„15. srpen“ – Svátek Zesnutí Přesvaté Bohorodice
(15./28.8.)
„Rodíc, panenství jsi zachovala, při zesnutí svět jsi neopustila. Přešla jsi k životu, jsouc Matkou Života, přímluvami svými zbavuješ smrti duše naše.“ (tropar)
„V přímluvách neusínající Bohorodici a nezměnitelnou naději jakožto Zastánkyni hrob ani smrt neudržely. Neboť Matku Života do nebe převedl Ten, kterýž se usídlil v lůně vždy panenském.“ (kondak)
Zesnutí Přesv. Bohorodice je jednou z největších a nejdojemnějších oslav pravoslavných křesťanů po celém světě.
Pravoslavná církevní obec v Brně a její věřící právě dnes vstupují na cestu požehnaného půstu a připravují se, aby koncem srpna uvítali svátek „Zesnutí“ čili „Letní Paschy“, jak se tento svátek také mezi věřícím lidem nazývá.
Tisíce věřících se v době jejího svátku, a zejména během přípravného Svatouspenského půstu, utíkají s nadějí, oddaností a duchovní zkroušeností k nespočetným pramenům Její milosti, v podobě různých svatyní, ikon, míst, kde byla zjevena, a prosí o Její přímluvy za nás nehodné a hříšné k Jejímu Synu a našemu Spasiteli za spásu našich duší.
V souladu s pravoslavnou církevní tradicí přislíbila Panna Marie, krátce před svým odchodem a nanebevzetím, že nikdy nepřestane pečovat o tento svět a zejména o ty, kteří se k ní budou utíkat s láskou a s vírou, a že bude vždy velkou „Přímluvkyní“ ke svému Synu za spásu celého lidstva.
Agní Parthéne: Ó Panno Přečistá!
Chvalozpěv svatého Nektária Eginského „Nevěsto Panenská“
„Nevěsto Panenská“ (řec. Αγνή Παρθένε čili Agní Parthéne) je paraliturgický chvalozpěv, tj. píseň s duchovním obsahem, netvořící však součást bohoslužby. Svatý Nektários jej složil za doby svého působení ve funkci ředitele Církevní školy bratří Rizariových v Athénách. Ve svém chvalozpěvu oslavil Boží Matku, neboť si přál ještě více prohloubit svůj modlitební vztah k Přesv. Bohorodici.
Ústní podání, tradované v Monastýru sv. Nektária na ostrově Egina v Řecku, praví, že sama Vládkyně Bohorodice se světci zjevila a žádala, aby zaznamenal tento zvláštní chvalozpěv, který se chystaly přednést zástupy andělů. Tímto chvalozpěvem byla právě „Nevěsta Panenská”. Originál rukopisu je stále k vidění na stole v monastýrské pracovně sv. Nektária, která je dnes součástí tohoto monastýru.
Originální melodii k tomuto hymnu napsal anonymní skladatel ze Svaté Hory Athos, který rovněž potvrdil své vidění, které se mu stalo před tím, než začal melodii komponovat. Nahrávky melodie se ujali mniši z monastýru Simonopetra, kteří tak významně přispěli k popularizaci tohoto hymnu v pravoslavné Církvi i za hranicemi Sv. Hory a Řecka.
Díky své popularitě byl hymnus přeložen do mnoha jazyků a originální melodie byla upravena tak, aby vyhovovala konkrétní národní tradici chrámového zpěvu. Kromě řeckého pravoslavného prostředí se tento chvalozpěv hojně užívá jako doplněk bohoslužebného zpěvu i v jiných pravoslavných zemích, například v Rusku, kde je známa jeho verze s označením „Valámský nápěv“. V poslední době vznikají pokusy o jeho přednes také v českém prostředí a v českém jazyce.
Chvalozpěv o Přečisté Panně Marii, vzešlý z pera sv. Nektária, se stal součástí původně tzv. Malého Theotokária (vydaného nejprve roku 1905 v Athénách a později přepracovaného do tzv. Velkého Theotokária z r. 1907). Tento hymnus se dnes dokonce někde používá nejen v průběhu svatého Přijímání (tzv. Pričastnu) při svaté Liturgii, ale i na počátku Večerní bohoslužby. Svatohorský mnich z monastýru Simonopetra pravil, že hudbu (tj. melodii) k tomuto hymnu nesložil proto, aby byla nutně zpívána pouze v chrámu, ale například i během práce, při chůzi či jiné aktivitě. V zásadě tedy nejde o liturgický chvalozpěv, a jako takový by v chrámu během svaté bohoslužby ani přednášen být neměl. Je spíše vítanou součástí koncertů pravoslavné duchovní hudby.
Agní Parthéne Déspina
Přečistá Panno a Vládkyně, ó slavná Bohorodice!
Panenská Matko a Královno, ó Rouno Duchem zrosené!
Výšino nadnebeská a Záře nad slunce jasnější,
Útěcho řad panenských, Tys nad Anděly ctěnější.
Tys zářivější nad Nebesa a nad světlo jsi čistější
a nad nebeské Zástupy, ó Marie, jsi světější.
(Refrén): Raduj se, Nevěsto Panenská!
Marie, vždy Panno, ó celého světa Paní!
Neposkvrněná Nevěsto, ó Všesvatá, Vládkyně Přečistá!
Marie Nevěsto, ó Vládkyně, Radosti naší Příčino!
Dcero vznešená, ó Královno, Tys Matka Přesvatá.
Tys vyšší nad Cherubíny, nade vše jsi slavnější
a nad beztělesné Serafíny a Trůny jsi vyšší.
Raduj se, Nevěsto Panenská!
Raduj se, Zpěve cherubínský, raduj se, ó Hymne andělský!
Raduj se, Písni serafínská, ó Radosti archandělů!
Raduj se, Pokoji a Radosti, ó Přístave spasitelný!
Svatý Příbytku (Boha) Slova, ó Květe neporušitelný!
Raduj se, něžný Ráji, ó Živote věčný!
Raduj se, Dřevo života, ó Prameni nesmrtelnosti!
Raduj se, Nevěsto Panenská!
K Tobě se modlím, své Vládkyni, jen k Tobě upínám oči své,
Tebe prosím, všech Královnu, Svou milost daruj duši mé!
Vznešená Dívko bezhříšná, Tys nejsvětější Vládkyně!
Vzývám Tě s vírou, vroucností, ó nejctěnější Svatyně!
Buď Štítem mým i Vojevůdkyní v mém zápolení pozemském
a do věčného Království, ó Přímluvkyně, uveď mne!
Raduj se, Nevěsto Panenská!
Zdroj: http://pravoslavbrno.cz/wp-content/uploads/2018/02/Sv.-Nektários-Eginský-divotvůrce.pdf
