Vstupujeme nyní společně do Velkého postu jako nějaký nemocný člověk, zmučený svojí nemocí, který vchází do ordinace k lékaři s nadějí na uzdravení.
Vstupujeme na cestu Svaté čtyřicátnice, abychom sebe sama vložili do rukou hlavního Lékaře duší i těl našich – Pána Ježíše Krista. K tomu je však třeba poznání naší nemoci.
A právě proto naše Církev nabízí lidské duši tisíciletou zkušenost pokání, pádu, opětovného se postavení, žízně, cesty a dostižení svatosti, která spočívá ve Svatém Písmu, zintenzivněné jako v nějakém elixíru v duchovním díle s názvem „Velký Kánon ctihodného Ondřeje Krétského“.
Také z toho důvodu se v prvním týdnu Svaté čtyřicátnice předčítá na Velkém povečeří toto podivuhodné dílo. Je tomu tak proto, aby člověk nalezl pomoc při nahlédnutí do svého vlastního nitra, aby zde spatřil a nalezl své vlastní hříchy, poznal jejich špatnost a ohavnost, a aby v sobě nalezl také dobrou touhu zbavit se jich, tj. vyléčit se z nich.
Postní pokrmy a ingredience k nim
Paní čtyřicátnice (Kyra Sarakosti)
- Vždyť jsem to já, Adam, který jí ze stromu dobra a zla a který přestupuje Boží přikázání každý den.
- Vždyť jsem to já, Kain, který zabíjí, třebaže ne skutkem, nýbrž slovem, těžkým kamenem odsuzování, urážek a křivd tisíce lidí za celý svůj život.
- Vždyť jsem to já, Ezau, který prodal duchovní dary za talíř čočky.
- Vždyť jsem to já, David a Šalamoun, kteří se vzdálili od Nebeského království pro opojné otupení jedovatých a silně smrtonosných tělesných rozkoší…
A vše, co mi zůstalo, je volat slovy tohoto Kánonu:
„Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou.“
Z portálu „Pravoslavnaja žizň“ převzal a výběr přeložil o. Marek M.
Zdroj: