{"id":432,"date":"2018-02-27T06:05:40","date_gmt":"2018-02-27T05:05:40","guid":{"rendered":"http:\/\/pravoslavbrno.cz\/?p=432"},"modified":"2018-02-27T06:07:21","modified_gmt":"2018-02-27T05:07:21","slug":"svaty-cyril-ucitel-slovanu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/svaty-cyril-ucitel-slovanu\/","title":{"rendered":"Svat\u00fd Cyril, u\u010ditel Slovan\u016f"},"content":{"rendered":"

(pam\u00e1tka 14. \/ 27. \u00fanora)<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Tropar, hlas 4.<\/strong>
\nApo\u0161tol\u016fm rovn\u00ed a slovansk\u00fdch zem\u00ed u\u010ditel\u00e9, Cyrile a Metod\u011bji, v Bohu moud\u0159\u00ed,
\nVl\u00e1dce v\u0161ech proste, aby v\u0161ecky n\u00e1rody slovansk\u00e9 utvrdil
\nv pravoslav\u00ed a jednomyslnosti,
\nsv\u011btu pokoj daroval a spasil du\u0161e na\u0161e.<\/p>\n

Svat\u00fd Konstantin-Cyril se narodil jako nejmlad\u0161\u00ed ze sedmi d\u011bt\u00ed zbo\u017en\u00fdch rodi\u010d\u016f Lva a Marie, kte\u0159\u00ed \u017eili v m\u011bst\u011b Soluni, v \u0159eck\u00e9 Makedonii. Otec zast\u00e1val \u00fa\u0159ad drung\u00e1ria, tedy spr\u00e1vce velk\u00e9 spr\u00e1vn\u00ed jednotky v tehdej\u0161\u00ed byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. Kdy\u017e d\u00edt\u011b po porodu p\u0159edali ch\u016fv\u011b, aby je odkojila, nemluv\u0148\u00e1tko se vzp\u00edralo p\u0159ijmout jin\u00fd prs ne\u017e mat\u010din. Stalo se tak Bo\u017e\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm, aby dobr\u00e1 ratolest vyrostla z dobr\u00e9ho ko\u0159ene.
\nV sedmi letech m\u011bl Konstantin sen, se kter\u00fdm se sv\u011b\u0159il sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm: \u201eN\u00e1\u010deln\u00edk shrom\u00e1\u017edil v\u0161echny d\u00edvky na\u0161eho m\u011bsta a \u0159ekl mi: Vyber si z nich, kterou chce\u0161 za \u017eenu a pomocnici v\u011bkem ti rovnou. J\u00e1 jsem se na v\u0161echny pod\u00edval a prohl\u00e9dl si je a uvid\u011bl jednu kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161ecky ostatn\u00ed\u2026 jej\u00ed jm\u00e9no bylo Sofia, tj. Moudrost: Tu jsem si vyvolil.\u201c\u00a0Rodi\u010de Konstantinovi pravili:\u00a0\u201eSynu, Moudrost z\u00e1\u0159\u00ed nad slunce, a p\u0159ivede\u0161-li si ji, aby byla tvou chot\u00ed, zbav\u00ed\u0161 se skrze ni mnoh\u00e9ho zla.\u201c
\nJednoho dne si chlapec vy\u0161el s ostatn\u00edmi d\u011btmi do pol\u00ed na lov. Vzal s sebou sv\u00e9ho krahujce, ale sotva jej vypustil, strhl se Bo\u017e\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm v\u00edtr, pt\u00e1ka uchv\u00e1til a odnesl. Hoch z toho upadl v tesknotu a \u017eal a dva dni nejedl. Stalo se tak proto, \u017ee milosrdn\u00fd B\u016fh necht\u011bl, aby Konstantin navykl sv\u011btsk\u00fdm v\u011bcem, a tak jej snadno ulovil svou l\u00e1skou.<\/p>\n

Ve \u0161kol\u00e1ch prosp\u00edval nad ostatn\u00ed \u017e\u00e1ky, opl\u00fdvaje velmi bystrou pam\u011bt\u00ed. Ji\u017e z\u00e1hy se sezn\u00e1mil s d\u00edly svat\u00fdch Otc\u016f, odd\u00e1val se jejich studiu, a nejv\u00edce si obl\u00edbil knihy sv. \u0158eho\u0159e Bohoslovce, jim\u017e se u\u010dil nazpam\u011b\u0165. Po p\u0159\u00edchodu do Ca\u0159ihradu sv\u011b\u0159ili Konstantina v\u011bhlasn\u00fdm u\u010ditel\u016fm. Za t\u0159i m\u011bs\u00edce se nau\u010dil gramatice, ovl\u00e1dl Hom\u00e9ra a geometrii, u Lva a Fotia, budouc\u00edho patriarchy, se pak vzd\u011blal v dialektice a v\u0161ech nauk\u00e1ch filosofick\u00fdch. Mimo to si osvojil r\u00e9toriku a aritmetiku, astronomii a muziku a ve\u0161ker\u00e9 dal\u0161\u00ed \u0159eck\u00e9 obory. Pro jeho u\u010denost jej za\u010dali naz\u00fdvat\u201eFilosofem\u201c. Konstantinova filosofie v\u0161ak byla osv\u00edcena blahodat\u00ed Ducha Svat\u00e9ho, a kdy\u017e se sv\u011btce jednou zeptali, co je to filosofie, odpov\u011bd\u011bl s pokorou:\u00a0\u201ePozn\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed bo\u017esk\u00fdch i lidsk\u00fdch, nakolik se \u010dlov\u011bk mu\u017ee p\u0159ibl\u00ed\u017eit Bohu, nebo\u0165 u\u010d\u00ed \u010dlov\u011bka, aby byl sv\u00fdmi skutky obrazem a podobenstv\u00edm toho, kter\u00fd ho stvo\u0159il.\u201c
\nNa c\u00edsa\u0159sk\u00e9m dvo\u0159e brzy poznali Konstantinovu vzd\u011blanost a touhu po v\u011bcech duchovn\u00edch, a sna\u017eili se ho proto u\u010dinit hlavn\u00edm knihovn\u00edkem u patriarchy p\u0159i chr\u00e1mu svat\u00e9 Trojice. Pokorn\u00fd Konstantin, v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e vysv\u011bcen\u00fd na kn\u011bze (jeromonacha), se s vysokou hodnost\u00ed nesm\u00ed\u0159il: tajn\u011b ode\u0161el k \u00dazk\u00e9mu mo\u0159i (do thr\u00e1ck\u00e9ho Bosporu) a skryl se, jak n\u011bkte\u0159\u00ed uv\u00e1d\u011bj\u00ed, v kl\u00e1\u0161te\u0159e Kleidon. Nakonec jej tak\u0159ka n\u00e1sil\u00edm p\u0159im\u011bli, aby se vr\u00e1til, p\u0159evzal na Konstantinopolsk\u00e9 akademii profesorskou katedru a vyu\u010doval tuzemce i cizince filosofii.<\/p>\n

Svou u\u010denost a svatou zbo\u017enost prok\u00e1zal v mnoha bohosloveck\u00fdch sporech sv\u00e9 doby. Kdy\u017e patriarcha Jan Grammatikos vystoupil proti \u00fact\u011b ke svat\u00fdm obraz\u016fm (ikon\u00e1m), byl to pr\u00e1v\u011b Konstantin, kdo jej usv\u011bd\u010dil z omylu a dok\u00e1zal spr\u00e1vnost uct\u00edv\u00e1n\u00ed ikon. Ve \u010dty\u0159iadvaceti letech vyzval c\u00edsa\u0159 Filosofa, aby se postavil Agar\u00e9n\u016fm (muslim\u016fm), kte\u0159\u00ed se rouhali sv. Trojici a vyt\u00fdkali k\u0159es\u0165an\u016fm, \u017ee jedin\u00e9ho Boha rozd\u011bluj\u00ed na t\u0159i. Podobn\u011b jako David zv\u00edt\u011bzil t\u0159emi kam\u00ednky nad mocn\u00fdm Goli\u00e1\u0161em, p\u0159emohl Konstantin sv\u00e9ho protivn\u00edka v\u00edrou v trojjedin\u00e9 bo\u017estv\u00ed, dok\u00e1zav pravost k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry v jedin\u00e9ho Boha ve t\u0159ech Osob\u00e1ch, Otce i Syna i Svat\u00e9ho Ducha.
\nPo n\u00e1vratu od Agar\u00e9n\u016f se zcela od\u0159ekl sv\u011btsk\u00e9ho \u017eivota, usadil se na tich\u00e9m m\u00edst\u011b a zab\u00fdval se toliko duchovn\u00edm \u017eivotem. Nic neschov\u00e1val pro z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed den, ale v\u0161echno rozd\u00e1val chud\u00fdm a starost skl\u00e1dal na Boha. Zakr\u00e1tko ode\u0161el na Olymp v Mal\u00e9 Asii k sv\u00e9mu bratru Metod\u011bji, kde se usadil a bez ust\u00e1n\u00ed vys\u00edlal modlitby k Bohu, zab\u00fdvaje se pouze knihami.<\/p>\n

Poslov\u00e9 od Chazar\u016f a \u017e\u00e1dali o radu n\u011bjak\u00e9ho u\u010den\u00e9ho mu\u017ee, aby zjistili, k jak\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed se p\u0159imknout: zda k \u017eidovsk\u00e9mu, muslimsk\u00e9mu \u010di k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu. C\u00edsa\u0159 dal ihned vyhledat Konstantina a p\u0159ik\u00e1zal mu:\u00a0\u201eJdi, Filosofe, k t\u011bm lidem a sestav si pro n\u011b odpov\u011b\u010f a \u0159e\u010d o Svat\u00e9 Trojici s jej\u00ed pomoc\u00ed, nebo\u0165 nikdo jin\u00fd to nesvede l\u00e9pe ne\u017e ty.\u201c\u00a0Konstantin se spolu se sv\u00fdm bratrem Metod\u011bjem vydal bez ot\u00e1len\u00ed na cestu. V Chersonu se Bohem osv\u00edcen\u00fd Filosof zakr\u00e1tko nau\u010dil \u017eidovsk\u00e9 a samarit\u00e1nsk\u00e9 \u0159e\u010di. Jakmile za\u010dal \u010d\u00edst samarit\u00e1nsk\u00e9 knihy zcela bez chyb, jeden ze Samarit\u00e1n\u016f zvolal:\u00a0\u201eVpravd\u011b, kdo v\u011b\u0159\u00ed v Krista, rychle p\u0159ij\u00edmaj\u00ed Ducha Svat\u00e9ho a milost.\u201c\u00a0Samarit\u00e1n p\u0159ijal bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed k\u0159est i se sv\u00fdm synem.
\nP\u0159i sv\u00e9 chazarsk\u00e9 misi se sv. Konstantin dozv\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159i b\u0159ehu \u010cern\u00e9ho mo\u0159e na Krymu doposud le\u017e\u00ed t\u011blesn\u00e9 ostatky sv. Klimenta, mu\u010dedn\u00edka a biskupa \u0159\u00edmsk\u00e9ho. Takto se sv\u011btec modlil k Bohu:\u00a0\u201eD\u016fv\u011b\u0159uji v Boha a m\u00e1m nad\u011bji ve svat\u00e9ho Klimenta, \u017ee jej najdu a vynesu z mo\u0159e.\u201c\u00a0Kdy\u017e spolu s duchovenstvem a v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi dosp\u011bl na ozna\u010den\u00e9 m\u00edsto, mo\u0159e se uti\u0161ilo a mohlo se za\u010d\u00edt kopat. P\u0159\u00edtomn\u00ed ihned uc\u00edtili silnou v\u016fni jako z kadidla a zakr\u00e1tko se uk\u00e1zaly svat\u00e9 ostatky. Vyzvedli je s hlubokou \u00factou a sl\u00e1vou a p\u0159ed zraky po\u010detn\u00e9ho davu je zanesli do m\u011bsta.<\/p>\n

Pot\u00e9, co sv. Konstantin odpov\u011bd\u011bl na v\u0161echny pochybova\u010dn\u00e9 ot\u00e1zky Chazaru, pozval jej chazarsk\u00fd chagan k sobe a pravil mu:\u00a0\u201eBohem jsi byl sem posl\u00e1n k na\u0161emu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a od n\u011bho ses nau\u010dil v\u0161emu P\u00edsmu, v\u0161echno jsi \u0159\u00e1dn\u011b vypov\u011bd\u011bl a dosyta jsi n\u00e1s v\u0161echny pot\u011b\u0161il medov\u00fdmi slovy svat\u00fdch knih.\u201c\u00a0Na dv\u011b stovky Chazaru se pak z\u0159eklo pohanstv\u00ed a nez\u00e1konn\u00fdch s\u0148atk\u016f a p\u0159ijalo svat\u00fd k\u0159est. Nastal \u010das lou\u010den\u00ed, a tu se chagan Filosofa zeptal, jak\u00fd dar mu mu\u017ee nab\u00eddnout. Konstantin jej po\u017e\u00e1dal o vyd\u00e1n\u00ed \u0159eck\u00fdch zajatc\u016f. Vydali mu jich dv\u011b st\u011b, a tak se mohl Konstantin s radost\u00ed vydat na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu.<\/p>\n

Cestou do Ca\u0159ihradu se sv. Konstantin spolu s bratrem stali prost\u0159edn\u00edky mnoh\u00fdch Bo\u017e\u00edch z\u00e1zraku: v bezvod\u00e9 pustin\u011b se po jejich modlitb\u00e1ch prom\u011bnil hork\u00fd pramen v sladkou vodu, jednomu arcibiskupovi p\u0159edpov\u011bd\u011bl sv. Konstantin brzk\u00fd odchod ze \u017eivota a v n\u00e1rod\u011b fuldsk\u00e9m sv\u00fdm mocn\u00fdm slovem odvr\u00e1til m\u00edstn\u00ed kmen od modloslu\u017eebnictv\u00ed a nau\u010dil jej ct\u00edt trojjedin\u00e9ho Boha.<\/p>\n

Po n\u00e1vratu do Ca\u0159ihradu byl sv. Konstantin vysv\u011bcen na pomocn\u00e9ho biskupa samotn\u00e9ho patriarchy. Usadil se p\u0159i chr\u00e1mu svat\u00fdch apo\u0161tolu a \u017eil zde v tichosti na modlitb\u00e1ch k Bohu. Kdy\u017e na tr\u016fn patriarchy nastoupil sv. Fotios, Konstantin\u016fv bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edtel a n\u011bkdej\u0161\u00ed univerzitn\u00ed u\u010ditel, o\u010dek\u00e1val Filosofa dal\u0161\u00ed nelehk\u00fd \u00fakol: vylo\u017eit k\u0159es\u0165anskou v\u00edru slovansk\u00e9mu n\u00e1rodu na Velk\u00e9 Morav\u011b. C\u00edsa\u0159e Michala III. a patriarchu Fotia o to po\u017e\u00e1dal kn\u00ed\u017ee moravsk\u00fd Rostislav, jen\u017e ve sv\u00e9m poselstv\u00ed byzantsk\u00e9mu vl\u00e1dci napsal:\u00a0\u201eN\u00e1\u0161 lid se z\u0159ekl pohanstv\u00ed a dr\u017e\u00ed se k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho z\u00e1kona, ale nem\u00e1me takov\u00e9ho u\u010ditele, kter\u00fd by n\u00e1m pravou k\u0159es\u0165anskou v\u00edru vylo\u017eil, aby n\u00e1s t\u00e9\u017e napodobily jin\u00e9 kraje. Po\u0161li n\u00e1m tedy, pane, takov\u00e9ho biskupa a u\u010ditele, nebo\u0165 od v\u00e1s se v\u017edy dobr\u00fd z\u00e1kon do v\u0161ech kraj\u016f \u0161\u00ed\u0159\u00ed.\u201cFilosof se oddal modlitb\u011b a zakr\u00e1tko mu B\u016fh zjevil nov\u00e1 p\u00edsmena pro slovansk\u00fd jazyk. Tak mohl sv. Konstantin za\u010d\u00edt p\u0159ekl\u00e1dat slova Janova Evangelia:\u00a0Na po\u010d\u00e1tku bylo Slovo, a Slovo bylo u Boha, a B\u016fh bylo Slovo\u2026<\/p>\n

C\u00edsa\u0159 se zaradoval a spolu se sv\u00fdmi r\u00e1dci velebil Boha. Vyslal Konstantina a jeho bratra na Moravu a ulo\u017eil jim, aby kn\u00ed\u017eeti Rostislavovi p\u0159edali list tohoto zn\u011bn\u00ed: \u201eB\u016fh, kter\u00fd si p\u0159eje, aby ka\u017ed\u00fd p\u0159i\u0161el k pozn\u00e1n\u00ed pravdy a sna\u017eil se o vy\u0161\u0161\u00ed stupen dokonalosti, vid\u011bl tvou v\u00edru a snahu, a proto zjevil p\u00edsmo pro v\u00e1\u0161 n\u00e1rod, abyste i vy byli p\u0159ipo\u010dteni k velik\u00fdm n\u00e1rod\u016fm, kter\u00e9 oslavuj\u00ed Boha sv\u00fdm jazykem. I poslali jsme ti toho, komu je B\u016fh zjevil, mu\u017ee ctihodn\u00e9ho a zbo\u017en\u00e9ho, velmi u\u010den\u00e9ho a filosofa. Proto hledej Boha a nezanedb\u00e1vej spasen\u00ed v\u0161ech, ale vyb\u00edzej v\u0161echny, aby nelenili, ale dali se na cestu pravdy, abys po sob\u011b zanechal pam\u00e1tku p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm pokolen\u00edm podobn\u011b jako velik\u00fd c\u00edsa\u0159 Konstantin!\u201c<\/p>\n

Kn\u00ed\u017ee Rostislav p\u0159ijal oba svat\u00e9 bratry s velikou \u00factou, shrom\u00e1\u017edil \u017e\u00e1ky a dal je k nim do u\u010den\u00ed. Konstantin brzy p\u0159elo\u017eil cel\u00fd c\u00edrkevn\u00ed r\u00e1d a nau\u010dil u\u010dedn\u00edky v\u0161em bohoslu\u017eebn\u00fdm ob\u0159ad\u016fm. Z jeho popudu za\u010daly vznikat prvn\u00ed liter\u00e1rn\u00ed pam\u00e1tky v jazyce slovansk\u00e9m. Kdy\u017e vid\u011bli fran\u0161t\u00ed a latin\u0161t\u00ed duchovn\u00ed, jak se podle slova proroka otev\u0159ely u\u0161i hluch\u00fdch, aby sly\u0161eli slova P\u00edsma, a jazyk zaj\u00edkav\u00fdch zjasn\u011bl, neradovali se, ale na\u0159kli Filosofa, \u017ee uv\u00e1d\u00ed lid do bludu. Tvrdili, \u017ee Bohu se m\u00e1 vzd\u00e1vat chv\u00e1la jen t\u0159emi jazyky: \u0159eck\u00fdm, latinsk\u00fdm a hebrejsk\u00fdm. Konstantin je podle toho nazval\u201etrojjazy\u010dn\u00edky\u201c\u00a0\u010di\u00a0\u201epil\u00e1tn\u00edky\u201c, state\u010dn\u011b se s jejich herez\u00ed pot\u00fdkal a slovy P\u00edsma dokazoval, \u017ee ka\u017ed\u00fd n\u00e1rod m\u00e1 pr\u00e1vo oslavovat Hospodina ve sv\u00e9m rodn\u00e9m jazyce. Latinsk\u00fdm kn\u011b\u017e\u00edm mimo to vyt\u00fdkal, \u017ee konaj\u00ed ob\u011bti podle pohansk\u00fdch oby\u010dej\u016f a nebr\u00e1n\u00ed pov\u011br\u00e1m a nebr\u00e1n\u00ed uzav\u00edr\u00e1n\u00ed nez\u00e1konn\u00fdch s\u0148atk\u016f. V\u0161em pohansk\u00fdm pov\u011br\u00e1m se Konstantin r\u00e1zn\u011b postavil a v\u0161echny uv\u00e1d\u011bl na spr\u00e1vnou cestu pozn\u00e1n\u00ed.
\nPo \u010dty\u0159iceti m\u011bs\u00edc\u00edch p\u016fsoben\u00ed na Velk\u00e9 Morav\u011b se sv. Konstantin odebral se sv\u00fdmi u\u010dedn\u00edky do rodn\u00e9ho \u0158ecka, aby je nechal vysv\u011btit na biskupy, a polo\u017eil tak z\u00e1klady samostatn\u00e9 m\u00edstn\u00ed c\u00edrkvi. Cestou p\u0159ijal jeho dru\u017einu panonsk\u00fd kn\u00ed\u017ee Kocel, kter\u00fd si velmi obl\u00edbil slovansk\u00e9 knihy, dal v nich vyu\u010dit na pades\u00e1t panonsk\u00fdch \u017e\u00e1ku a teprve pot\u00e9 Konstantina s hlubokou \u00factou propustil. Filosof si od n\u011bj nevy\u017e\u00e1dal ani zlata, ani st\u0159\u00edbra, ale n\u011bkolik set zajatc\u016f, jim\u017e daroval svobodu.<\/p>\n

Kdy\u017e se sv\u00fdmi v\u011brn\u00fdmi dorazil do Ben\u00e1tek, shrom\u00e1\u017edili se kolem n\u011bj mnoz\u00ed latin\u0161t\u00ed biskupov\u00e9, kn\u011b\u017e\u00ed a mni\u0161i a znovu proti n\u011bmu vyrukovali s trojjazy\u010dn\u00fdm kac\u00ed\u0159stv\u00edm:\u201e\u010clov\u011b\u010de, povez n\u00e1m, jak to, \u017ee jsi nyn\u00ed po\u0159\u00eddil Slovan\u016fm knihy a u\u010d\u00ed\u0161 jim, p\u0159edt\u00edm v\u0161ak nikdo jin\u00fd jich nevynalezl, ani apo\u0161tol, ani \u0159\u00edmsk\u00fd pape\u017e, ani \u0158eho\u0159 Bohoslovec, ani Jeron\u00fdm, ani Augustin?\u201c\u00a0Filosof jim odpov\u011bd\u011bl:\u00a0\u201eZdali nepad\u00e1 d\u00e9\u0161\u0165 od Boha na v\u0161echny stejn\u011b? Nebo snad slunce nesv\u00edt\u00ed na v\u0161echny stejn\u011b? Jak se tedy vy nestyd\u00edte p\u0159ipom\u00ednat jen t\u0159i jazyky a chcete, aby v\u0161echny ostatn\u00ed jazyky a n\u00e1rody byly slep\u00e9 a hluch\u00e9?\u201c\u00a0Mnoh\u00fdmi slovy P\u00edsem pak pou\u010doval zbloudil\u00e9 u\u010ditele, a\u017e je zahanbil a ode\u0161el.<\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b do\u0161lo na c\u00edsa\u0159sk\u00e9m dvo\u0159e v Konstantinopoli k pal\u00e1cov\u00e9mu p\u0159evratu, a tak se Konstantin se sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky zdr\u017eel v Ben\u00e1tk\u00e1ch d\u00e9le, ne\u017e mel p\u016fvodn\u011b v pl\u00e1nu. Vyu\u017eil toho tehdej\u0161\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd pape\u017e Hadri\u00e1n, kter\u00fd Filosofa pozval do \u0158\u00edma. S\u00e1m mu vy\u0161el s po\u010detn\u00fdm z\u00e1stupem vst\u0159\u00edc, p\u0159ed br\u00e1ny m\u011bsta, nebo\u0165 se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed ostatky sv. Klimenta, pape\u017ee \u0159\u00edmsk\u00e9ho. Bo\u017e\u00edm z\u00e1zrakem byl tehdy uzdraven ochrnut\u00fd \u010dlov\u011bk a mnoz\u00ed jin\u00ed se zbavili rozli\u010dn\u00fdch neduh\u016f. Pape\u017e p\u0159ijal a schv\u00e1lil slovansk\u00e9 knihy, posv\u011btil je a polo\u017eil v chr\u00e1mu P\u0159esvat\u00e9 Bohorodice, nazvan\u00e9m Fatn\u00e9. Sv\u00fdm dv\u011bma biskup\u016fm, Formosovi a Gauderichovi, pape\u017e na\u0159\u00eddil, aby vysv\u011btili slovansk\u00e9 u\u010dedn\u00edky. Kdy\u017e se tak stalo, slou\u017eili v\u0161ichni spole\u010dn\u011b sv. Liturgii ve slovansk\u00e9m jazyce, nejd\u0159\u00edve v chr\u00e1mu sv. Petra a pak i v dal\u0161\u00edch \u0159\u00edmsk\u00fdch chr\u00e1mech.<\/p>\n

V \u0158\u00edm\u011b sv. Konstantin onemocn\u011bl t\u011b\u017ekou chorobou. Ve snu mu bylo d\u00e1no spat\u0159it Bo\u017e\u00ed zjeven\u00ed, i za\u010dal se radovat, \u017ee ji\u017e brzy vejde do domu Hospodinova. Obl\u00e9kl se nejd\u0159\u00edve do sv\u00e9ho biskupsk\u00e9ho roucha, pot\u00e9 je v\u0161ak odlo\u017eil a p\u0159ijal mni\u0161skou schimu s nov\u00fdm jm\u00e9nem Cyril. V tomto stavu z\u016fstal pades\u00e1t dn\u00ed a nep\u0159est\u00e1val chv\u00e1lit P\u00e1na, nebo\u0165 od t\u00e9to chv\u00edle ji\u017e nebyl sluhou ani c\u00edsa\u0159e, ani kohokoli jin\u00e9ho na zemi, n\u00fdbr\u017e toliko v\u0161emohouc\u00edho Boha.<\/p>\n

Kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eil \u010das odchodu z tohoto sv\u011bta, pozdvihl sv\u00e9 ruce k nebes\u016fm a pomodlil se, se slzami k P\u00e1nu:\u00a0\u201ePane Bo\u017ee, vysly\u0161 modlitbu mou a ochran sv\u00e9 st\u00e1do, k n\u011bmu\u017e jsi mne, sv\u00e9ho nehodn\u00e9ho slu\u017eebn\u00edka, poslal. Zbav je v\u0161elik\u00e9 bezbo\u017en\u00e9 a pohansk\u00e9 zloby a mnohomluvn\u00e9ho jazyka kac\u00ed\u0159sk\u00e9ho, kter\u00fd mluv\u00ed rouhav\u011b proti Tob\u011b, zahla\u010f trojjazy\u010dn\u00fd blud a dej, a\u0165 se tv\u00e1 c\u00edrkev hojn\u011b rozroste, a a\u017e v\u0161echny je shrom\u00e1\u017ed\u00ed\u0161 v jednomyslnosti, u\u010di\u0148 je lidem vyvolen\u00fdm, stejn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edm o prav\u00e9 tv\u00e9 v\u00ed\u0159e a spr\u00e1vn\u00e9m vyzn\u00e1n\u00ed\u2026\u201c\u00a0Nakonec se obr\u00e1til ke sv\u00e9mu bratru, sv. Metod\u011bji:\u00a0\u201eHle, brat\u0159e, my dva jsme byli soup\u0159e\u017e\u00ed a t\u00e1hli jsme jednu br\u00e1zdu, a j\u00e1 jsem skon\u010dil sv\u016fj den a pad\u00e1m znaven. Ty pak velmi miluje\u0161 horu\u00a0(tj. monast\u00fdr na ho\u0159e Olymp), ale kv\u016fli ho\u0159e neopou\u0161t\u011bj sv\u00e9 u\u010den\u00ed\u00a0(tj. sv\u00e9 d\u00edlo pro slovansk\u00fd lid). Nebo\u0165 \u010d\u00edmpak m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt sp\u00ed\u0161e spasen?\u201c\u00a0Po t\u011bch slovech sv. Cyril skonal.<\/p>\n

Pape\u017e pak rozk\u00e1zal v\u0161em \u0158\u00edman\u016fm i \u0158ek\u016fm, kte\u0159\u00ed \u017eili v \u0158\u00edm\u011b, aby se dostavili se sv\u00edcemi a vystrojili sv\u011btci poh\u0159ebn\u00ed pr\u016fvod. Sv. Metod\u011bj si p\u0159\u00e1l p\u0159en\u00e9st bratrovy svat\u00e9 ostatky zp\u011bt do vlasti, \u0159\u00edm\u0161t\u00ed biskupov\u00e9 se v\u0161ak p\u0159imluvili u pape\u017ee, aby ctihodn\u00e9ho mu\u017ee poh\u0159bil v \u0158\u00edme. Pro svatost a l\u00e1sku sv. Cyrila cht\u011bl pape\u017e dokonce p\u0159estoupit \u0159\u00edmsk\u00fd oby\u010dej a pochovat jej ve vlastn\u00ed hrobce v chr\u00e1m\u011b sv. Petra. Tehdy za n\u00edm p\u0159i\u0161el op\u011bt Metod\u011bj a pravil:\u00a0\u201eKdy\u017e jste mne neposlechli a nedali mi ho, je-li v\u00e1m to mil\u00e9, a\u0165 je tedy ulo\u017een v chr\u00e1mu sv. Klimenta, s n\u00edm\u017e sem tak\u00e9 p\u0159i\u0161el.\u201c\u00a0A tak se i stalo. Kdy\u017e v\u0161ak cht\u011bli po sedmi dnech otev\u0159\u00edt rakev a zjistit, zda nen\u00ed jeho t\u011blo poru\u0161eno, \u0159\u00edzen\u00ed Bo\u017e\u00ed zp\u016fsobilo, \u017ee nemohli vyt\u00e1hnout h\u0159eby z rakve. Sv\u011btcovy ostatky tedy ulo\u017eili do hrobu po prav\u00e9 stran\u011b olt\u00e1\u0159e chr\u00e1mu sv. Klimenta. Na m\u00edst\u011b se brzy po\u010daly d\u00edt z\u00e1zraky a \u0158\u00edman\u00e9, vidouce sl\u00e1vu, j\u00ed\u017e Hospodin zahrnuje sv\u00e9ho vyvolen\u00e9ho, t\u00edm v\u00edce uct\u00edvali jeho svatost.<\/p>\n

Svat\u00fd Cyril zesnul 14. \u00fanora roku 869 a byl p\u0159ipo\u010dten ke svat\u00fdm otc\u016fm a apo\u0161tol\u016fm C\u00edrkve.\u00a0S nimi se, svat\u00fd u\u010diteli, modli za n\u00e1s, kte\u0159\u00ed uct\u00edv\u00e1me tv\u016fj svat\u00fd \u017eivot i slavn\u00e9 zesnut\u00ed ke sl\u00e1v\u011b P\u0159esvat\u00e9 Trojice, Otce i Syna i Svat\u00e9ho Ducha, nyn\u00ed i v\u017edycky a\u017e na v\u011bky v\u011bk\u016fv. Amen.<\/p>\n

Uve\u0159ejn\u011bno v Dobr\u00e9m past\u00fd\u0159i \u010d. 3<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(pam\u00e1tka 14. \/ 27. \u00fanora) Tropar, hlas 4. Apo\u0161tol\u016fm rovn\u00ed a slovansk\u00fdch zem\u00ed u\u010ditel\u00e9, Cyrile a Metod\u011bji, v Bohu moud\u0159\u00ed, Vl\u00e1dce v\u0161ech proste, aby v\u0161ecky n\u00e1rody slovansk\u00e9 utvrdil v pravoslav\u00ed a jednomyslnosti, sv\u011btu pokoj daroval a spasil du\u0161e na\u0161e. Svat\u00fd Konstantin-Cyril se narodil jako nejmlad\u0161\u00ed ze sedmi d\u011bt\u00ed zbo\u017en\u00fdch rodi\u010d\u016f Lva a Marie, kte\u0159\u00ed \u017eili…<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"jetpack_post_was_ever_published":false,"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","default_image_id":0,"font":"","enabled":false},"version":2}},"categories":[12,17],"tags":[],"class_list":["post-432","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-pravoslavi","category-zivoty-svatych"],"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_featured_media_url":"","jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/p9GyX2-6Y","jetpack-related-posts":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/432","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=432"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/432\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":435,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/432\/revisions\/435"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=432"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=432"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=432"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}