Starec Josef Vatopedský (+2009)
Život proti přirozenosti…
Ačkoli se někdo domnívá, že činí pokání, ale přitom žije a nadále setrvává v životě „proti přirozenosti“, tak takový se mýlí, neboť žije v obelstění.
Zdroj: Pemptousia.gr
Zjevení sv. Euthýmie Všechvalné starci Paisijovi během jeho života
Zázrak svaté Euthýmie a svědectví svatého
starce Paisije Svatohorce
V jednom ze svých dopisů věřícím starec Paisij napsal podrobnosti o tom, jak se mu kdysi zjevila svatá Euthýmie Všechvalná.
„Během svého života nebudu schopen nikdy plně splatit svou velkou vděčnost svaté Euthýmii, o níž jsem do té doby nevěděl, a ačkoli jsem si to nijak nezasloužil, ona mi jednoho dne projevila svoji velkou poctu.“
Starec nám pak s velkou pokorou vysvětlil, že sv. Euthýmie se mu osobně zjevila, jak sám pravil: „nikoli proto, že si to zasloužím, ale proto, že jsem se tehdy zabýval tématem týkajícím se stavem Církve obecně a ze dvou dalších důvodů“.
V této souvislosti pak ještě starec dodal k tématu a osobnosti této světice:
„To, co na mne činí největší dojem, představuje skutečnost, jak moc tato droboučká a fyzicky slabá (světice) vydržela. Řekl bys, že to byla jen malá „kapka“ (droboučké lidské stvoření).“Continue reading →
Připomenutí již zveřejněných poučení starce Paisije Svatohorce
Připomenutí duchovních výroků a poučení
při příležitosti oslavy svátku
svatého starce Paisije Svatohorce (29.6./12.7.)
Video ze setkání starce Paisije s poutníky na Svaté Hoře Athos:
http://pravoslavbrno.cz/?s=40+zastaven%C3%AD
Další zveřejněné příspěvky na téma starce Paisije v rámci PCO Brno:
Nechte, ať nás ocení vyhlašovatel zápasů
Ctihodný starec Josef Hesychasta (+1959)
Nechte, ať nás ocení vyhlašovatel zápasů
Lidé nevědí, jak někoho anebo něco ocenit. A proto nás musí ocenit ten, jenž vyhlašuje zápasy, ten, jenž rozdává ceny, ten, jenž koordinuje zápas, ten, jenž usměrňuje protivníky, ten, jenž jednotlivé atlety korunuje (věncem) vítězství, a konečně ten, jenž odměňuje vítěze slávou.
Zdroj: Pemptousia.gr
Činím pokání, ale stydím se vyznat své hříchy…
Starec Efrem Filothejský-Arizonský
Činím pokání, ale stydím se vyznat své hříchy…
„Činím pokání, ale stydím se vyznat své hříchy. Je jich tolik, že se stydím je vyslovit před zpovědníkem.“ Pocit studu musí být, ale před tím, než se dopustíme hříchu, ne poté. Hanbu musíme cítit kvůli tomu, že jsme učinili nějaký hřích, ne se stydět za to, že se vyznáme ze zla, které se stalo.
Pokání (řec. μετάνοια) znamená vyznání hříchů, něco jako „vykoupení“. Nestyď se vyznat své hříchy. Jednou nastane odhalení všech tvých hříchů. Buď je tedy vyznáme sami, před nějakou osobou, před duchovníkem, nebo je odhalí sám Bůh v onen Den (soudu) přede všemi anděly a lidmi.
Pokud nepropásneme příležitost a odsoudíme včas sami sebe prostřednictvím pokání, poté budou smazány i všechny naše hříchy a my budeme osvobozeni.
Zdroj:
https://elderephraimarizona.blogspot.com/2018/06/blog-post_26.html
Záchranné stéblo spásy
Starec Filotheos Zervakos, igumen Monastýru Longovarda na Parosu († 1980)
Záchranné stéblo spásy
Obrácení nás všech směrem ke Kristu představuje podanou záchrannou ruku spásy, doslova “záchranné stéblo”, kterého se můžeme přidržet.
Zůstává nám jen jediná naděje, jestliže chceme zachránit sami sebe a naši vlast před nebezpečími.
Je jím pokání.
Zdroj: Pemptousia.gr
My křesťané se můžeme zachránit těmito dvěma modlitbami
Starec Efrem Filothejský-Arizonský
My křesťané se můžeme zachránit těmito dvěma modlitbami
Svatí Otcové byli Bohem osvíceni a zanechali nám tyto dvě modlitby.
Tři plus tři slova: „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nad námi“ a dvě plus dvě slova: „Přesvatá Bohorodice, spasiž nás“.
Není třeba, abychom přečetli celé encyklopedie nebo mnoho knih. Těmito dvěma modlitbami se my křesťané můžeme zachránit. Mniši, kteří nemají takové starosti jako lidé ve světě, se modlí hodně a dosahují vysoké dokonalosti. Velmi jim v tom pomáhá naše Panagie.
Je to, jako kdyby promlouvali Kristu do ucha, protože jsou oddáni modlitbě, což je také jejich hlavním úkolem. A každý, kdo má dar modlitby ve svém srdci, když poté umírá, (posmrtné) celnice se ho nedotýkají. A po své smrti přechází přímo až k našemu Kristu.
Na jeho cestě už neexistují žádné překážky, protože jméno Kristovo má velkou moc.
Neboť Bůh je oheň.
Zdroj: Ichtys a Agiosgeorgiosavras blog
Ukazuje jinou cestu
Starec Efrem, igumen monastýru Vatoped
Ukazuje jinou cestu
My lidé často chceme, aby cesta našeho života byla široká, bez jám, kamení, trní a bláta.
Chceme, aby byla posázena květinami.
Náš Pán nám však ukazuje jinou cestu, cestu bolesti.
Musíme ale vědět, že ačkoli je to těžké, pokud se z celého srdce obrátíme ke Kristu, pak nám sám Pán pomůže zázračným a nevysvětlitelným způsobem.
Bude nás podporovat, když náhle upadneme.
Posílí nás.
A také utěší!
Zdroj: Pemptousia.gr
Ta, jež měla za vzor svou ušlechtilou a milosrdnou tetu: ctihodnou Jelizavetu Fjodorovnu
Princezna Alice z Battenbergu
Duchovně spřízněná osoba se svatou
mučednicí Jelizavetou
(25. února 1885 Windsor – 5. prosince 1969 Londýn)
později provdaná Alice Řecká a Dánská, německá šlechtična,
matka Filipa Mountbattena, manžela britské královny Alžběty II.
Princezna Alice Řecká a Dánská se svým synem Filipem
Místo úvodu
Společně vnímaná historická témata nás opět zavádějí k ještě jedné zajímavé osobnosti, ne zcela nesouvisející s daným tématem, jemuž se v posledních příspěvcích věnujeme.
Nejde o někoho nově kanonizovaného, nejedná se o nikoho z členů ruské carské rodiny, a přece jen zde lze vypozorovat zajímavou paralelu.
Co může mít původem německá princezna, z rodu Battenbergů, společného s pravoslavím, sv. kněžnou Jelizavetou a vůbec s našimi tématy?
Divili bychom se, ale dost možná více, než bychom předpokládali.Continue reading →
Homilie sv. Jana Šanghajského o přímluvcích za ruskou zemi
Noví strastotěrpci
Svt. Jan Šanghajský a San Franciský, divotvorce
Prvními svatými, kteří byli svatořečeni na Rusi, byli svatí strastotěrpci Boris a Gleb¹. Oddanost Boží vůli, dobrodušnost a mírnost vůči jejich nepřátelům, stejně jako i jejich předchozí život, přitahovaly srdce všech.
Znamení a zázraky, kterými je Bůh proslavil, odkryly jejich moc a nebeskou slávu.
Lidé se za nimi utíkali v nouzi, oslavovali je a jejich památku oslavovali několikrát v roce po celé Rusi. Jejich zjevení se na řece Něvě, v noci v den památky zesnutí jejich otce velikého knížete Vladimíra, vdechlo síly bohabojnému knížeti Alexandrovi, aby poté získal vítězství nad Švédy na řece Něvě, což posloužilo jako počátek k proslavení samotného apoštolům rovného Velikého knížete Vladimíra.Continue reading →