{"id":375,"date":"2020-03-14T18:36:12","date_gmt":"2020-03-14T17:36:12","guid":{"rendered":"http:\/\/pravoslavbrno.cz\/?p=375"},"modified":"2020-03-14T20:22:47","modified_gmt":"2020-03-14T19:22:47","slug":"svetitel-rehor-palama-arcibiskup-solunsky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/uk\/svetitel-rehor-palama-arcibiskup-solunsky\/","title":{"rendered":"Sv\u011btitel \u0158eho\u0159 Palama, arcibiskup solu\u0148sk\u00fd"},"content":{"rendered":"

(14. listopadu a 2. ned\u011bli Velik\u00e9ho postu)<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

Tropar sv. \u0158eho\u0159i Palamovi (Hlas 8.)<\/p>\n

Pravoslav\u00ed sv\u00edcne, C\u00edrkve oporo a u\u010diteli,<\/em><\/p>\n

okraso mni\u0161stva, teolog\u016f obh\u00e1jce nep\u0159emo\u017eiteln\u00fd,<\/em><\/p>\n

\u0158eho\u0159i divotvorce, chloubo Solun\u011b, zv\u011bstovateli blahodati,<\/em><\/p>\n

pros neust\u00e1le za sp\u00e1su du\u0161\u00ed na\u0161ich.<\/em><\/p>\n

Svat\u00fd \u0158eho\u0159 Palama, arcibiskup solu\u0148sk\u00fd, se narodil v roce 1296 v Mal\u00e9 Asii. B\u011bhem tureck\u00e9 invaze jeho rodina uprchla do Konstantinopole, kde nalezla \u00fato\u010di\u0161t\u011b na dvo\u0159e c\u00edsa\u0159e Andronika II. Paleologa (1282\u20131328). Otec svat\u00e9ho \u0158eho\u0159e se stal hlavn\u00edm hodnost\u00e1\u0159em c\u00edsa\u0159e Andronika, ale brzy zem\u0159el. S\u00e1m c\u00edsa\u0159 Andronik p\u0159ijal na sebe roli vychovatele a patrona ve vzd\u011bl\u00e1n\u00ed osi\u0159el\u00e9ho ml\u00e1dence \u0158eho\u0159e. Mlad\u00fd \u0158eho\u0159, maje s\u00e1m vynikaj\u00edc\u00ed studijn\u00ed schopnosti a v\u00fdbornou p\u00edli, snadno zvl\u00e1dl v\u0161echny stupn\u011b, kter\u00e9 tvo\u0159ily proces st\u0159edov\u011bk\u00e9ho vysoko\u0161kolsk\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. C\u00edsa\u0159 si p\u016fvodn\u011b p\u0159\u00e1l, aby se mlad\u00fd \u0158eho\u0159 v\u011bnoval ve\u0159ejn\u00e9 \u010dinnosti, ale \u0158eho\u0159, sotva dvacetilet\u00fd, ode\u0161el v\u00a0roce 1316 (podle jin\u00fdch zdroj\u016f a\u017e v\u00a0roce 1318) na Svatou Horu Athos, kde jako novic vstoupil do bratrstva monast\u00fdru Vatopedi, kde tak\u00e9 p\u0159ijal mni\u0161sk\u00e9 post\u0159i\u017een\u00ed z\u00a0rukou ctih. Nikod\u00e9ma Vatopedsk\u00e9ho (11. kv\u011btna), pod jeho\u017e veden\u00edm zapo\u010dal intenzivn\u00ed cestu askeze. O rok pozd\u011bji se mu zjevil sv. Jan Teolog a p\u0159isl\u00edbil mlad\u00e9mu mnichovi duchovn\u00ed ochranu a veden\u00ed. Rovn\u011b\u017e \u0158eho\u0159ova matka spolu se sestrami p\u0159ijala kr\u00e1tce po odchodu sv. \u0158eho\u0159e na Athos mni\u0161sk\u00e9 post\u0159i\u017een\u00ed. Pot\u00e9, co ctihodn\u00fd starec Nikod\u00e9m zesnul, pokra\u010doval \u0158eho\u0159 po dobu dal\u0161\u00edch 8 let duchovn\u00ed z\u00e1pas pod veden\u00edm nov\u00e9ho starce Nikefora, po jeho\u017e smrti ode\u0161el do Lavry sv. Athan\u00e1sia. Zde vykon\u00e1val slu\u017ebu v\u00a0j\u00eddeln\u011b a stal se rovn\u011b\u017e sborov\u00fdm zp\u011bv\u00e1kem. Za 3 roky (1321) v\u0161ak Velikou Lavru opustil, nebo\u0165 zatou\u017eil po je\u0161t\u011b vy\u0161\u0161\u00edch stupn\u00edch duchovn\u00ed dokonalosti, a usadil se v\u00a0jednom mal\u00e9m poustevnick\u00e9m monast\u00fdru. P\u0159edstaven\u00fd zdej\u0161\u00edho monast\u00fdru za\u010dal mlad\u00e9ho \u0158eho\u0159e u\u010dit z\u00e1klad\u016fm duchovn\u00ed modlitby \u2013 um\u011bn\u00ed modlitby mysli, kter\u00e1 se postupn\u011b vyv\u00edjela a p\u0159izp\u016fsobovala p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edmi generacemi k\u0159es\u0165ansk\u00fdch mnich\u016f, po\u010d\u00ednaje od poustevn\u00edk\u016f 4. stolet\u00ed, Evagria Pontsk\u00e9ho \u010di ctih. Mak\u00e1ria Egyptsk\u00e9ho (19. ledna). Kdy\u017e v\u00a011. stol. do\u010dkaly n\u011bkter\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed modlitebn\u00ed postupy podrobn\u00e9ho osv\u011btlen\u00ed z\u00a0pera ctih. Simeona Nov\u00e9ho Teologa (12. b\u0159ezna), p\u0159ijali je i athos\u0161t\u00ed mni\u0161i a za\u010dlenili pln\u011b do sv\u00e9 modlitebn\u00ed praxe. Odborn\u00e9 prov\u00e1d\u011bn\u00ed t\u00e9to duchovn\u00ed metody \u201emodlitby mysli\u201c, kter\u00e1 vy\u017eaduje samotu a zti\u0161en\u00ed, bylo nazv\u00e1no hesychasmem (z \u0159eck\u00e9ho slova \u03b7\u03c3\u03c5\u03c7\u03af\u03b1<\/em>, viz ml\u010denlivost), a ti, kte\u0159\u00ed tuto modlitbu praktikovali: hesychasty.<\/p>\n

Svat\u00fd \u0158eho\u0159 Palama se zejm\u00e9na na tomto m\u00edst\u011b nau\u010dil a zcela sv\u00e9 nitro pronikl duchem hesychasmu a p\u0159ijal jej jako z\u00e1klad sv\u00e9ho duchovn\u00edho \u017eivota a naz\u00edr\u00e1n\u00ed. V\u00a0roce 1326 v\u0161ak musel spolu se sv\u00fdm bratrem opustit Svatou Horu z\u00a0d\u016fvodu hrozby \u00fatok\u016f ze strany Turk\u016f a odej\u00edt do Solun\u011b, kde byl ve stejn\u00e9 dob\u011b vysv\u011bcen na kn\u011bze. Sv\u00e9 povinnosti kn\u011bze spojoval sv. \u0158eho\u0159 s \u017eivotem poustevn\u00edka: p\u011bt dn\u016f v t\u00fddnu tr\u00e1vil v tichu a v modlitb\u011b, a pouze v sobotu a v\u00a0ned\u011bli p\u0159ich\u00e1zel k\u00a0v\u011b\u0159\u00edc\u00edm, aby k\u00e1zal a konal bohoslu\u017eby. Jeho pou\u010den\u00ed \u010dasto vyvol\u00e1valy u v\u011b\u0159\u00edc\u00edch dojet\u00ed a slzy. Nicm\u00e9n\u011b, absolutn\u00ed odtr\u017een\u00ed v\u00a0jeho styku s\u00a0v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi nebylo svat\u00e9mu \u0158eho\u0159i vlastn\u00ed. Bylo jej tedy mo\u017en\u00e9 spat\u0159it diskutuj\u00edc\u00edho s\u00a0v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi \u010di nav\u0161t\u011bvuj\u00edc\u00edho teologick\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky, po\u0159\u00e1dan\u00e9 vzd\u011blanou ml\u00e1de\u017e\u00ed hlavn\u00edho m\u011bsta, v \u010dele s budouc\u00edm patriarchou Isidorem. Kdy\u017e se jednou vracel ze sv\u00fdch misijn\u00edch cest z\u00a0Konstantinopole do Solun\u011b, objevil jedno od Solun\u011b nep\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9 m\u011bsto \u2013 Veroia, kter\u00e9 nab\u00edzelo p\u0159\u00edhodn\u00e9 podm\u00ednky pro \u017eivot v\u00a0osam\u011bn\u00ed. Brzy zde proto zalo\u017eil malou komunitu mnich\u016f-poustevn\u00edk\u016f, kterou duchovn\u011b vedl po dobu 5 let. V roce 1331 se svat\u00fd \u0158eho\u0159 vr\u00e1til zp\u011bt na Svatou Horu Athos, kde se usadil ve sk\u00fdtu sv. S\u00e1vy, v bl\u00edzkosti monast\u00fdru svat\u00e9ho Athan\u00e1sia. V roce 1333 byl jmenov\u00e1n p\u0159edstaven\u00fdm kl\u00e1\u0161tera Esfigmenu, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Svat\u00e9 Hory. V roce 1336 se op\u011bt vr\u00e1til do sk\u00fdtu svat\u00e9ho S\u00e1vy, kde zapo\u010dal intenzivn\u00ed a plodnou liter\u00e1rn\u00ed a teologickou pr\u00e1ci, kterou do konce sv\u00e9ho \u017eivota ji\u017e neopustil. Mezit\u00edm, ve 30. letech 14. stolet\u00ed, dozr\u00e1valy uvnit\u0159 V\u00fdchodn\u00ed pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve ud\u00e1losti, kter\u00e9 pozd\u011bji vynesly sv. \u0158eho\u0159e do \u0159ad jednoho z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch obh\u00e1jc\u016f orthodoxie z\u00a0pohledu cel\u00e9 ekum\u00e9ny a p\u0159inesly mu sl\u00e1vu jako u\u010diteli hesychasmu. Kolem roku 1330 p\u0159i\u0161el do Konstantinopole z\u00a0tehdej\u0161\u00ed Kal\u00e1brie u\u010den\u00fd mnich Varlaam. Autor Pojedn\u00e1n\u00ed o logice a astronomii<\/em>, zku\u0161en\u00fd a sm\u011bl\u00fd \u0159e\u010dn\u00edk, kter\u00fd z\u00edskal m\u00edsto u\u010ditele v\u00a0metropolitn\u00ed univerzit\u011b, kde za\u010dal vykl\u00e1dat spisy sv. Dion\u00fdsia Areopagity (3. \u0159\u00edjen), jeho\u017e apofatick\u00e1 teologie byla uzn\u00e1v\u00e1na jak na V\u00fdchod\u011b, tak na Z\u00e1pad\u011b. Varlaam brzy po sv\u00e9m p\u0159\u00edjezdu nav\u0161t\u00edvil Svatou Horu Athos, kde se setkal s\u00a0prax\u00ed m\u00edstn\u00edch hesychast\u016f, a na z\u00e1klad\u011b dogmatu o nepochopitelnosti Bo\u017e\u00ed podstaty vyhl\u00e1sil hesychasmus \u2013 modlitbu mysli \u2013 za heretick\u00e9 pobloud\u011bn\u00ed. V\u0161ude tam, kam Varlaam zav\u00edtal, vedl diskuze s\u00a0mnichy, kter\u00fdm cht\u011bl dok\u00e1zat, \u017ee T\u00e1borsk\u00e9 sv\u011btlo je stvo\u0159en\u00e9; p\u0159i\u010dem\u017e se neost\u00fdchal ve\u0159ejn\u011b zesm\u011b\u0161\u0148ovat n\u011bkter\u00e9 specifick\u00e9 formy modlitebn\u00ed praxe a zjeven\u00ed t\u011bchto prost\u00fdch mnich\u016f, kter\u00e9 hanliv\u011b naz\u00fdval \u201eomfalopsychoi\u201c (pupkodu\u0161ci).<\/p>\n

Svat\u00fd \u0158eho\u0159 se na \u017e\u00e1dost svatohorsk\u00fdch mnich\u016f obr\u00e1til na Varlaama zpo\u010d\u00e1tku jen slovn\u00edm napomenut\u00edm. Kdy\u017e ale poznal marnost sv\u00e9ho pokusu, prezentoval sv\u00e9 argumenty p\u00edsemn\u011b. Jednalo se o d\u00edlo s\u00a0n\u00e1zvem \u201eTri\u00e1dy na obranu t\u011bch, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed ve zbo\u017en\u00e9 hesychii\u201c (1338). Ji\u017e v\u00a0roce 1340 vydali svatohor\u0161t\u00ed mni\u0161i, za \u00fa\u010dasti sv. \u0158eho\u0159e, tzv. \u201eSvatohorsk\u00fd Tomos\u201c, kter\u00fd p\u0159edstavoval teologickou obranu proti \u00fatok\u016fm Varlaama. Na konstantinopolsk\u00e9m sn\u011bmu v\u00a0roce 1341, v\u00a0chr\u00e1mu sv. Sofie, prob\u011bhl spor sv. \u0158eho\u0159e s\u00a0Varlaamem o podstat\u011b T\u00e1borsk\u00e9ho sv\u011btla. 27. kv\u011btna roku 1341 p\u0159ijal tento Sn\u011bm ustanoven\u00ed sv. \u0158eho\u0159e o tom, \u017ee B\u016fh, kter\u00fd je ve sv\u00e9 podstat\u011b nep\u0159\u00edstupn\u00fd, se zjevuje navenek pomoc\u00ed sv\u00fdch energi\u00ed, kter\u00e9 jsou zakusiteln\u00e9 ze strany \u010dlov\u011bka v\u00a0podob\u011b T\u00e1borsk\u00e9ho sv\u011btla; tyto energie v\u0161ak nejsou ani n\u011b\u010d\u00edm smyslov\u00fdm, ani stvo\u0159en\u00fdm. U\u010den\u00ed Varlaama bylo nakonec odsouzeno jako hereze, a on s\u00e1m, jsouce anatematizov\u00e1n, ode\u0161el zp\u011bt do Kal\u00e1brie. Spory mezi stranami Palamit\u016f a Varlaamit\u016f t\u00edm v\u0161ak nikterak neskon\u010dily. Ke stoupenc\u016fm Varlaama pat\u0159il i jeden bulharsk\u00fd mnich jm\u00e9nem Akindinos, jako\u017e i patriarcha Joan XIV. Kaleka (1341\u2013 1347), k\u00a0nim\u017e inklinoval i c\u00edsa\u0159 Andronik III. Paleolog (1328-1341). Akindinos vystoupil s\u00a0\u0159adou pojedn\u00e1n\u00ed, v\u00a0nich\u017e odsuzoval sv. \u0158eho\u0159e a svatohorsk\u00e9 mnichy jako vin\u00edky c\u00edrkevn\u00edch spor\u016f. Sv. \u0158eho\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed sepsal d\u00edlo, v\u00a0n\u011bm\u017e vyvr\u00e1til v\u0161echna tvrzen\u00ed Akindina. Patriacha Joan Kaleka ale \u0158eho\u0159e Palamu exkomunikoval (1344) a nechal zav\u0159\u00edt do v\u011bzen\u00ed, kter\u00e9 trvalo 3 roky. A\u017e v roce 1347, kdy na patriar\u0161\u00ed tr\u016fn dosedl ji\u017e d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bn\u00fd Isidor (1347\u2013 1349), byl sv. \u0158eho\u0159 propu\u0161t\u011bn a zanedlouho na to vysv\u011bcen na (arci)biskupa Solun\u011b. V roce 1351 do\u0161lo ke slavn\u00e9mu v\u00edt\u011bzstv\u00ed jeho u\u010den\u00ed na sn\u011bmu ve Vlachern\u00e1ch (v Konstantinopoli). I p\u0159es zjevn\u00fd \u00fasp\u011bch v\u00a0teologick\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch nebyl sv\u011btitel \u0158eho\u0159 p\u0159ijat v\u00a0Soluni okam\u017eit\u011b, a musel proto pob\u00fdvat v\u00a0r\u016fzn\u00fdch m\u011bstech. P\u0159i jednom z\u00a0jeho pobyt\u016f v\u00a0Konstantinopoli byl dokonce unesen ze strany Turk\u016f a musel nedobrovoln\u011b str\u00e1vit t\u00e9m\u011b\u0159 rok v\u00a0maloasijsk\u00e9m vyhnanstv\u00ed. Svat\u00fd \u0158eho\u0159, nehled\u011b na \u00fatrapy a nep\u0159\u00edjemn\u00e9 podm\u00ednky sv\u00e9ho zajet\u00ed, v\u0161ak nep\u0159est\u00e1val d\u00e1le a ne\u00fanavn\u011b k\u00e1zat o hodnot\u00e1ch k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry a v\u00e9st polemiku s\u00a0isl\u00e1mem. A\u017e teprve t\u0159i roky do sv\u00e9ho zesnut\u00ed se mohl sv. \u0158eho\u0159 vr\u00e1tit zp\u011bt do vlasti a vstoupit do sv\u00e9ho s\u00eddeln\u00edho m\u011bsta Solun\u011b jako m\u00edstn\u00ed archijerej.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

V\u00a0p\u0159edve\u010der jeho skonu se mu zjevil sv. Jan Zlato\u00fast\u00fd se slovy: \u201eV horn\u00ed!”, \u201eV horn\u00ed!\u201c (my\u0161leno v\u00a0horn\u00ed \u2013 nebesk\u00e9 p\u0159\u00edbytky). Svat\u00fd \u0158eho\u0159 Palama pokojn\u011b zesnul v\u00a0P\u00e1nu dne 14. listopadu roku 1359. V roce 1368 byl na konstantinopolsk\u00e9m sn\u011bmu pod veden\u00edm patriarchy Filothea (1354\u20131355, 1362\u20131376) slavnostn\u011b kanonizov\u00e1n (uveden do \u0159ad sv\u011btc\u016f C\u00edrkve). Tehdy byla rovn\u011b\u017e seps\u00e1na i jeho hagiografie.[1]<\/a><\/p>\n

C\u00edrkev si p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pam\u00e1tku sv. \u0158eho\u0159e v\u017edy v p\u0159edve\u010der za\u010d\u00e1tku Filipovsk\u00e9ho a\u00a0 pak tak\u00e9 2. Ned\u011bli Velikono\u010dn\u00edho postu.<\/p>\n

MD<\/strong><\/p>\n

Pramen:<\/strong><\/p>\n

[1]<\/a> Viz \u039f \u0386\u03b3\u03b9\u03bf\u03c2 \u0393\u03c1\u03b7\u03b3\u03cc\u03c1\u03b9\u03bf\u03c2 \u03bf \u03a0\u03b1\u03bb\u03b1\u03bc\u03ac\u03c2<\/em>. In: \u03a4\u03a3\u039f\u039b\u0391\u039a\u0399\u0394\u0397\u03a3, \u0394. \u03a7.: \u0386\u03b3\u03b9\u03bf\u03bb\u03cc\u03b3\u03b9\u03bf \u03c4\u03b7\u03c2 \u039f\u03c1\u03b8\u03bf\u03b4\u03bf\u03be\u03af\u03b1\u03c2<\/em>. \u03a7. \u0394. \u03a4\u03c3\u03bf\u03bb\u03b1\u03ba\u03af\u03b4\u03b7, \u0391\u03b8\u03ae\u03bd\u03b1 2001, s. 1016. D\u00e1le viz \u0421\u0432\u044f\u0442\u0438\u0442\u0435\u043b\u044c \u0413\u0440\u0438\u0433\u043e\u0440\u0438\u0439 \u041f\u0430\u043b\u0430\u043c\u0430<\/em> (online) [cit. 2017-02-02]. Dostupn\u00e9 na internetu: http:\/\/days.pravoslavie.ru\/Life\/life2538.htm.<\/p>\n

U\u017eite\u010dn\u00fd odkaz:<\/strong><\/p>\n