Starec Efrem, který nyní pobývá v Arizoně, odpověděl jednomu Svatohorci, který starce navštívil se skupinou poutníků v Arizoně, když byl dotázán na to, co nás lidi, a obzvlášť křesťany, čeká…
„Ti, kdo mají na rtech modlitbu Ježíšovu (Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou), tací překonají vše, co má přijít, s Boží pomocí.“
Zdroj: Pemptousia.gr
Na pozvání vladyky Simeona navštívil ve dnech 20. až 21. srpna naši Olomoucko-brněnskou eparchii Jeho Vysokopřeosvícenost Arsenios, metropolita rakouský
a exarcha Ekumenického patriarchátu pro Maďarsko a střední Evropu.
Svoji návštěvu zahájil vladyka Arsenios v Brně v doprovodu svého jerodiákona otce Maxima. Po příjezdu do Brna byl vladyka srdečně uvítán představeným naší farnosti, otcem Jozefem Fejsakem, a později pozdraven také vladykou Izaiášem, biskupem šumperským, který vladyku Arsenia po celou dobu jeho moravské návštěvy doprovázel.
Vladyka Arsenios se zájmem vyslechl stručnou historii našeho chrámu, prohlédl si interiér a exteriér chrámu, zajímal se o život brněnské farnosti, průběh svátků
a početnost pravoslavných věřících v této části naší Církve.
Po prohlídce chrámu jsme se společně odebrali do prostor Svatováclavské hudební školy na Úvoze 62, kam za vladykou Arseniem přišli zástupci řeckých věřících, jak těch, kteří zde žijí, tak těch, kteří do Brna přijeli nedávno za prací a studiem.
Velmi srdečná a spontánní beseda se zástupci brněnských Řeků se protáhla nad očekávání až do pozdního večera.Continue reading →
V den svátku se v našem chrámu modlili také mnozí řečtí věřící z Brna, kteří pravidelně navštěvují a účastní se bohoslužeb v naší farnosti.
Obzvláštní radost jsme měli z nenadálé návštěvy otce Themistoklise a jeho mátušky Marie z řeckého města Naupaktos, kteří spolu s námi také prožili tento světlý letní svátek.
Po skončení liturgie proběhlo krátké pohoštění s řeckými věřícími a otcem Themistoklisem v prostorách Svatováclavské hudební školy na Úvoze.
Dne 19. srpna naše místní pravoslavná farnost oslavila svátek Proměnění Páně na hoře Tábor, jeden ze tří hlavních letních svátků (vedle svátku svatých Apoštolů a Zesnutí Přesv. Bohorodice).
Brněnská farnost oslavila tento svátek nejen za slunečného, letního počasí, ale rovněž v očekávání božské milosti, která zaplavuje svým světlým a nadpřirozeným charakterem srdce těch, kteří se vydali spolu s Pánem Ježíšem Kristem na pomyslnou horu proměnění našich srdcí.
Při tomto “výstupu”, který musí absolvovat osobně každý z nás, je třeba vynaložit určitou námahu a přimět naše myšlenky k pamatování na Bohočlověka Krista, který se před učedníky “proměnil” a “ukázal” jim svou slávu tak, jak to jen mohli sami snést…
“Nechť na Přímluvy Bohorodice zasvítí i nám hříšným Světlo Tvoje věčné, Dárce světla, sláva Tobě.”
Aktualitu ke svátku Proměnění připravil o. Marek Malík.Continue reading →
Kristova církev je „všeobecná“ (čili katholická) v tom smyslu, že vládne vší plností pravdy a (Boží) milosti k osvícení a k vykoupení světa, a kromě toho je „všeobecná“ v tom smyslu, že má potenciál nikoli svět dobýt, nýbrž ho posvětit. Hlavou Církve je Kristus a my jsme jejími členy, spojeni společnou vírou a „poutem lásky“. Dějiny Církve jsou dějinami zápasu za posvěcení jejích členů.
Zdroj: Pemptousia.gr
Na každého, který se v těchto dnech přibližuje ke svátku Proměnění Páně, musí, chtě nechtě, učinit velký dojem zejména ta skutečnost, že k tomuto slavnému dni se pojí zvláštní a zcela neopakovatelná zkušenost naší svaté Církve, která je vyjádřena bohohlasnými zpěvy posvátných textů a mystickou teologií svatých Otců, jakož
i duchovním přínosem pravoslavného mnišství.
Starec Georgios Grigoriatský pronesl bezpočet homilií při příležitosti tohoto svátku během svého dlouhého, čtyřicetiletého igumenství v monastýru sv. Řehoře na Sv. Hoře Athos.Continue reading →
Slovo úvodem
Podobně jako slunce vyzařuje své paprsky a zahřívá a osvěcuje vše živé i neživé stvoření, tak i svatí mají tendenci předávat světlo těm, kteří jsou v jejich blízkosti. Jedno známé novozákonní přísloví, které má všeobecnou platnost, praví, že: „Každý dobrý strom nese dobré ovoce…, neboť dobrý strom nemůže nést zlé ovoce…”. A tak charakter každého z nás je dříve či později rozpoznán „podle našeho ovoce” čili podle plodů, které vydáváme (srov. Mt 7, 17-20).
Onen původní pramen, zdroj našeho bytí a inspirace, do značné míry ovlivňuje naše další směřování. Ukazuje cestu. A na nás pak záleží, zda po ní jdeme, nebo z ní scházíme, zda se vyhýbáme těžkostem, nebo je snášíme, abychom prošli nějakou “životní zkouškou” a v ní očistili naši duši, jak se čistí železo “výhní ohně”.
Tato úvaha nás vede k osobnosti, která prožila poměrně pohnutý a strastiplný život, který nicméně přijímala s křesťanskou pokorou a trpělivostí a který prožila tak, jak jí bylo vštěpováno v útlém mládí: se zájmem a péčí o blaho svého bližního.
Ačkoli se narodila do mocné carské rodiny, tíhla spíše k prostému a poklidnému životu, jenž by byl naplněn každodenní prací a uměleckou tvorbou. Pokud by nebylo tragických událostí spojených se svržením absolutního monarchy Ruska, její život by se jistě odvíjel zcela jiným směrem.
V dnešním volném a inspirativním pokračování na téma osobností a členů carské rodiny Romanovců si přiblížíme jednu ze sester cara Mikuláše II., konkrétně Olgu Alexandrovnu Romanovou, která prožila všechny ty bouřlivé před- a poválečné zvraty spíše v ústraní a vždy raději v zaujetí svou prací, malováním a pomocí druhým, k nimž měla vždy velmi blízký a laskavý vztah bez ohledu na své postavení a šlechtický původ. Continue reading →
Bůh, jak je psáno, je Sluncem spravedlnosti, a je tomu tak proto, že na všechny obecně rozptyluje paprsky své dobrotivosti, a duše se tak ve své „mravnosti“ stává buď svící, když miluje Boha, nebo hlínou, když miluje hmotu.
Vězme, že podle své povahy je hlína vysoušena sluncem, zatímco vosk bývá ve své přirozenosti změkčován, a podobně i duše, která miluje hmotu a svět, vede sama sebe ke zkáze, konkrétně tím, že ačkoli naslouchá Božím poučením, reaguje proti nim svým chováním (mravností) a zatvrzuje se jako hlína tak, jak to kdysi činil Faraón…Continue reading →
„Rodíc, panenství jsi zachovala, při zesnutí svět jsi neopustila. Přešla jsi k životu, jsouc Matkou Života, přímluvami svými zbavuješ smrti duše naše.“ (tropar)
„V přímluvách neusínající Bohorodici a nezměnitelnou naději jakožto Zastánkyni hrob ani smrt neudržely. Neboť Matku Života do nebe převedl Ten, kterýž se usídlil v lůně vždy panenském.“ (kondak)
Zesnutí Přesv. Bohorodice je jednou z největších a nejdojemnějších oslav pravoslavných křesťanů po celém světě.
Pravoslavná církevní obec v Brně a její věřící právě dnes vstupují na cestu požehnaného půstu a připravují se, aby koncem srpna uvítali svátek „Zesnutí“ čili „Letní Paschy“, jak se tento svátek také mezi věřícím lidem nazývá.Continue reading →
Svatý Simeon Soluňský (arcibiskup města Soluně; konec 14. a začátek 15. stol.) uvádí k Uspenskému půstu tato slova:
“Půst v srpnu byl ustanoven na památku Matky Boha-Slova, která, když poznala, že se blíží čas Jejího zesnutí, nepřestávala setrvávat v půstu a v modlitbě, a to i přesto, že byla již svatá svým životem. Continue reading →