Upadnutí to stereotypu a bezduchého návyku jest největším nebezpečím v duchovním životě

Starec Eusebios Giannakakis

Jedna věc představuje skutečně velké nebezpečí pro náš duchovní život. Je jím návyk, strašný a nebezpečný návyk a upadnutí do stereotypu.

Nedovolme, abychom si navykli ani na svatou liturgii, ani na čtení žalmů, ale ani na Kalich života…

Snažme se pociťovat úctu a bázeň vždy, když se koná svatá liturgie. S velkou odevzdaností, citlivostí a vděčností Bohu. Buďme tehdy velmi opatrní.

Je něco takového vůbec možné?

Možné to je, nicméně návyk a jistý stereotyp v modlitbě a při konání svaté liturgie je velkým nebezpečím.

Když se ale člověk snaží cítit Pána ve své blízkosti a žije pro svůj duchovní ideál, nikdy se mu tato aktivita nestane pouhým návykem.Continue reading →

Významný křesťanský vládce a “křtitel” bulharského národa

Svatý kníže (car) Boris I. – ve křtu Michal (+907)

Boris I., ve křtu známý jako Michal, byl bulharský kníže-car, který vládl První bulharské Říši v letech 852-889. V době svého křtu v roce 864 obdržel Boris jméno “Michal”, které mu udělil jeho nový křestní otec – byzantský císař Michal III., známý nám Moravanům z doby sv. Rostislava, který se ke stejnojmennému císaři do Byzance obracel o pomoc a vyslání biskupa a učitele pro moravský národ.

Historik Steven Runciman popsal cara Borise jako jednu z největších osobností v historii.Continue reading →

Blíží se doba, kdy se Pravoslaví zaskvěje!

Srbský starec Papa-Stefanos Svatohorec 

Blíží se doba, kdy se Pravoslaví zaskvěje!

Blahodatný starec Papa-Stefanos, též známý jako “Orel z Karulije, pravil, že se již blíží doba, kdy se ve světě zaskvěje krása Pravoslaví a kdy přinese radost a útěchu všem věřícím. Současně však s sebou přinese také soud pro ty, kteří žijí bezbožně.

„Před námi jsou dny velkých událostí. Křesťanství ještě neřeklo své poslední slovo. Prostřednictvím nás se bude šířit jméno Kristovo. Naším prostřednictvím (svatého Pravoslaví) také dojde k hroznému a poslednímu Soudu.

Budeme soudit nejen svět, ale také padlé duchy všech zlých příčin.

Kdy?

Až Pán naplní své Království novými dušemi na místo padlých duchů, jak je jasně napsáno v Davidových žalmech.“Continue reading →

Bohem zázračně seslaná ryba

Starec Paisij a Boží péče, která se mu dostala
v pravém okamžiku

Bohem zázračně seslaná ryba

Starec Paisij běžně dary nepřijímal, a když si nějaký dar ponechal, většinou jen proto, aby nezarmoutil nějakého bratra, který mu ho dal.

Vždy ale dary rozdával těm, kteří byli v nouzi, ať poutníkům nebo mnichům.

Sám si přitom vystačil s malým množstvím jídla, ačkoli kvůli svým častým nemocen a tělesné slabosti vyžadoval dostatečnější stravu, než jaká se mu dostávala.

Jeho asketický étos mu však nedovolal, aby se zásobil pro případ potřeby. Snažil se, aby měl alespoň trochu chleba, a pokud nebyl chléb, tak se spokojil i se suchary.

Nutno říci, že jeho důvěra v Boží prozřetelnost byla velká, a nikdy proto nepocítil zoufalství nehledě na těžkosti, které musel v tomto svém mnišském životě vytrpět.

Jednou v zimě byl znovu těžce nemocen. Sníh pokryl vše kolem dokola. Vše se změnilo k nepoznání. Kelie „Ctihodného Kříže“, stromy, cestičky… To všechno pokryl sníh a mlha zahalila svým neprůhledným příkrovem.

Starec nebyl s nikým ve spojení, ani s jeho mateřským monastýrem Stavronikita. Byl ode všech odloučen. Pouze nebe bylo otevřeno.Continue reading →

Vzpomínka na jeden ne příliš dávný návrat do lůna Pravoslavné církve

Svatý Alexij Toth
Vyznavač a obhájce Pravoslaví v Americe

(památka se koná v den jeho zesnutí: 24. dubna podle juliánského,
tj. 7. května podle občanského kalendáře
)

Spravedlivý Alexij (Toth) se narodil roku 1853 na Slovensku, v malé vesnici u Prešova, v rodině uniatského kněze.

Pokřtěn byl v Uniatské „církvi“.

Do gymnázia chodil v Prešově. Potom studoval na římskokatolickém duchovním semináři v Ostřihomu a následně zakončil také Uniatský seminář v Užhorodu a Bohosloveckou fakultu na Prešovské univerzitě. Během studia na těchto fakultách byl vždy pilným žákem a naučil se několika jazykům: rusínskému, maďarskému, ruskému, německému, latinskému, a uměl číst také řecky.

Po zakončení semináře se oženil s dcerou kněze Rozálií Michajlič.

Když dosáhl věku 24 let, byl vysvěcen na uniatského duchovního.Continue reading →

Když ke světci přicházejí nejen křesťané, ale také muslimové…

Svatý Georgios „Kudunas“ – Jiří Zvonkový

„Αϊ – Georgie (čili svatý Jiří), uzdrav prosím mého otce“, „Αϊ – Georgie, pomoz, aby se moji rodiče opět smířili a měli se rádi“, „Αϊ – Georgie, pomoz mi uspět a dostat se na univerzitu“, „Αϊ – Georgie, pomoz mi najít si práci
a vrátit se domů…“

 

To jsou jen některé z tisíců žádostí v klášteře sv. Jiří „Kudunase“ čili „Zvonkového“ na jednom z Princových ostrovů poblíž Konstantinopole, kde poutníky tvoří zástupci všech etnických skupin a náboženství. Ale převážně jsou mezi nimi Turci, muslimové.Tento řecký klášter se nachází na jednom z 9 Princových ostrovů (turecky: Prens Adaları) v Marmarském moři, jež jsou samostatným správním celkem náležícím k Istanbulu.

Jde o ostrov s tureckým názvem „Büyükada“ (řecky: Πρίγκηπος – Prinkipos; česky: Velký ostrov) s rozlohou 5.46 km².

Continue reading →

Nepřipojujte se k tomu, co je pozemské, ale hledejte to, co je věčné.

Svatý velkomučedník Georgios (Jiří) –
Velký dobrodince všech křesťanů

Svatý Georgios Velkovítězný běží dodnes jako vzorný atlet a svědek – martyr Kristův, neboť cítí bolest nad těmi z nás, kteří sami prožíváme bolest, trápení, kteří potřebujeme jeho nebeské přímluvy a přispění v našich nesnázích.

Svatý Georgios si tolik zamiloval svého Pána Ježíše Krista, který ho proto obdařil tak velkou milostí shůry, aby mohl pomáhat všem, kteří se k němu obracejí o pomoc, zejména pravoslavným křesťanům, kteří zachovali pravou víru v našeho Spasitele.

Jak nás učí svatí Otcové, naši svatí se stávají našimi skutečnými a jedinými dobrodinci, neboť nám ukazují cestu, kterou máme ve svém životě následovat. Děje se tak proto, jak nás učí starec Georgios, „neboť my lidé často scházíme z pravé cesty, necháváme se zlákat světským duchem a uvažováním, a zapomínáme tak na to, která je správná cesta našeho života“.

Naši svatí, stejně jako svatý Georgios, jsou našimi dobrodinci také proto, že kromě pravé cesty nám díky své milosti dodávají odvahu a ujišťují nás, že naše víra je pravá a že ji máme ve svém životě zachovat. Bůh pak dává svému věrnému lidu svoji milost, aby tuto pravou víru zachoval i v dobách těžkých zkoušek a pronásledování.

Stejně tak se stalo i v případě sv. Georgia.Continue reading →