„Lidé dnes ztratili trpělivost“
– Starče, proč nám dnes schází trpělivost?
– Současná situace lidem nepomáhá, aby se stali trpělivými. V minulosti byl život poklidný a lidé byli mírumilovní a také měli vytrvalost být trpěliví. Spěch dnes napadl celý svět a lidé se stali netrpělivými. Za starých časů lidé věděli, že mohou jíst rajčata například až koncem června, a příliš se kvůli tomu nermoutili. Také si počkali, aby si koncem srpna pochutnali na melounu. Věděli, v jaké sezóně budou jíst melouny nebo fíky. Dnes však budou dovážet rajčata z Egypta dříve než jíst pomeranče, které obsahují stejné vitamíny. Můžete někomu říct: „No tak, proč nepočkáte a nenajdete si něco jiného k jídlu?“
Když si to lidé na Krétě uvědomili, začali stavět skleníky, aby pěstovali rajčata rychleji. Nyní stavějí skleníky všude, aby měli v zimě k dispozici rajčata. Upracují se k smrti, jen aby si postavili skleníky, pěstovali všechny druhy potravin a učinili je dostupnými po celý dlouhý rok, aby lidé nemuseli čekat.
A řekněme, že to není tak špatné. Ale lidé jdou ještě dále. Rajčata jsou ještě večer zelená, ale ráno se promění v rudě červená rajčata! Jednou jsem v této záležitosti nadával jednomu státnímu důstojníkovi. „Mít skleníky je jedna věc,“ řekl jsem, „ale používání hormonů ke zrání ovoce, rajčat a dalších produktů přes noc, to zacházíme příliš daleko, protože lidé, kteří jsou na hormony citliví, si poškodí své zdraví.“
Vzhledem k tomu, že kdybychom vše nechali tak, jak to učinil Bůh, všechno by šlo dobře a lidé by mohli pít zdravé a chutné mléko. Všimněte si, jak hormony způsobují, že všechno ztrácí svou chuť. Pak si lze povšimnout lidí, kteří jsou bez chuti, věci, které jsou bez chuti, všechno pak zkrátka postrádá chuť. Dokonce i sám život ztrácí svou chuť.
V dnešní době mladí lidé ztratili nadšení pro život. Ptáte se jich: „Co vám přinese pokoj?“ „Nic,“ odpovídají. Takoví energičtí mladí muži, a nic je neuspokojuje. Co se s námi stalo? Věříme tomu, že můžeme korigovat Boha svými vlastními vynálezy. Proměňujeme noc v den, aby slepice snášely vejce! A viděl jste někdy tato vejce? Kdyby Bůh učinil, aby měsíc zářil jako slunce, lidé by se zbláznili. Bůh stvořil noc, abychom si mohli odpočinout a podívat se do našeho nitra!
Ztratili jsme klid naší mysli. Skleníky, používání hormonů ve výrobě a u zvířat způsobily, že se lidé stali netrpěliví. Za starých časů jsme věděli, že se můžeme za určitou dobu dostat n určité místo pěšky. Ti se silnějšími nohami by se tam dostali o něco dříve. Později jsme vynalezli kočáry, pak auta, letadla a tak dále. Snažíme se neustále objevovat rychlejší a rychlejší dopravní prostředky. Existuje letadlo, které pokryje vzdálenost mezi Francií a Amerikou za tři hodiny [Concord v 90. letech].
Ale když někdo přechází z jednoho klimatu do druhého při tak velké rychlosti, není to vůbec dobré, dokonce i náhlá změna času sama o sobě může být matoucí. Pospěšte si, spěchejte… Postupně člověk nastoupí do střely a stiskem spoušť bude tato střela vypuštěna tak, aby se v určitém okamžiku roztrhla a umožnila tomuto šílenci vystoupit! Kam nás to všechno přivede?¨
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Pramen: Z knihy Starec Paisij: Boží moudrost a životní prostředí
Zdroj: Friends of Mount Sinai Monastery
