Uvažujme o tom, jak velkou a vznešenou Matkou
nám je Přesvatá Bohorodice!
– Starče, proč mi Přesvatá Bohorodice někdy dává okamžitě to, co od ní žádám, a jindy ne?
– Panagie (tzn. Přečistá), kdykoli jsme v nouzi, okamžitě odpovídá na naši modlitbu, avšak když nemáme takovou naléhavou potřebu, opouští nás, abychom sami získali trochu „junáctví“ (tj. odvahy).
Jednou, když jsem byl v klášteře Filotheu, bezprostředně po Všenočním bdění ke svátku Přesvaté Bohorodice, mě jeden představený poslal, abych odnesl dopis do kláštera Iviron. A tak jsem šel a dopis předal. Později, na zpáteční cestě, jsem sestoupil ke klášternímu přístavišti (tzv. Arsanas), kde jsem měl počkat na příjezd nějakého starce, který měl přijet lodí, abych ho pak doprovodil do našeho kláštera. Cesta tam trvala přibližně hodinu a půl pěšky.
Předešlou noc jsem strávil na Všenočním bdění a celou tu dobu před svátkem jsem se postil. Tehdy jsem si půst rozdělil na dvě fáze: do Proměnění Páně jsem nic nejedl, v den Proměnění jsem se najedl, a pak, až do svátku Zesnutí, jsem zase nic nejedl.
Po konci onoho Všenočního bdění jsem odešel, aniž bych si vzal něco na jídlo, a ani mě nenapadlo vzít si s sebou kousek sucharu. Dorazil jsem tedy do Ivironského kláštera, předal jsem dopis a šel dolů k přístavu čekat na loď. Měla připlout ve čtyři odpoledne, ale nakonec měla zpoždění.
Mezitím se mi začala točit hlava. Kousek stranou byla hromada kmenů stromů, podobných telegrafním sloupům, a já si tehdy v duchu řekl: „Co kdybych šel sem, kousek stranou, aby mě nikdo neviděl a nezačal se mě ptát, co se mi stalo?“ Když jsem se posadil, napadlo mě pomodlit se pomocí komboskini k Panagii, aby mi nějak v této situaci pomohla.
Ale hned jsem se proti té myšlence vzbouřil a řekl si: „Ach, ty ubohý, kvůli takovým maličkostem budeš obtěžovat Panagii?“
Pak jsem před sebou náhle spatřil nějakého mnicha. Držel kulatý bochník chleba, dva fíky a velký hrozen. „Vezmi si je,“ řekl mi, „to je na počest Přesvaté Bohorodice,“ a zmizel.
To mě zcela porazilo. Slzy se mi draly do očí. Ani jsem to nechtěl sníst (jak jsem byl dojatý).
Ach! To je ale Matka! Stará se i o ty nejmenší naše potřeby! Víš, co to znamená!
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Fotografie:
Monastýr Filotheu (Svatá Hora Athos)
Monastýr Iviron (Svatá Hora Athos)
