Svatý Maxim Vyznavač
„Bůh je Slunce spravedlnosti“
Bůh, jak je psáno, je Sluncem spravedlnosti, a je tomu tak proto, že na všechny obecně rozptyluje paprsky své dobrotivosti, a duše se tak ve své „mravnosti“ stává buď svící, když miluje Boha, nebo hlínou, když miluje hmotu.
Vězme, že podle své povahy je hlína vysoušena sluncem, zatímco vosk bývá ve své přirozenosti změkčován, a podobně i duše, která miluje hmotu a svět, vede sama sebe ke zkáze, konkrétně tím, že ačkoli naslouchá Božím poučením, reaguje proti nim svým chováním (mravností) a zatvrzuje se jako hlína tak, jak to kdysi činil Faraón…
Ale každá duše, která miluje Boha jako svíce, jíž se stává, změkčuje sebe sama a
s příchodem božských znamení a obrazů se stává duchovním sídlem Boha.
Ten, který osvítil svou mysl božskými významy a navykl si svým hlasem neustále chválit Stvořitele božskými hymny, a současně posvětil své smysly čistými představami, ten pak k onomu „podle obrazu“ božského dobra přidal také část dobra svého smýšlení „podle podobenství“.
Každý zachová svou duši pro Boha bez poskvrny pouze tehdy, když nutí svého ducha k tomu, aby neustále uvažoval pouze o Bohu a Jeho ctnostech, řídí-li se současně s tím slovy tlumočníka a vykladatele těchto ctností, a také naučí-li své smysly představovat si se zbožností všechen stvořený svět a vše, co je v něm, a tím také svou duši zpraví o velkoleposti věcí, které (tento stvořený) svět obklopují.
Bůh, jelikož nás osvobodil od krutého otroctví démonů, kteří nám vládnou, nám udělil lidumilné jho Boží bázně a pokorného smýšlení a jednání, pomocí nichž může člověk zdolat každou zlou sílu, a těm, kteří (těmto ctnostem) dají přednost, pomůže Bůh budovat dobro a zachovat ho nezměněné před působením různých (zlých) úkladů.
Každý, kdo věří, má bázeň (Boží), a kdo pociťuje tuto bázeň, ten smýšlí pokorně, a kdo smýšlí pokorně, stává se čistým, a tím zadržuje v sobě nečinná všechna hnutí proti přirozenosti, které jinak vedou k hněvu a žádostivostem.
Pokorný (mírný člověk) chrání přikázání, a ten, kdo je chrání, se stává čistým, a ten, kdo je čistý, je také osvěcován ve svém nitru, a ten, kdo se vnitřně osvítil, se stává důstojným sdílet lože se svým Ženichem (Bohem) Slovem ve svatební síni (božských) mystérií.“
Tropar ke sv. Maximu Vyznavači
Zdroj: Hlavy teologické (řec. „Θεολογικά κεφάλαια“, s. 451- 453, Έργα αγίου Μάξιμου του Ομολογητή, ΕΠΕ 14.)
Převzato: Proskynitis Blog
