Proč se večeře konaná na Velký čtvrtek
nazývá „tajemnou“?
Řecké slovo mystikos čili „tajemný“ pochází ze slova „zasvěcenec mysterií“ (řec. μύστης), a to vychází ze slova „zasvěcovat“ (řec. μυώ). Takže tato Večeře se nekonala s úmyslem vykonat něco tajně a skrytě před ostatními, nýbrž aby odhalila, zasvětila a poučila Dvanáct Kristových učedníků o tom, že tajemství Jeho oběti na Kříži se již uskutečnilo.
Večeři tohoto čtvrtku se říká „tajemná“ proto, že Pán zasvětil do tajemství své spasitelné oběti nejprve své učedníky a poté, jejich prostřednictvím, i nás: sám zde — při své poslední (tajemné) večeři — posvátně vykonal svou Křížovou oběť na Golgotě.
Prostřednictvím své Tajemné večeře Kristus předjímá, způsobem, který je pro lidskou mysl a rozum zcela nepochopitelný, jednotlivé události, k nimž mělo později dojít, to jest: svou zradu, soud, utrpení, Golgotu a oběť na Kříži. Předjímá je, tj. předem je předvídá, a současně tajemně uskutečňuje, neboť jsou přítomny v pokrmu Jeho „Přesvatého Těla a Přečisté Krve“.
„Jezte z mého Těla,“ praví Pán, „a pijte z mé Krve“. Já jsem „Beránek k tomu obětovaný“. To, že k nám Pán takto promlouvá, znamená, že tato Oběť se již stala a nadále se děje při naší božské liturgii!
Zdroj:
o. Stefanos Anagnostopoulos
Diakonima.gr
přeložil a upravil MD
