„Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spasiž nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.“
„Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě.“
Stáli jsme v těsné blízkosti našeho svatého a milovaného chrámu pod Špilberkem, bok po boku, jeden vedle druhého, a tak vytvořili jedno harmonické a stejně smýšlející Tělo, živý organismus naší farnosti, sjednocený stejnou vírou, nadějí a láskou.
Není nám sice dlouhodobě dovoleno sloužit v našem svatém chrámu spolu s naším duchovním otcem, ani to nám však nezabránilo, abychom velký církevní svátek prožili účastí na svaté liturgii a přijímáním svaté Eucharistie, která nás tajemně sjednocuje s naším Spasitelem a mezi sebou navzájem.
Naše místní Brněnská pravoslavná církevní obec se dnes zazelenala jako ratolest a zaskvěla se jako „nový Izrael“ a „dcera Siónská“, neboť se shromáždila pod vedením a ochranou blahodati Ducha Svatého, aby přivítala symbolickými květy a ratolestmi svého Krále a Mesiáše.
Jak pravil ctihodný starec Georgios Grigoriatský, „skutečným Mesiášem mohl být jen ten, kdo dokázal překonat osten smrti a uzdravit tuto odvěkou lidskou bolest, kterou trpěl lidský rod“. A jak starec Georgios dodal: „Lidé nyní v osobě Ježíše spatřili někoho, kdo tuto existenciální otázku vyřešil svým boholidským étosem a současně zcela prakticky, vzkříšením svatého Lazara. To bylo dostatečným projevem jeho božské přirozenosti a moci shůry.“
Také my v Brně jsme nejprve zažili ve svých srdcích zázrak Vzkříšení Čtyřdenního Lazara, milovaného „Přítele Kristova“, a pochopili jsme, že náš Pán je pravým Vítězem nad smrtí, neboť on je „Vzkříšení a život“ (Jn 11,25).
Jsouce poučeni Duchem Svatým, přispěchali jsme dnes včasně z rána spolu s našimi dětmi, příbuznými, bratry a sestrami ve víře, abychom uvítali zaslíbeného Vítěze nad smrtí a hříchem.
Svatí Otcové nás učí, že tento symbolismus, který představují větve a roucha, v podobně naších ctností a vášní, které musíme z lásky ke Kristu a z úcty sama k sobě překonat, „svědčí o realitě vítězství nad smrtí, a tu nám svou obětí zajistil sám Spasitel, neboť vydržel až do konce“.
Dobře víme, že pokud neexistuje Vzkříšení, neexistuje ani život věčný. Pokud neexistuje toto vítězství nad smrtí, pak nemá smysl ani náš zápas za proměnu našich vášní ve ctnosti.
Starec Georgios v této souvislosti zdůraznil:
„A jelikož existuje Vzkříšení k životu a současně také Vzkříšení k soudu, pak pro nás křesťany také nabývá smyslu náš zápas za získání ctností a překonání vášní. Neboť pokud se neosvobodíme od vášní a nezískáme ctnosti, nebudeme moci žít věčně s Vítězem nad smrtí a hříchem, jímž je náš Spasitel Kristus.“
Nezapomeňme proto, že Kristus tento zápas dokonal úspěšně. On dává sílu každému, kdo Ho následuje. „Díky Jeho vzkříšení, tedy tím, že překonáme hřích, můžeme žít život ve vzkříšení i my.“
Prosme tedy našeho Pána, kterého i my dnes tajemně vítáme a přijímáme spolu s dávnými jeruzalémskými dětmi, držícími palmové ratolesti, aby nás učinil hodnými, důstojnými a připravenými zvát Ho do příbytků naší duše a volat k Němu:
„Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, král Izraele!“ (Jan 12,13)
Podle homilie archim. Georgia ke svátku Květné neděle
(Vjezdu Páně do Jeruzaléma)
připravil Michal Dvořáček
17.4.2022
Za fotografie děkujeme sestře Regině a br. Michalovi!
Poznámka:
Dnešní svatá liturgie byla sloužena na volném prostranství za chrámem svatého Václava za účasti přibližně šesti set věřících.
Fotogalerie:
Užitečné odkazy:
Starší aktuality ze svátku Květné neděle:
Květná neděle v záplavě květů a ratolestí, jak jsme ji prožili letos v naší brněnské farnosti
