Svatí a všechvalní následovníci Kristovi

Svatí a všechvalní apoštolové
Petr a Pavel

Podle díla (†) archim. Georgia Grigoriatského

V Bohu zesnulého igumena Posvátného monastýru sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos

Přínos svatých, všeslavných a všechvalných apoštolů Petra a Pavla svaté Kristově Církvi je tak velký, že zaslouží náležitou pozornost všech, kteří je pravoslavně uctívají.

Ctihodný starec Georgios Grigoriatský v jednom svém kázání při příležitosti památky těchto předních apoštolů pravil, že každý musí mít vpravdě chrysostomovská ústa, aby důstojně velebil a oslavil jejich význam.

Mnozí z nás vědí, jakou úctu a lásku projevoval sv. Jan Zlatoústý, tento velký církevní Otec, k oběma svatým apoštolům, zejména pak ke svatému apoštolu Pavlovi, jehož obdivovatelem a následovníkem po celý svůj život byl.[1]

Nejlépe můžeme zhodnotit přínos obou dvou velkých apoštolů při pohledu na jejich dílo, jak skromně začalo, jak bylo na jednu stranu rozporuplné, jak se vyvíjela jejich úcta ke Spasiteli, na jedné straně od nedůvěry velkého „rybáře“, na straně druhé od nenávistného pronásledování všeho s křesťanstvím spojeného, až po oddané následování, ba až k mučednické smrti obou předních apoštolů, položené pro „Jeho“ jméno.

Jejich apoštolská oddanost přinesla vskutku velké plody, jež čerpáme dodnes i my, dnešní křesťané. Jejich dílo je totiž stále tak velké a působivé, „neboť vše v jejich životě bylo zasvěceno Kristu, Vtělenému Synu a Božímu Slovu,“ jak uvádí starec Georgios.

Jejich víra v Boha nebyla pouze pomyslná, abstraktní, vždyť oba dva byli již horlivými následovateli svého židovského náboženství.

To, co je činilo velkými, jedinečnými sloupy a základy svaté Kristovy Církve, je totiž jejich víra, láska, oddanost, éros, srdečná touha čili hluboká touha po druhé Osobě Svaté Trojice, po vtěleném Božím Slovu, po Kristu.

Starec Georgios praví, že „jejich život byl oddán Kristu, oni pro Něj žili, dýchali Jím, neměli jinou lásku kromě Krista, neměli jiné myšlenky než myšlenky na Krista“. „Kristus vládl nad jejich srdcem, vládl nad jejich myslí, jejich vůle Mu byla oddána
a stejně tak i celé jejich nitro.“

Jejich život byl podle starce Georgia tak „oddán“ Kristu, tak jemu „zasvěcen“, že mohli oba dva velcí apoštolové svorně říci: „Žiji tedy již ne já, ale žije ve mně Kristus.“ (Gal 2, 20)

Dokončení i celý příspěvek je k dispozici pod níže uvedeným odkazem:

Archim. Georgios Grigoriatský_Svatí a všechvalní apoštolé

11.6./24.6.

vybral a přeložil Michal Dvořáček

Hlavní bibliografický pramen:

(+) Αρχιμ. Γεώργιος (Καψάνης), Καθηγούμενος της Ιεράς Μονής Οσίου Γρηγορίου, Άγιον Όρος. Εις τους αγίους Απόστολους Πέτρον και Παύλον (1983). Ιn: Ομιλίες σε εορτές των Αγίων (των ετών 1981-1991) Β’. Έκδοσις Ιεράς Μονής Οσίου Γρηγορίου, Άγιον Όρος 2017, s. 211-219. ISBN: 978-960-7553-35-5.

 

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.