Historie divotvorné ikony Panagie „Sumela“ z Pontu
Originál ikony napsaný sv. Apoštolem a Evangelistou Lukášem
Slovo úvodem
Svatá a divotvorná ikona „Panagie Sumela“ neboli „Panagie Sumeliotisa“ byla podle tradice napsána rukou sv. Lukáše Evangelisty.
Historie původní ikony Panagie Sumela je fascinující a navýsost dramatická.
V případě této vzácné ikony, jsouc namalována přímo svatým evangelistou a lékařem Lukášem, jedná se o jeden ze tří zázračných obrazů, které sám světec namaloval a jejichž autentičnost byla ověřena z historických záznamů, císařských bul a patriarších dokumentů. Panagia Soumela je však jedinou ikonou, kterou při sobě sv. Lukáš na svých cestách vždy nosil.
Tato ikona historicky předchází samotný vznik stejnojmenného Kláštera Panagia Sumela (386-1923), který byl postaven na vysoké skále v Trapezuntu v Pontu, kde byla po staletí uchovávána tato velká svatyně pravoslavných křesťanů.
Název „Soumela“ pochází z řecké fráze „Stou Mela“ (tj. „Na hoře Melas“) a v důsledku toho označuje konkrétní lokalitu v Pontu. V dialektu pontských Řeků je tento název vyslovován jako “sou Mela”. A odtud plyne označení „Panagie z Hory Mela“ (řec. Παναγία Σουμελά ή Μονή Σουμελά (pontsky: σου Μελά, από το όρος Μελά).
Původ ikony
Dodnes existující a pravá ikona Panagie Sumela byla ikonograficky zpracována evangelistou Lukášem, který byl lékařem a současně ikonopiscem. Podle tradice, když svatý Lukáš nakreslil ikonu Panagie, byla Přesvatá Bohorodice velmi potěšena při pohledu na jeho dílo a jeho práci požehnala. Dále ho povzbudila, aby nakreslil více ikon. Když svatý Lukáš zesnul, ikonu přijal jeho žák Ananiáš a přenesl ji do athénského chrámu, který byl zasvěcen právě Přesvaté Bohorodici. Zde byla ikona uctívána pod názvem „Panagia Athiniotissa“ (čili Athénská).
Monastýr „Panagie Sumela“
V určitém okamžiku povolala Přesvatá Bohorodice dva mnichy, aby následovali ikonu „Panagie Athénské“ z athénského chrámu až na Horu Mela v Pontu, v oblasti Malé Ásie, která je jednou z oblastí dnešního Turecka. Těmi dvěma mnichy byli svatý Barnabáš a jeho žák sv. Sofronios.
Na Hoře Mela byla později, na konci 4. století, tato ikona nalezena v jedné z místních jeskyní. A na tomto místě byl také ke slávě Boží postaven podivuhodný klášter, přičemž tato ikona byla záhy přejmenována na „Panagie Sumela“. Klášter byl slavnostně vysvěcen biskupem Trapezuntu v roce 386 po Kr. Během úpadku Byzantské říše sloužil klášter jako vzdělávací centrum. Tento klášter byl mnohokrát ve své historii vypleněn, ale vždy zrenovován, přičemž poslední stavební úpravy se datují k roku 644 po Kr.
Trapezunt byl v roce 1461 okupován Turky, stejně jako klášter. Přese všechny tyto těžké zkoušky zůstali mniši v klášteře přítomni a neochvějně zachovávali svou vírou a tradicí až do počátku 20. století.
Opuštění kláštera v roce 1923
V roce 1923, po vypuknutí barbarské genocidy Řeků v Malé Asii a v Pontu, byli nakonec místní mniši nuceni z kláštera „Sumela“ uprchnout. Před útěkem z kláštera byly některé drahocenné předměty ukryty na jednom tajném místě pod zemí, konkrétně před vstupem do chrámu sv. velkomučednice Barbory, který v krátké vzdálenosti od kláštera postavil sv. Sofronij. Tento malý chrám se nacházel asi jen jeden kilometr od kláštera. Mezi zakopanými a ukrytými předměty byla také divotvorná ikona Panagie Sumela namalovaná evangelistou Lukášem, dále ručně psané Evangelium, přepsané na pergamenu svatým Christoforem, a rovněž svatý kříž s čestným Dřevem Kristova Kříže, který Monastýru daroval sám císař Manuel I. Komnenos (1118-1180). Tato událost se udála v srpnu roku 1923.
Kdysi aktivní centra duchovního života v Trapenzuntu v Malé Ásii
Nalezení ikony
V roce 1931, v den svátku Zesnutí Přesvaté Bohorodice, se shromáždil velký počet poutníků v řeckém klášteře Méga Spiléo (Velká Jeskyně) v Kalavrytě na Peloponésu, aby se zde pomodlil před další ikonou svatého evangelisty Lukáše, tzv. Panagií „Spileotisa“. Uprostřed davů bylo mnoho Řeků z Pontu, jakož i tehdejší řecký premiér Eleftherios Venizelos (1864 -1936). Metropolita Polykarp z Xanthi se řeckému premiérovi zmínil o ukryté ikoně Panagie „Sumela“. Po vyslechnutí těchto slov, jsa značně dojat tímto vyprávěním, slíbil premiér Venizelos, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby ikonu znovu získal.
Ve stejném roce se Eleftherios Venizelos setkal s tureckým premiérem Ismetem Inonem, kterého požádal o svolení k vyslání mnichů ke klášteru na Hoře Mela, aby zde vyzvedli ikonu a další posvátné poklady zde ukryté.
Do Turecka se nakonec vypravil otec Ambrosios, který byl jedním z mnichů Panagie Soumela a kterého tímto úkolem pověřil sám metropolita Chrysanthos z Trapezuntu. Otec Ambrosios se vydal do Turecka 22. října roku 1931. Po příjezdu na posvátné místo byl otec Ambrosios dojat a do jeho očí vyhrkly slzy. Nesnadný úkol spojený s hledáním ikony a výkopovými pracemi byl započat. Pomáhali jak turečtí vojáci, tak Řekové, včetně otce Ambrosia. Ukrytá ikona byla brzy objevena spolu s dalšími posvátnými předměty. Všichni se vrátili zpět do Athén a nalezené předměty uložili do Muzea Benaki v hlavním městě Řecka. Ikona zde zůstala po dobu 20 let.
Pohled na vstupní část do Kláštera Sumela
Založení nového Monastýru Panagie Sumela na Hoře Vermio ve Verii
V roce 1950 povzbudil Dr. Filón Ktenides pontské Řeky žijící tehdy již v Řecku, aby postavili nový chrám ke cti Panagie Sumela. A skutečně, chrám byl postaven na místě uprostřed makedonských hor v Řecku. Tímto místem se stalo místo s názvem „Kastania“ ve Vermiu. Bylo vybráno proto, že Dr. Ktenidesovi připomínalo divokou a panensky krásnou přírodu v pohoří Mela v Turecku.
V roce 1951 byla ikona přenesena z Muzea Benaki do Kastanie v řecké Makedonii. Zázračná ikona byla slavnostně uvedena na svůj nový trůn v Kastanii dne 15. srpna roku 1952. Přestože se nový domov ikony nazývá „Klášter Sumela“, v tomto odlehlém horském místě dnes nebydlí žádní mniši ani mnišky. Místní velkolepý Chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice mohou však kdykoli navštívit poutníci a turisté. Každý rok, 15. srpna, při příležitosti letního bohorodičného svátku, cestují do tohoto kláštera na Hoře Vermio tisíce poutníků z celého světa, aby se poklonili této velké svatyni.
Původní klášter Sumela v Turecku je také již dnes přístupný poutníkům. Čtyřpatrová fasáda kláštera zůstává v dobrém stavu, ale její zadní část je značně poničena. Nachází se v nadmořské výšce 1200 metrů. Jde o velkolepou a nádhernou stavbu. Lne se k čisté čedičové stěně hor, vysoko nad zelenými lesy a horským potokem. Mnoho posvátných ikon, těch na freskách zdejších zdí, se v minulosti stalo terčem vandalů. Klášter kdysi skýtal prostor pro 72 mnišských kelií, dále místnosti pro poutníky, akvadukt, několik menších kaplí, místnost určenou k uchování ikon, a dále knihovnu či ubytovnu pro poutníky.
Kopie ikony Přesv. Bohorodice „Sumela“ z Monastýru Paraklétos
v Abbevile v Jižní Karolíně
V neděli 15. srpna 2010 vykonal Ekumenický patriarcha v historickém klášteře Panagie Sumela v Trapezuntu, v severovýchodním Turecku, první božskou liturgii po dlouhých 88 letech. Tato událost byla první oficiální bohoslužbou vykonanou v tomto starobylém klášteře od doby založení moderní turecké republiky.
V neděli 15. srpna byl do klášteru ze 4. století povolen přístup přibližně 500 pontským Řekům, zatímco dalším asi 2 tisícům, kteří přijeli z Istanbulu, Řecka, Ruska a Gruzie, bylo umožněno sledovat přenos svaté liturgie mimo hlavní prostor klášteru, na obrovské televizní obrazovce.
Následně předala turecká vláda Ekumenickému patriarchovi dopis, kterým ho zmocnila ke konání svaté božské liturgie na tomto místě vždy jednou ročně, a sice v den svátku Zesnutí Přesvaté Bohorodice (15. srpna). Podobně umožnily turecké úřady také arménské menšině v Ankaře, aby konala své bohoslužby každé září v Muzejním chrámu v Akdamaru ve východní provincii Van v Turecku.
Připravil a přeložil Michal Dvořáček.
Užitečné zdroje:
http://full-of-grace-and-truth.blogspot.com/2009/08/miraculous-icon-of-panagia-soumela-and.html
https://orthodoxwiki.org/Panagia_Soumela
https://pontosworld.com/index.php/photos/pontus/671-sumela-monastery
Další odkazy:
