A my se proto snažme každý den zušlechtit
„zemi“ našeho srdce…
Snaž se, dítě, a veď neustále svůj zápas, neboť Boží cesta je úzká a trnitá, ne ve své přirozenosti, nýbrž kvůli našim vášním, a také proto, že se snažíme vymýtit z našeho srdce ty vášně, které jsou zobrazeny jako trnité kořeny, abychom v něm mohli začít pěstovat jen užitečné rostliny.
Samozřejmě, že se při tom budeme velmi namáhat a naše ruce se zbarví krví a na naší tváři se objeví pot.
Možná si budeme dokonce zoufat, když uvidíme všechny ty kořeny a vášně pohromadě!
My se však snažme v naději na Krista, Léčitele našich duší, abychom každý den pečovali o zemi našeho srdce, a tak pracovali s cílem toto srdce očistit.
Trpělivost, zármutek, pokora, poslušnost, zanechání vlastní vůle…, to vše přispívá k celkovému našemu zušlechtění.
Musíme vyvinout veškerou naši sílu, a Bůh, když spatří naši námahu, jistě přijde a požehná toto úsilí, takže nakonec dosáhneme vytouženého pokroku.
Buď odvážný a smělý, tato námaha je přechodná a pouze do času, zatímco mzda na nebesích je velká.
A proto veď neustále zápas, bdi, když přicházejí zlé myšlenky (logismoi), pevně zachovej svou naději živou, neboť to bude znamenat, že tvůj „dům“ byl postaven „na skále“, na skále, kterou není nikdo jiný než sám náš Kristus.
Starec Efrém Arizonský (+2019)
Zdroj: To Méga Gerontikón (FB)
