Přednáška o Svaté Hoře Athos

První z řady paschálních přednášek

V neděli 29. dubna 2018, kdy jsme si dle církevního kalendáře připomněli zázračné uzdravení mrtvicí raněného, se konala první z řady paschálních přednášek tematicky zaměřených na významná poutní a duchovní centra svatého Pravoslaví.

První přednáška nesla název „Svatá Hora Athos“ a přednášejícími byli otec Jozef Fejsak a bratr Michal Dvořáček.

Téměř dvě desítky přítomných si v parném jarním odpoledni udělaly čas a zavítaly do prostor Svatováclavské hudební školy v naší farnosti. Přítomni na přednášce byli mimo jiné věřící z Kutné Hory, z Jihlavy, ale také z Bulharska či z daleké Anglie, kteří naši přednášku obohatili svými znalostmi a fundovanými dotazy, které zazněly závěrem.

Téma historie a současnosti Svaté Hory Athos a jejího velkého významu pro Pravoslavnou církev a vůbec budoucnost křesťanství jako takového zahrnuje období delší než tisíc let z dějin naší Církve, ne-li delší. Vždyť již Přesvatá Bohorodice, která původně plula z Palestiny spolu se svatým Janem Theologem, aby na Kypru navštívila „Kristova přítele“ Lazara, připlula kvůli nenadálé bouři oproti původním plánům až ke břehům tohoto poloostrova, obývaného tehdy ještě pohany. Když ale prorocky pohlédla do budoucnosti, spatřila místo, které se stane její Zahradou, v níž ušlechtilými květy svatosti budou všichni, kteří se zde usídlí a budou hledat pomoc a záštitu u této „nebeské vládkyně“.

Tak se i stalo.

První poustevníci přicházeli postupně, víme o sv. Petru Athosském (7. stol.), Euthýmiovi Novém a později o dalších v askezi žijících blahodatných obyvatelích Svaté Hory. Poté, zejména v 8. a dále v 9. století, nadchází doba, kdy se objevují již první písemné památky a svědectví o poustevnících a mniších zde se usídlivších.

Počínaje 10. stoletím hovoříme již o všeobecném rozvoji mnišského způsobu života, kdy také vzniká první a nejvýznamnější z monastýrů: Velká Lavra jako „kinovium“, založená sv. Athanásiem Athosským s velkou finanční podporou tehdejšího byzantského císaře Nikefora Foky.

Přibližně do 14. století byly zbudovány všechny další dodnes zde fungující velké monastýry. Kromě nich (20 co do počtu) je zde také 14 Skitů a více než 100 kelií, nepočítaje menší chýše a hesychastýria.

Na Svaté Hoře Athos dodnes funguje tzv. Athoniáda, to jest věhlasná škola, kde studují mladí adepti na kněžství a mladící, kteří se chystají zasvětit svůj život Církvi a jejímu rozkvětu.

Svatá Hora Athos je bezesporu místem duchovním, oázou Boží milosti, „kivotem Pravoslaví“ a podivuhodnou přírodní rezervací, bez ohledu na to, kolik hmotných pokladů a cenných památek zde v místních archívech ukrývá; nacházejí se zde dvě třetiny (přes 15 tisíc) všech řecky psaných originálních rukopisů světa, chcete-li manuskriptů.

O Svaté Hoře Athos vyšlo a nadále vychází celá řada publikací a knih. Je jich nepřeberné množství, protože toto vzácné místo láká a přitahuje pozornost nejen věřících a osob duchovních, nýbrž také mnoha vědců, botaniků, historiků, ikonopisců, včetně např. prince Charlese, následníka britského trůnu, ale i různých reportérů amerických televizních stanic či pouhých nadšenců a odborníků obdivujících kulinářské umění otce Epifania Mylopotamosského, věhlasného místního kuchaře a pěstitele výborného vína.

Otec Jozef jako vůdce poutníků navštívil za svůj život, ať již sám či v doprovodu dalších osob, Svatou Horu Athos již více než 40 krát. Za ty dlouhé roky poznal téměř všechny místní kláštery, skity a kelie. Již dávno, v době svých studií, si dopisoval se ctihodnými starci a představenými monastýrů. Během svého uvedení do problematiky, jímž zahájil nedělní přednášku, popsal základní geografické údaje a načrtl hlavní atributy připisované Svaté Hoře.

Otec Jozef také velmi prakticky naznačil, jak mniši žijí uvnitř monastýrů anebo ve vzdálených poustevnách, co je jejich hlavní náplní práce a jakými pravidly se řídí organizace kinoviálního života na Svaté Hoře včetně péče a pohostinnosti nabízené všem poutníkům, kteří sem zavítají.

Otec Jozef s sebou přinesl i některé cenné literární památky, včetně dobových novinových výstřižků a česky vydané knihy „O Svaté Hoře Athonské“, sepsané Čechem, ctihodným otcem Sávou Chilandarcem, narozeným v roce 1837 v Kutné Hoře a zesnulým v roce 1912 na Svaté Hoře Athos, jenž patřil k významným postavám svatohorského mnišství a byl ctěn nejen pro své velké bibliotékářské dílo, které vykonal v srbském monastýru Chilandar.

Významný český mnich na Svaté Hoře Athos — otec Sáva Chilandarec (+1912)

Poté se ujal slova bratr Michal, který ve svém vyprávění zúročil své dlouholeté bádání a znalosti o Svaté Hoře Athos z pohledu tradice duchovního života, askeze a hesychasmu, a díky své známosti s některými současnými svatohorskými autoritami a mnichy představil základní rysy probíhající obnovy svatohorského mnišství, hesychastické tradice, založené na díle ctih. Řehoře Palamy, jakož i společenský a misijní přínos pravoslavného mnišství pro současný svět.

Tento pohled, který naznačuje hlavní význam místní hesychastické tradice, zachovávané odříkavým a přísným asketickým životem, je mimo jiné shrnut v zamyšlení starce Efrema, igumena vatopedského monastýru, který v něm hovoří o zcela zjevném a blahodárném účinku svatohorského mnišství na člověka dnešní doby.

Fotografie pořízená Fredem Boissonnasem na počátku 20. století

Citujme:

„Svatá Hora Athos je dnes v pravoslavném světě z teologického pohledu ctěna zejména jako místo svatosti, ačkoli na ni lze pohlížet také jako na nejstarší dosud trvající demokracii. Život i tradice Svaté Hory jsou nepřetržité. Její poslání se realizuje uvnitř Církve a současně uvnitř světa, v němž se Církev nachází. Posláním Svaté Hory je „vytvářet pravdivé lidi podle podobnosti s Bohem, tedy světce, kteří zušlechťují a předávají živoucí tradici zbožštění (theosi) okolnímu světu“. Jak praví sami Svatohorci, Svatá Hora v sobě skrývá jedinečnost života, tajemství, jedním slovem obnovující sílu, která směřuje k nebi. Není tedy výjimkou, že ti, kteří Svatou Horu navštěvují, získávají jako odměnu vnitřní duchovní odpočinek a naplnění…“

Odkaz na zveřejněný článek o Svaté Hoře Athos:

http://pravoslavbrno.cz/pouceni/homilie/spolecensko-duchovni-prinos-svate-hory-athos/