„Musíme být velmi citliví na potřeby druhých. Pak budeme s ostatními v jednotě a Boží požehnání v nás bude v hojnosti.“
Pro mě je život mých bratří dražší než můj vlastní život.
Nemůžeme získat obraz Krista v nás, ledaže jsme skutečně [sjednoceni], jak to žádal sám Kristus od svých učedníků:
„Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás.“ (Jan 15, 12)
Život mých bratří je pro mě vzácnější než můj vlastní. Když to pochopíte, tak mezi vámi už nebudou žádné nedorozumění. Vyřešení problému anebo nějaké neshody nezávisí na nějaké specifické věci nebo konkrétním kodexu chování, ale na rozhodnutí snést všechno. Každý z nás musí mít doslova mateřské srdce pro všechny ostatní.
Musíme být velmi citliví na potřeby druhých. Pak budeme s ostatními v jednotě a Boží požehnání v nás bude v hojnosti.
Musíme mít Kristovo vědomí, které v sobě nese celý svět; v tom spočívá univerzálnost lidské bytosti. Slovo Kristovo se nemění, ale je věčné.
Pokud vyznáváme ve „Vyznání víry“, že Kristus je Jediný pravý Bůh, Spasitel světa, Stvořitel, skrze Nějž povstalo vše, co bylo stvořeno, jak můžeme redukovat naši víru na otázku národnosti, místa nebo času?
Hlavní zdroj:
Archimandrite Sophrony of Essex, in “The Life in the Spirit”
(Archim. Sofronij z Essexu, “Život v Duchu”)
Další užitečné zdroje:
Homilie svatého starce Sofronije z Essexu o významu modlitby!
