A když jsi ulehl, usnul jsi jako mladé lvíče. Kdo si troufne se k Tobě přiblížit a vzbudit Tě?

Malý Ježíš Kristus „odpočívající“ 

Proroctví patriarchy Jakoba (Gn 49,9) se naplňuje dnes i pro nás. Tato prorocká charakteristika Krista má úžasný duchovní rozměr.

„Ten, který ulehl a odpočinul.“

Tento ikonografický motiv, znázorňující Ježíše Krista jako malé dítě ležící v kolébce, symbolizuje naplnění mesiášského proroctví, jež se nachází ve verších „9-12“ 49. kapitoly knihy Genesis. V nich patriarcha Jákob oznamuje proroctví týkající se budoucnosti kmene Juda, z něhož Mesiáš vzejde, a tím předznamenává Jeho příchod, umučení a zmrtvýchvstání.

Jde současně o velmi oblíbený motiv byzantského ikonopisectví, které zanechalo svůj odkaz v mnoha významných chrámech a klášterech Pravoslavné církve a které se dochovalo až do dnešních dní.

Na této specifické ikoně je malý Kristus zobrazen jako spící dítě, jež má hlavu opřenou o pravou ruku, přičemž levou ruku má volně nataženou podél těla. Na této symbolické ikoně je malý Kristus zobrazen jako odpočívající „lev“ před svým Vzkříšením.

Při štědrovečerní bohoslužbě se kromě jiného čte tzv. Balaámovo proroctví (Nu 24,3-18), které rovněž popisuje Ježíše „odpočívajícího“ (řec. „Ο Αναπεσών“).

„Ulehl a odpočinul jako lev, jako lvíče. Donutí ho někdo, aby povstal? Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet.“ (Nu 24,9)

„Odpočívající“ je jedním z tradičních typů zobrazení Ježíše Krista jako dítěte. Jeho královská a božská majestátnost je zobrazena v Jeho božské tváři a v celém Jeho postoji. Kvůli celkovému postoji dítěte byla tato ikona nazvána „Odpočívající“ (tj. ten, který ulehl a odpočinul).

V 15. století se slavný řecký ikonopisec Emmanuel Panselinos nechal inspirovat frází zmíněnou v tomto proroctví: „Ulehl jako lev, jako lvíče; donutí ho někdo, aby povstal?“ A na základě tohoto proroctví „sepsal“ svou slavnou ikonu.

„Odpočívající“ symbolizuje vtělení Božího Slova a vykoupení lidstva. Zobrazení „Odpočívajícího“ (Krista) se nachází v mnoha chrámech na Svaté Hoře Athos, např. v Protatu v Karyes (dílo připisované Emmanuelu Panselinovi), dále v Mystře anebo v klášteře Proměnění Páně v Meteoře (freska z 15. století).

Jestliže Pánovo Ukřižování odhaluje Jeho neskonalou pokoru a krajní ponížení, jestliže Vzkříšení hlásá Jeho moc, jestliže Kristovo Proměnění odhaluje nevýslovnou slávu Jeho božské osoby, pak Kristovo Narození vyjadřuje Jeho božskou shovívavost. Kristus se stal člověkem. Sestoupil na zem, aby nás pozvedl do nebe. Ponížil se, aby nás oslavil. Sjednotil Boha s člověkem!

Zdroj: Πεμπτουσία

připravil Michal Dvořáček

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.