Noví strastotěrpci
Svt. Jan Šanghajský a San Franciský, divotvorce
Prvními svatými, kteří byli svatořečeni na Rusi, byli svatí strastotěrpci Boris a Gleb¹. Oddanost Boží vůli, dobrodušnost a mírnost vůči jejich nepřátelům, stejně jako i jejich předchozí život, přitahovaly srdce všech.
Znamení a zázraky, kterými je Bůh proslavil, odkryly jejich moc a nebeskou slávu.
Lidé se za nimi utíkali v nouzi, oslavovali je a jejich památku oslavovali několikrát v roce po celé Rusi. Jejich zjevení se na řece Něvě, v noci v den památky zesnutí jejich otce velikého knížete Vladimíra, vdechlo síly bohabojnému knížeti Alexandrovi, aby poté získal vítězství nad Švédy na řece Něvě, což posloužilo jako počátek k proslavení samotného apoštolům rovného Velikého knížete Vladimíra.
Budoucí car Mikuláš vlevo nahoře, po jeho boku Alexandra,
pod ní Jelizaveta a zcela vpravo sedící Sergej
K těmto dvěma prvým strastotěrpcům se za půl století připojil také veliký kníže Igor², který přijal mnišství se jménem Gabriel, jenž byl zabit obyvateli Kyjeva, kteří upřednostňovali jiného knížete.
Celou Rusí byl hluboce ctěn také bohabojný kníže Michal Tverský, po mnoha mučeních zabitý v Ordě, kvůli intrikám knížete Moskevského Jurija; od té doby až do dnešních dnů se před ostatky tohoto světce sklánějí Tver i Moskva, k němu se utíkají v zármutku a nouzi obyvatelé blízkých krajů a z něj vždy čerpali sílu strůjci ruského carství, vládcové Rusi.
Jako pramen uzdravení nemocí nejen tělesných, nýbrž i duchovních, zjevil se v Smutné době³, v Ugliči zabitý, blahověrný carevič Dimitrij⁴.
Z hlubiny věků tak jasně září tato jména a blahodatná pomoc se vylévá všem, kdož se k nim s vírou obracejí. Tito i další strastotěrpci ruské země předstupují před Bohem a přimlouvají se za ně.
Nyní se k tomuto zástupu připojil také Car-mučedník se svojí rodinou. Není ještě zjevných znamení, které by dosvědčovaly o jejich svatosti, avšak ty hodnoty, které byly jimi zjeveny ve dnech zkoušek, je těsně spojují s již svatořečenými strastotěrpci. Nepochybně je Pán, který jim odpustil hříchy vědomé i nevědomé, nechal usídlit ve svých nebeských příbytcích. On dává moc modlitbám svých služebníků a oslavuje je na zemi, když je to nezbytné a když je to ku prospěchu pozemské Církve.
Čím silnější budou naše modlitby za svaté carské Mučedníky, tím více je budeme ctít, tím dříve učiní Pán přímluvci za ruskou zemi ty, koho již učinil důstojnými své nebeské Slávy.
Ještě v době, kdy je smrt nerozdělila:
Sergej Alexandrovič Romanov a jeho manželka Jelizaveta Fjodorovna
Už přichází zvěsti z Getseman o uzdraveních, které pocházejí od hrobu velkokněžny Jelizavety Fjodorovny. A jestliže bude pevná naše víra i modlitba, může se stát a Pán dá moc a sílu modlitbě cara Mučedníka, careviče Alexeje a carských Mučednic, a oni zasvitnou jasnou září nad svou vlastí, omytou slzami pokání a mučednickou krví.
přeložil o. Marek Malík
Poznámky pod čarou:
¹ Svatí strastotěrpci Boris a Gleb (po svatém křtu Roman a David)
Boris a Gleb byli prvními svatořečenými ruskými světci. Jejich památka se slaví dvakrát v roce: 2. / 15. května a 24. července / 6. srpna.
² Sv. kníže Igor Černigovský (po svatém křtu Georgij, v mnišství Gabriel, v schimě Ignátij)
Svatý bohabojný velkokníže Kyjevský, strastotěrpec. Jeho památka se slaví 5. / 18. června a 19. září/ 2. října.
³ Smutná doba (tzv. Smuta)
Tento název označuje období v ruských dějinách v letech 1598 – 1613, někdy až do roku 1619, které bylo poznamenáno přírodními katastrofami, Polsko–švédskou intervencí, těžkou politickou, ekonomickou, státní a sociální krizí.
⁴ Sv. blahověrný carevič Dimitrij Ugličský a Moskevský (1582 – 1591)
Jeho památka se slaví v den jeho zabití 15. / 28. května a v den přenesení jeho ostatků 19. června / 2. července.
Zdroj:
https://azbyka.ru/otechnik/Ioann_Maksimovich/krov-ego-na-nas/#0_7
Více o životě sv. Jana Šanghajského:
