Ctihodný Abba Dorotheos z Gazy hovoří o významu společného soužití a skutečné jednoty mezi lidmi…
Abba Dorotheos praví:
„Co jsou podle vás kinovia (kláštery se společným soužitím mnichů)?
Cožpak nechápete, že v nich žijí všichni jako jedno tělo,
a že každý je členem toho druhého?
Ti, kteří (kinovium) řídí, jsou jeho hlavou.
Ti, kteří dávají pozor a napravují stav věcí, jsou jeho očima.
Ti, kdo přinášejí užitek svým slovem, jsou jeho ústy.
Ušima jsou ti, kteří (tato slova) poslouchají.
Rukama jsou ti, kteří pracují.
Nohama jsou apokrisiáři a diákoni.
[Mniši se nazývají apokrisiáři (v tomto smyslu „přímluvci“ či „vyslanci“),
kteří reprezentují svůj klášter v jeho vnějších záležitostech.]
Takže jsi hlavou? Pak řiď a spravuj!
Jsi okem? Dávej pozor a rozuměj!
Jsi uchem? Poslouchej!
Jsi rukou? Pracuj!
Jsi nohou? Služ druhým!
Snažte se vždy si navzájem pomáhat,
buď učením a vnášením slova Božího do srdce svého bratra,
nebo utěšováním jej v době jeho zármutku,
nebo podáním mu své pomocné ruky či přispěním v nějakém díle.
Jedním slovem, každý, podle své síly, jak jsem řekl,
nechť učiní vše pro to, abyste byli mezi sebou sjednoceni.
Protože pokud je člověk sjednocen se svým bližním,
je také sjednocen s Bohem.“
(Abba Dorotheos z Gazy)
Výňatek z díla „O odsuzování“, v edici „Neodsuzuj“, vydání č. 367, duben 2024
Zdroj: Περιοδικό Πειραϊκή Εκκλησία
připravil Michal Dvořáček
