Ctihodný Efrem Syrský
Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy! (2 Kor 6, 2). Nyní nastal čas, v němž jsou modlitby a prosby přijímány.
Království Boží se nyní přiblížilo ke každému, kdo slouží Bohu v pravdě, protože nastaly dny čistého půstu pro toho, kdo se opravdu postí v čistotě.
A tak budeme, drazí, zachovávat tento půst s horlivostí a s čistým srdcem, neboť je sladkým a příjemným pro toho, kdo těmito dny prochází svatě. Tento svatý půst využijeme k zápasu s ďáblem, protože bez půstu a modlitby nemůže nikdo porazit zlého. Tento půst využijeme, drazí, k tomu, abychom se modlili a vyprosili si milosrdenství u Přeblahého a Milosrdného (Hospodina), který neodmítá žádného prosícího. Tento půst, drazí, otevírá dveře nebeské, protože nás pozdvihuje ze země a povznáší do výšin.
Z tohoto půstu se, drazí, radují Andělé a naši Ochránci, neboť prostřednictvím půstu a modlitby se stáváme jejich příbuznými. Z tohoto půstu se raduje i Kristus, náš Pán, jestliže se postíme s láskou, s nadějí a s vírou.
Z tohoto půstu se radují svatí proroci, veselí se z něj apoštolové a mučedníci, protože oni všichni půst takto, s neúnavnou horlivostí, také zachovávali.
Tento půst, milovaní, dodržoval i pokorný a mírný Mojžíš, skrze něj činil divy a stal se díky němu důstojným spatřit Boha. Tento půst dodržoval i Eliáš, a proto se stal hodným, aby byl povznesen ještě za života v ohnivém voze na nebe. Tento půst zachovával také přelaskavý mladík Daniel, a byl proto proslaven, když zavřel ústa lvům. V tomto půstu zápasili se svatou horlivostí také tři mládenci, kteří – jsouce uvrhnuti do pece – uhasili moc ohně.
Tento půst dodržovali i svatí proroci, kteří zůstali po čtyřicet dní bez chleba a vody. A apoštolové, učedníci našeho Pána a šiřitele víry, zachovávali tento svatý půst, třebaže chodili z místa na místo. Sám náš Spasitel dodržoval půst a naučil nás, jak je třeba se postit, jak vést boj se zlým (nepřítelem lidského pokolení) a jak porazit satana.
A tak milovaní, i my budeme zachovávat a dodržovat tento půst stejně horlivě, jak jsme byli naučeni naším Pánem, abychom jednou získali i účast v Jeho Království.
Nechť zachovávají tento svatý půst v čistotě, neporušeně, svatě a bez všeliké skvrny především kněží. Nechť ho zachovávají diákoni, a sice přísněji než ostatní, a nechť slouží Bohu svatě, bojujíce se zlým. Nechť dodržují tento půst i všichni starci, oblékajíce se do nářku nad svými dřívějšími hříchy a nezákonnostmi. Nechť zachovávají tento svatý půst mužové spolu se svými ženami, chráníce sebe v čistotě ode všeho klamu, který neustále vymýšlí onen podlý a zlý. Ať zachovávají tento půst i panny, aby až přijde Pán ve slávě, mohly vejít spolu s Ním na svatební hostinu. Nechť zachovávají tento svatý půst i rodiče a ať přitom vyprošují pro své děti Boží milosrdenství. A mladost, drazí, nechť také dodržuje tento půst, neboť je jí zapotřebí hrdinně zápasit s ďáblem, který je vrahem. Dokonce i děti, ti mladší, ale i ti starší, nechť společně zachovávají tento svatý půst, někteří do třetí a někteří do šesté a do deváté hodiny. Celá Církev a všechna její dítka, všelikého postavení a hodnosti, nechť se postí a s vřelou láskou nechť žádá a prosí Boha. Nechť se postí a modlí v tomto čase i bohatí a nechť věnují milodary sirotkům, chudým a živořícím. Nechť se postí a modlí v tomto svatém půstu chudí, vznášejíce prosby k našemu Spasiteli, aby upokojil jejich nouzi. Ať se postí a modlí ke Kristu v době tohoto půstu sirotci a ať vzývají Boha, aby se jim stal Otcem a Pánem. Mnoho nechť se postí také vdovy, prosíce Krista, aby je místo jejich manželů živil a chránil v
S pomocí tohoto svatého půstu je člověk povznášen do nebe a dosahuje Ráje, jestliže se postí v dokonalé čistotě. Skrze tento svatý půst člověk oslavuje Boha a každému, kdo horlivě dodržuje půst, Bůh otevírá dveře milosrdenství.
Tento svatý půst zachovalo město Ninive, nabádané slovem Jonášovým. Lidé i zvířata se postili po čtyřicet dní. Skrze tento svatý půst byli proslaveni patriarchové, proroci, spravedliví a všichni zbožní. Tomuto svatému půstu se naučili apoštolové, učedníci Syna Božího, a převedli národy od klamu k pravdě. Tímto svatým půstem posilňovali svá těla požehnaní a vítězoslavní mučedníci, kteří kráčeli vstříc meči, ohni a všelikým mučením.
Ó, jak veliký jsi ty, dne postní! Blažený je ten, kdo prochází tebou tak, jak je potřeba. Každý, kdo ti naslouchá a kdo se ti podřizuje, na křídlech se povznáší do nebe. Ale kdo se postí a přitom nenávidí svého bratra, ten je před Bohem jako ten, kdo se oddal obžerství. Protože je naplněn lží, klamem a nenávistí a pozbyl lásky našeho Pána. Kdo se postí a zároveň se i hněvá, kdo skrývá ve svém srdci nepřátelství, nenávist a zášť, ten nenávidí Boha, a spása je mu vzdálená.
Ó, jak jsi překrásná, modlitbo! Blažený, kdo se s horlivostí cvičí v modlitbě, k němu, jestliže je čistý, očištěn ode vší lži a klamu, se zlý nepřiblíží. Ale obrať pozornost na to, co Spasitel řekl čistému stádu svých učedníků, když je učil modlitbě: Otče náš, jenž jsi na nebesích. On nás učí modlit se: A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme viníkům našim. (Mat 6, 9 – 12). A tak se dívej, Pán neodpouští tomu, kdo neodpouští svému bratrovi. Pohleď, jak překrásná je modlitba, kterou se naučili učedníci Kristovy od pravého Pastýře, pro boj se zlým.
A tak, jeli u koho v srdci lživost, nenávist a odsuzování, ten nechť očistí nejdříve svoji duši a potom ať přijde postit se a modlit. Kdo ke svému bratrovi je nepřátelsky nakloněn, nenávidí ho a hádá se s ním, ten nejprve ať se s bratrem usmíří a odpustí mu, a teprve pak se může přiblížit k Pánu. Kdo chce stanout před Bohem, ten musí nejdříve odpustit bratrovi jeho vinu, jedině takového je půst a modlitba Bohu milá.
Jaký užitek nám přinese taková modlitba, jestliže neodpustíme našim viníkům? Člověče, jsi synem prachu! Podívej se, co tě naučil tvůj Pán, nepřehlížej slova Pána, aby se Pán neodvrátil od tebe a neodsoudil tě. Odpusť mi viny a mé hříchy, jakož i já odpouštím tomu, kdo mne urazil. Odpusť mi, jakož i já odpouštím, přijmi mne, jako i já přijímám. Jestliže ty, člověče, neodpustíš každému, kdo zhřešil proti tobě, tak neobtěžuj sebe půstem a modlitbou. Jestliže svému bratru, na kterého se pro něco hněváš, neodpustíš jeho viny, tak se zbytečně postíš a modlíš, Bůh tě nepřijme. Kvůli čemu umrtvuješ své tělo půstem, svoji duši trápíš hladem a žízní, když nepřijmeš s láskou svého bratra, proti kterému chováš ve svém nitru a útrobách hněv a nenávist? Ani modlitba ani tvůj půst ti vůbec nepomohou, dokud neučiníš sebe dokonalým v lásce a v naději víry. Kdo v sobě živí hněv, nepřátelství, nenávist a svár, ten je nepřítelem (protivníkem) Božím, a je naopak přítelem zlého satana! Ach, jak znamenité, bratři moji, jsou láska, půst, milosrdenství k chudým, živořícím, sirotkům a vdovám! Náš Pán ve svém Evangeliu činil dobrodiní chudým, jestliže byli čistí ode všeho zlého, od smilstva a od všeliké hanby a potupy.
Poděl se o svůj chléb a dej z něho chudým. Ty nedáváš své, Bůh ti proto dal nadbytek, abys i ty přinášel a dával ostatním. Máš dostatek chleba vezdejšího, tak jak jsi naučen v modlitbě, proto neshromažďuj slámu sám sobě, pro oheň a mučení. Podívej se, tvůj Pán ti přislíbil, že když daruješ chudým, odmění tě. On ti ještě v tomto čase dá užitek stokrát, šedesátkrát, třicetkrát více a ve věku budoucím tě odmění věčným životem. Blahoslavený, kdo láme svůj chléb a dává ho chudým, o něm se raduje Kristus a odmění se mu Královstvím Nebeským. Blahoslavený, kdo odívá nahé, ten pak bude oblečen do šatu Království a radovat se bude poté v zářivé síni.
Blahoslavený, kdo má pochopení pro nuzného, říká David, Hospodin ho ve zlý den zachrání (Ž 41, 1) – to znamená, že ho spasí v poslední den a zbaví ho ohně neuhasitelného, mučení a červa neumírajícího. Jen obrať svou pozornost na to, co náš Spasitel říká ve svém božském Evangeliu: Pojďte, požehnaní Mého Otce, přijměte do vlastnictví svého blaženost a útěchu, neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou. Tehdy se spravedliví, stojíce po pravici našeho Spasitele, zeptají: Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou? I řekne Kristus spravedlivým, stojíce po Jeho pravici: Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili. Pojďte, přijměte za dědictví své Království, synové světla, stojíce po pravici mé (Mat 25, 34 – 40). Dávejte pozor, bratři moji, abychom se nestali kořistí ohně a mučení. Hořce tomu, kdo bude uvržen do pekla, do ohně neuhasínajícího, protože jeho mučení bude pokračovat na věky a až na věky věkův. Ale věčné bude také i blaženství, a proto moji bratři, horlivě zachovávejte půst a přinášejte pravé pokání. Ať nebude žádné nečistoty ve vašich tělech a žádného hříchu ve vašich údech.
Dávejte pozor, moji bratři, ať nikdo z vás sebe sama nezostudí rozmařilostí (zhýralostí), protože žádný jiný hřích není Bohu tak odporný jako rozmařilost (zhýralost). Dávejte pozor, moji bratři, aby u vás nezpozorovali žádný smrad a výčitky, namísto nich vznášejte chválu a velebení Bohu. Dávejte pozor, moji bratři, aby u vás nepřevládaly a neovládly vás pýcha a hrdost, nadutost a namyšlenost. Na místo toho se oblečte v mírnost, pokoj a pokoru. Dávejte pozor, moji bratři, aby si nikdo z vás nezamiloval zlodějství, protože takový, kamkoli by přišel a kdekoli by zůstával, odevšad vyhání požehnání. Zcela od sebe odežeňte smilstvo a křivopřísežnictví, neboť uvrhají do propasti záhuby ty, kdož se jimi provinil. Dávejte pozor, moji bratři, ať se nikdo z vás nezapřísahává jménem Boha Nejvyššího, protože ústa stvořená k velebení Boha nemají činit takovéto přísahy! Čiňte tak, jak nás naučil náš Pán: Vaše slovo buď ano, ano – ne, ne. (Mat 5, 37) Syn Boží nám skrze svoji dobrotu ukázal cestu života, abychom po ní vcházeli do Království, a sice skrze skutky pravdy. Proto budeme horlivě přinášet pokání, dokud nedostihneme ještě onoho času. Zamilujeme si půst, modlitbu a dobročinnost k chudým, budeme vzájemně milovat druh druha, protože plnost zákona je láska (Řím 13, 10).
Všechno jednou pomine, bratři moji, jen naše skutky nás budou provázet. Proto připravíme sobě zásoby na cestu, na pouť, která nikoho nemine. Chvála Slovu Božímu, které se pro nás vtělilo a pro hojnost své lásky přetrpělo strádání pro naše pokolení! Velebme Otce, který poslal Slovo! Aleluja Duchu Svatému! Chvála Tobě, důstojně velebená božská a věčná Trojice, ať se Tvá hojnost, štědrost a dary rozlévají na nás na všechny v každé době! Amen, Amen.
Z poučení PCO v Brně na březen 2014
