„Na soucit jsem čekal, ale marně; na ty, kdo by potěšili – nenašel se však nikdo.“ (Ž 69,21)
Starec Paisij učil:
„Láska znamená vyslechnout s bolestí zármutek toho druhého!
Láska je soucitný pohled a slovo, které s bolestí řeknete svému bližnímu, až bude čelit nějakým potížím!
Láska je sdílení zármutku toho druhého a schopnost utěšení v jeho nesnázích!
Láska se také projeví tehdy, když snesete nějaké nepříjemné slovo, které na vaši adresu někdo pronese!
To vše pomáhá více než mnoho slov a vnějších projevů.
Když cítíte vnitřní bolest za toho druhého (který se trápí), Bůh ho pak informuje o vaší lásce, a on jí porozumí i bez vnějších projevů!
Dokonce i tehdy, když se naše zloba neprojevuje vnějškově, nýbrž zůstává uvnitř, náš bližní ji cítí.
Vidíte, ďábel, když se představuje jako „anděl světla“, přináší zmatek.
Zatímco skutečný Anděl přináší jemnou a nevýslovnou radost!“
Zdroj: Romios
připravil Michal Dvořáček
