Požár v Mati a zjevení svatého Paisije Svatohorce
(Athény, Řecko)
Publikováno: 9. září 2018
Bylo to právě ve chvíli, když 23. července ničivý požár završil svou katastrofickou fázi ve dvou zasažených oblastech Athén (Néo Voutza a Máti), přibližně v 7 hod večer, a začal se šířit na severovýchod na Agios Andreas (kde byly v té době dětské tábory z Athén) a dále jihozápadně k Rafině.
Ti, kteří se nacházeli v přístavu Rafina (kteří unikli před ohněm útěkem, včetně mého bratra), zaslechli, jak zní zvony v kapli svatého Mikuláše, která se nachází na kopci těsně nad přístavem. Plameny v té chvíli už ohrožovaly i samotnou kapli. Někteří vyšli na kopec, aby zjistili, zda není třeba někomu pomoci.
Mezi nimi byla také jedna žena, která se přiblížila k lavičce na nádvoří u chrámu, hned u nedaleké zdi nad převisem, kde vzplanul oheň. Tato žena zahlédla nějakého muže, nosícího duchovenský oděv (černou řízu), který seděl na lavičce uprostřed dýmu a jehož obličej byl zahleděn směrem k plamenům.
V údivu nad tím, co viděla, okamžitě vzala mobilní aparát a vyfotila tuto scénu. Pak se ještě o něco přiblížila a vyfotila muže na lavičce znovu. Když se ale přiblížila na dohled, postava muže nečekaně a tajemně zmizela v kouři.
V tu chvíli bouřlivý vítr náhle přestal úplně vyfoukat, takže se plameny ohně dále již do Rafíny nešířily.
Podobný jev, tedy náhlé přerušení větru, který hnal plameny severovýchodně, se současně odehrál na opačné straně, na hranici mezi Máti a Agios Andreas. Díky tomuto náhlému zvratu v šíření ohně byly osady Rafina a, co je nejdůležitější, také oblast Agios Andreas spolu s dětskými ábory zachráněny.
Co je zvláštní a co stojí za zmínku, že 600 malých táborníků ve Svatém Ondřejovi, ještě před tím, než pro ně přijely autobusy, nalezlo na chvíli útočiště na pláži Agios Andreas. Tato oblast je však hustě zalesněná borovicemi a bohatou vegetací, stejně jako Mati. Kdyby tam plameny dorazily, stala by se neuvěřitelná tragédie, mnohem horší než to, co se stalo v Mati.
Uvědomme si, že oheň se rozšiřoval nepředstavitelnou rychlostí, což způsobilo, že lidé byli uvězněni v průsmyku a nemohli uniknout, a to ani autem. Podobně uvízly desítky nešťastných obětí požáru na pláži v Mati.
Žena, o níž jsme se zmínili, navštívila pár dní po požáru otce Doroteje. Mladého a oblíbeného duchovního, který slouží v chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice, tedy farního chrámu v Mati. Vyprávěla mu o příhodě s mnichem (či knězem) oblečeným do mnišské řízy, který seděl na lavičce vedle chrámu svatého Mikuláše, a ukázala mu předmětnou fotografii.
Otec Dorothej jí nejprve sdělil, že tento chrám nemá svého stálého duchovního správce, a že nezná podle obličeje osobu, která je zachycena na fotografii. Otec Dorotej se naopak pozastavil nad tím a zamyslel se, co může někdo dělat na tomto místě uprostřed vypuknuvšího požáru. Když se však lépe podíval na fotografii, s úžasem vykřikl: „Ale to je přece osoba svatého Paisije!“
Výše zmíněný příběh této ženy vyprávěl otec Dorothej mému bratrovi, který žije hned v blízkosti chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Konkrétně mu přes Viber poslal níže uvedené dvě fotografie, které se pak dostaly až do mých rukou.
Pokud si pečlivě prohlédnete obě fotografie (viz obrázky níže), jistě si povšimnete osobu prošedivělého kněze, oblečeného do prostého mnišského oděvu, který v rukou drží komboskini a svým tělem i tváří je zahleděn směrem k plamenům. Podobnost se svatým Paijsiem je ohromující. Na obrázku, který představuje přiblížení celé scény, si lze povšimnout charakteristické pokrývky hlavy této osoby (viz skufos), kterou nosil také starec Paisij, přičemž na nohách má osoba muže obuty lehké přezůvky (žabky) spolu s ponožkami, což bylo také charakteristickým znakem osobnosti starce Paisije.
Závěrem dodáváme:
- První verze: Fotografie jsou fotomontáží a/nebo paní, která příběh zachytila, je přehnaně religiózní osobou s bujnou fantazií, a/nebo otec Dorothej je podvodník a/nebo autor tohoto článku je naivním pachatelem falešné zprávy.
- Druhá verze: Svatý Paisij, dojat touto hrůzně se vyvíjející (a démonicky iniciovanou) tragédií, se modlí k Bohu přímo na konkrétním místě, aby (Hospodin) učinil konec této přítrži, než dojde ještě k něčemu horšímu. A Bůh nakonec vyslyšel modlitby starce Paisije a učinil konec této katastrofě tím, že zcela přestal foukat bouřlivý vítr.
Uvažte a vyberte si!
Autor: Nikos Koulouris, profesor práva
Zdroj:
Připravil a přeložil MD
