„V soužení jsem volal k Hospodinu, on mi odpověděl.“ (Jon 2,3)
Starče, když lidé přijdou do kláštera s mnoha problémy a předávají mi své zápisky se jmény svých příbuzných, abych se za ně pomodlila, soucítím s nimi, ale někdy se mi zkrátka nedostává času k modlitbě podle jejich potřeb, a to mě pak pokoušejí zlé myšlenky.
– Někdo ti řekne svou bolest a ty nasloucháš a zhluboka vzdycháš, že ano?
Pak, i když nemáš čas se za něj modlit, tento povzdech má cenu dlouhých hodin strávených na modlitbě, neboť je to modlitba srdce, modlitba, která přináší pozitivní výsledky.
Nebo zase jindy čteš jména, která ti lidé dávají, a rmoutíš se kvůli tomu, že nemáš čas na nic víc.
Srdeční povzdech doprovázející každé jméno bývá zapsán tam nahoře v nebi; vznáší se přímo nahoru k Božímu trůnu!
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
