Divuplný svátek divuplného světce, pod jehož nebeskou záštitou jsme v Brně prožili svatou liturgii!

Velký lidumil – svatý Mikuláš!

Jak velká lidumilnost vychází od svatého Mikuláše! Neustále běží (na pomoc), dostihuje (každého, kdo je v nouzi), vždy ochoten a připraven pomoci, velký zachránce každého z nás, který se k němu obrací a prosí o pomoc.

Dalo by se říci, že to byl nekončící zástup živé brněnské církve, který se nehledě na chlad, vítr a zimu shromáždil před naším svatým chrámem kolem svého pastýře, spolu s nímž se účastnil svaté božské liturgie v doslova katakombních podmínkách, venku, u podnoží Kristova kříže, Jenž jest symbolem budoucího vítězství.

Na tvářích věřících všech věkových kategorií, kteří byli dnes před chrámem přítomni, bylo nicméně možné spatřit až jakési záblesky naděje, bolest spolu s radostí, niterné pohnutí a velkou bázeň před naším Spasitelem, Jeho Přesvatou Matkou a podivuhodným světcem, jehož památku jsme dnes oslavili.

Ano, my, věřící Boží lid, dobře víme, proč křesťané tak vysoce ctí svatého, ba „přesvatého“ světce Mikuláše, arcibiskupa Myr Lykejských. Je to proto, že svatý Mikuláš zachoval pravdu o lidské přirozenosti, stvořené podle obrazu Boží Trojice, a tím se stal dobrodincem celého lidského pokolení.

Jak říkal otec Jozef ve svém kázání, všichni křesťané dodnes cítí velkou smělost, kterou má tento svatý otec Mikuláš u Boha, před trůnem božské velebnosti. On se cele posvětil Bohu, on byl Bohem vybrán, Bohem vzdělán a Bohem doprovázen na své pozemské cestě, která jeho kroky přivedla až do Nebeského království.

Svatý otec Mikuláš dosáhl výšky a hloubky svatosti, jaké lze jen dosáhnout, vždyť „on vpravdě dosáhl míry postavy plného věku Kristova“, a stal se „bohem působením Boží blahodati“, jak říkal blažený starec Georgios Grigoriatský ze Svaté Hory Athos.

Jak jsme přijali z Posvátné tradice a učení Církve, svatý otec Mikuláš získal dokonalou lásku k Bohu a k člověku. A jelikož dosáhl této výše, Boží lid (tj. Církev Kristova) pochopil a uvědomil si tuto jeho zvláštní blahodatnost, a vždy svatého Mikuláše považoval za velkého utěšitele – doslova anděla uvnitř tohoto přítomného života, jenž se takto projevoval vůči všem trpícím lidem.

Boží lid rovněž dobře pochopil a pocítil, že láska, jejíž plnosti svatý Mikuláš dosáhl, není něčím dočasným. Ale protože Bůh jest láska, účastní se svatý Mikuláš neporušitelnosti a věčnosti.

„Také díky tomu že Církev Boží, majíc důvěru v dar lásky svatého Mikuláše, nikdy nepochybovala a ani dnes neváhá okamžitě se utéci k tomuto světci, pod jeho svatou pomoc, kdykoli se ocitá v nějakých pokušeních a životních nebezpečenstvích.“

Velký lidumil – svatý Mikuláš! Jak velká lidumilnost vychází od svatého Mikuláše! Neustále běží (na pomoc), dostihuje (každého, kdo je v nouzi), vždy ochoten a připraven pomoci, velký zachránce každého z nás, který se k němu obrací a prosí o pomoc.

Také naše farnost, která se dnes shromáždila v Duchu Svatém ke službě svaté Tajiny Eucharistie, se utekla svorně pod záštitu svatého otce Mikuláše se svou velkou bolestí a zármutkem, které v našich srdcích nosíme, neboť křivda proti našim duchovním otcům a místnímu živému společenství věřících v Pánu Ježíši Kristu je do nebe volající! My všichni máme však pevnou naději v zásadní obrat k lepšímu…

Dobře totiž víme, že poslední slovo má sám Bůh, Který dopouští, ale neopouští!

Zůstaňme tedy i nadále dobré mysli, radujme se, dobrořečme a nezlořečme, buďme stejné lásky, buďme jedné duše, jednoho smýšlení! 

„Dovršte mou radost a buďte stejné mysli, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení.“ (Fp 2,2)

„Vzdáváme Bohu své díky, neboť nám uvnitř své svaté Církve daroval svou blahodať, díky níž máme takové velké světce, takovéto podivuhodné Otce, takovéto blahodatné osoby, takovéto pozemské anděly, jakým je i svatý Mikuláš.“

Svatý otče Mikuláši, pros Boha o nás!

Tropar (hlas 4.)

Jako pravidlo víry a vzor tichosti, a učitele zdrženlivosti, zjevil tě stádci svému Bůh, od něhož pochází vnitřní pravda všeho. Protož dosáhl jsi bohatství darů duchovních. Svatý pastýři duší, otče Mikuláši, pros Krista Boha, aby spasil duše naše.

Modlitba

Přesvatý Mikuláši, Hospodinův přední služebníku, náš vřelý zastánce a všude v souženích rychlý pomocníku! Pomoz mně hříšnému a v tomto životě stísněnému. Upros Pána Boha, aby mi daroval odpuštění všech mých hříchů, jimiž jsem zhřešil od své mladosti a v celém svém životě skutkem, slovem, pomyšlením i všemi smysli svými. Při odchodu mé duše z těla pomoz mně ubohému, upros Pána Boha, Tvůrce všeho stvoření, aby mne vysvobodil z celnic v povětří a z věčných muk, ať navždy oslavuji Otce i Syna i Svatého Ducha i tvou milostivou záštitu, nyní i vždycky až na věky věků. Amen.

K dispozici jsou fotografie z dnešního svátečního dne, jejichž autorem je br. Kyprian.

Děkujeme!

Užitečné odkazy:

Ty, který jsi přijal od Boha pomazání myrem duchovním…

Jeskyně svatého Mikuláše Divotvůrce ve Svaté zemi!

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..