavovali Boha a velebili sv. Archanděla Michaela za jeho podivuhodnou pomoc. Místo, na kterém došlo k ohromujícímu zázraku, dostalo název Chóny, což znamená otvor nebo průrva.“
Tento starokřesťanský příběh je dojemný, ale současně pravdivý. Běda tomu, kdo se pokouší bojovat proti Bohu a jeho věrným lidem. Chvála Bohu za to, že posílá své Anděly a Archanděly „jako své ohnivé posly“ ke všem, kteří jsou v nouzi. Máme naději, že také nám svatý Archanděl pomůže a brzy nás shromáždí v našem chrámu, abychom zde mohli znovu oslavovat Boha a velebit jeho svatého nebeského Posla za jeho podivuhodnou moc.
„Vejdu do domu tvého a klaněti se budu svatému chrámu tvému v bázni tvé. Hospodine, veď mne ve spravedlnosti své; pro nepřátele mé spravuj před sebou cestu mou; neboť není v ústech jejich pravdy, srdce jejich marnivé, hrobem otevřeným jest hrdlo jejich, jazykem svým lstivě lahodí. Sudiž je, Bože, nechť padnou od úmyslů svých, pro množství nešlechetností jejich zavrhni je, neboť odporní jsou tobě.“
Svatý starec Paisij také kromě jiného věřící nabádal, aby stáli nepohnutě ve své víře, a i kdyby přišly různé bouře a těžkosti, tak aby zachovali pevnou víru a podobali se kořenům stromů, které nedokázala vyvrátit ze země ani sebeprudší bouře.
„Silné větry obvykle lámou a vytrhávají z kořenů jen slabé a citlivé stromy, které nemají hluboké kořeny; zatímco stromům s hlubokými kořeny těm pomáhají, aby se zakořenily ještě hlouběji…“
Z poučení svatého starce Paisije se také dozvídáme, že v závislosti na oběti a modlitbě, kterou člověk přináší sobě nebo svému bližnímu, „se mu také dostane božské pomoci“. Jen je třeba podle tohoto světce zachovat důvěru v Boha. Tu ale nelze získat ani udržet pouze lidskými silami, neboť tato důvěra je něčím tajemným, „je plodem neustálé modlitby, a teprve tak může přinášet pozitivní výsledky“.
„Kdo věří v Boha, rozsévá chválu a získává božskou radost a věčné požehnání. Kdo rozsévá neštěstí, sklízí neštěstí a ukládá si jako svou budoucí mzdu „úzkost a strach“. Naopak, náš Pán Ježíš je sladký a kdo se dotkne hořkostí své vlastní bolesti našeho Krista, tato hořkost se rázem promění ve sladký sirup.“
Na přímluvy Přečisté Matky své, svatých Andělů a Archandělů i všech svých svatých a ctihodných, Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nad námi!
Při příležitosti památky na zázrak sv. Archanděla Michaela v Chónách
6./19. září 2021
Poučení starce Paisije čerpáno z těchto zdrojů:
- Η επιστροφή στον Θεό από την γη στον Ουρανό. Αποφθέγματα Αγίου Παϊσίου.
- Γιατί υπάρχουν οι δοκιμασίες και ο πόνος στη ζωή μας; Οι θλίψεις που μας προξενούν οι άνθρωποι.