{"id":1353,"date":"2020-04-23T02:34:52","date_gmt":"2020-04-23T01:34:52","guid":{"rendered":"http:\/\/pravoslavbrno.cz\/?p=1353"},"modified":"2020-04-23T09:53:02","modified_gmt":"2020-04-23T08:53:02","slug":"svaty-mucednik-rehor-v-patriarcha-a-etnarcha-konstantinopolsky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/svaty-mucednik-rehor-v-patriarcha-a-etnarcha-konstantinopolsky\/","title":{"rendered":"Svat\u00fd, kter\u00fd polo\u017eil \u017eivot za svobodu a sv\u016fj n\u00e1rod v den svat\u00e9 Paschy roku 1821"},"content":{"rendered":"

Osobnost \u0159eck\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho mu\u010dedn\u00edka a\u00a0ekumenick\u00e9ho patriarchy a etnarchy \u0158eho\u0159e V.<\/strong><\/h3>\n

(1745 \u2013 1821) <\/strong><\/h3>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Dne 10. dubna roku 1821, v\u00a0den sv\u00e1tku svat\u00e9 Paschy, svat\u00fd mu\u010dedn\u00edk a etnarcha \u0158eho\u0159 V. vydechl naposledy, kdy\u017e ho nechal sult\u00e1n usmrtit ob\u011b\u0161en\u00edm…<\/em><\/p>\n

Sv\u011btsk\u00fdm jm\u00e9nem Georgios Angelopoulos se narodil v roce 1745 ve m\u011bst\u011b\u00a0Dimitsana v\u00a0Ark\u00e1dii v\u00a0rodin\u011b chud\u00fdch a prost\u00fdch rodi\u010d\u016f Joannise a Assiminy. Nau\u010dil se ps\u00e1t a \u010d\u00edst a z\u00edskal z\u00e1kladn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v\u00a0m\u00edst\u011b sv\u00e9ho narozen\u00ed a pot\u00e9 studoval dva roky v Ath\u00e9n\u00e1ch u kazatele Konstantina Voda. V roce 1767 ode\u0161el do Smyrny, kde \u017eil jeho str\u00fdc Meletios. Zde studoval p\u011bt let ve slavn\u00e9 \u0159eck\u00e9 pravoslavn\u00e9 \u0161kole s\u00a0n\u00e1zvem \u201e\u0395\u03c5\u03b1\u03b3\u03b3\u03b5\u03bb\u03b9\u03ba\u03ae \u03a3\u03c7\u03bf\u03bb\u03ae\u201c. Vzhledem ke sv\u00e9mu sklonu k\u00a0mni\u0161sk\u00e9mu \u017eivotu ode\u0161el do kl\u00e1\u0161tera svat\u00e9ho Dion\u00fdsia na ostrovech Strof\u00e1dy, kde se stal mnichem a p\u0159ijal jm\u00e9no \u0158eho\u0159 (Gregorios). Pozd\u011bji nav\u0161t\u011bvoval slavnou \u0161kolu na Patmosu, kde ho vyu\u010dovali v\u011bhlasn\u00ed profeso\u0159i Daniel Kerameas a Vassilis Koutalinos.<\/p>\n

Metropolita Smyrny Prokopios, s ohledem na filozofickou a teologickou erudovanost mlad\u00e9ho studenta, rukopolo\u017eil (vysv\u011btil) \u0158eho\u0159e na di\u00e1kona a pozd\u011bji i na kn\u011bze. Po zvolen\u00ed vladyky Prokopia na ekumenick\u00fd tr\u016fn byl jeromonach \u0158eho\u0159 vysv\u011bcen 14. \u0159\u00edjna 1785 na biskupa maloasijsk\u00e9ho m\u011bsta Smyrna. Na sv\u00e9 kated\u0159e vynikal z\u00e1palem pro pastora\u010dn\u00ed a charitativn\u00ed skutky, kter\u00e9 byly sou\u010dasn\u011b nelib\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1ny jeho budouc\u00edmi nep\u0159\u00e1teli. Dne 1. kv\u011btna 1797 byl jednomysln\u011b zvolen jako ekumenick\u00fd patriarcha Konstantinopole, p\u0159i\u010dem\u017e nahradil na biskupsk\u00e9 kated\u0159e zesnul\u00e9ho patriarchu Gerasima III. Ji\u017e za rok byl ale nucen abdikovat kv\u016fli tlaku ze strany osmansk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f a sou\u010dasn\u011b kv\u016fli nevoli a spor\u016fm s\u00a0n\u011bkter\u00fdmi z\u00a0dal\u0161\u00edch biskup\u016f ze sv\u00e9ho patriarch\u00e1tu. Nakonec nalezl \u00fato\u010di\u0161t\u011b na Svat\u00e9 Ho\u0159e Athos, kde \u017eil jako mnich v \u00fastran\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Po smrti patriarchy Kallinika V. byl op\u011btovn\u011b zvolen na ekumenick\u00fd tr\u016fn. Stalo se tak 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1806, nicm\u00e9n\u011b ji\u017e 10. \u010dervence 1808 musel op\u011bt odstoupit na n\u00e1tlak a na\u0159\u00edzen\u00ed v\u016fdce m\u00edstn\u00edch jani\u010d\u00e1r\u016f Mustafy Bairaktara, kter\u00fd se vzbou\u0159il i proti sult\u00e1novi. Po tomto druh\u00e9m odstran\u011bn\u00ed z biskupsk\u00e9 funkce ode\u0161el patriarcha \u0158eho\u0159 op\u011bt na Svatou Horu, kde tentokr\u00e1t str\u00e1vil cel\u00fdch 10 let. V polovin\u011b roku 1818 ho nav\u0161t\u00edvil Joannis Farmakis, p\u0159edn\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edk povstalc\u016f z\u00a0m\u011bsta Koz\u00e1ni, aby mu sd\u011blil, \u017ee byla zalo\u017eena \u201eFiliki Eteria\u201c (\u03a6\u03b9\u03bb\u03b9\u03ba\u03ae \u0395\u03c4\u03b1\u03b9\u03c1\u03b5\u03af\u03b1[1]<\/a>), jej\u00ed\u017e \u010dlenov\u00e9 p\u0159ipravovali povst\u00e1n\u00ed zotro\u010den\u00fdch \u0158ek\u016f proti osmansk\u00e9 nadvl\u00e1d\u011b. Podle Farmakise projevil \u0158eho\u0159 \u201enad\u0161en\u00fd entuziasmus ve prosp\u011bch tohoto z\u00e1m\u011bru\u201c a \u201ebyl pohnut srdcem\u201c pro \u00fasp\u011bch tohoto c\u00edle a snu \u0159eck\u00e9ho n\u00e1roda. Doporu\u010dil v\u0161ak, aby \u010dlenov\u00e9 t\u00e9to tajn\u00e9 organizace \u201ebyli opatrn\u00ed, aby se nestalo, \u017ee m\u00edsto u\u017eitku pro \u0158ecko p\u0159inese jejich aktivita n\u011bjakou \u0161kodu\u201c.<\/p>\n

Trest smrti ob\u011b\u0161en\u00edm patriarchy \u0158eho\u0159e V.<\/strong><\/p>\n

Odm\u00edtl v\u0161ak vstoupit do spole\u010denstv\u00ed Filiki Eteria, proto\u017ee jako osoba duchovn\u00ed nemohl akceptovat a slo\u017eit p\u0159\u00edsahu, kterou tato organizace vy\u017eadovala po sv\u00fdch \u010dlenech. Zpo\u010d\u00e1tku byl sp\u00ed\u0161e opatrn\u00fd a\u017e negativn\u00ed p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed \u0159eck\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed proti Osman\u016fm (v r. 1821). Kdy\u017e na jedn\u00e1n\u00ed Posv\u00e1tn\u00e9ho synodu biskup\u016f Ekumenick\u00e9ho patriarch\u00e1tu jeden z\u00a0p\u0159\u00edtomn\u00fdch metropolit\u016f, Gregorios Derkonsk\u00fd, vyzval patriarchu, aby spolu s\u00a0ostatn\u00edmi p\u0159i\u0161el na Pelopon\u00e9s, aby se stal v\u016fdcem povst\u00e1n\u00ed, patriarcha \u0158eho\u0159 V. tehdy odpov\u011bd\u011bl: \u201eJ\u00e1, jako v\u016fdce n\u00e1roda (etnarcha), a my spole\u010dn\u011b jako Synod biskup\u016f, mus\u00edme polo\u017eit \u017eivot za spole\u010dnou sp\u00e1su, nebo\u0165 na\u0161e smrt dod\u00e1 pr\u00e1vo k\u0159es\u0165an\u016fm k obran\u011b jejich n\u00e1roda proti tyran\u016fm. Ale jestli\u017ee p\u016fjdeme, abychom podporovali povst\u00e1n\u00ed, pak ospravedln\u00edme sult\u00e1na, aby se rozhodl vyhladit cel\u00fd n\u00e1\u0161 n\u00e1rod.\u201c<\/p>\n

\u0158eho\u0159 V. se sv\u00fdmi spisy a celkov\u00fdm sv\u011bton\u00e1zorem a duchovn\u00edm p\u0159\u00edstupem postavil proti osv\u00edcenstv\u00ed a francouzsk\u00e9 revoluci a konfrontoval t\u00edmto sv\u00fdm postojem mnoho intelektu\u00e1l\u016f sv\u00e9 doby, jako nap\u0159. Adamantia Koraise\u00a0\u010di anonymn\u00edho autora d\u00edla s\u00a0n\u00e1zvem \u201e\u0158eck\u00e1 prefektura\u201c (Greek Nomarchy). \u0158eho\u0159 pevn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee s ideologick\u00fdmi tradicemi a anti-k\u0159es\u0165ansk\u00fdm postojem, kter\u00e9 bylo vlastn\u00ed obh\u00e1jc\u016fm francouzsk\u00e9 revoluce, byla naopak ohro\u017eena tradice v\u0161ech v\u00a0Byzanci \u017eij\u00edc\u00edch Romej\u016f[2]<\/a>. Naproti tomu hledal takov\u00e9 formy osv\u00edcen\u00ed, kter\u00e9 by byly zalo\u017een\u00e9 na \u0159eck\u00e9 pravoslavn\u00e9 tradici v\u00a0souladu s\u00a0d\u00edly svat\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch Otc\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Dne 18. prosince 1818 byl pot\u0159et\u00ed zvolen na biskupsk\u00fd tr\u016fn jako ekumenick\u00fd patriarcha. Jeho t\u0159et\u00ed patriar\u0161\u00ed obdob\u00ed bylo spojeno s kl\u00ed\u010dov\u00fdmi momenty hel\u00e9nismu, a proto se dodnes historici li\u0161\u00ed ve sv\u00e9m hodnocen\u00ed n\u011bkter\u00fdch jeho z\u00e1sadn\u00edch rozhodnut\u00ed t\u00e9 doby. Svat\u00fd \u0158eho\u0159 V. se brzy stal podez\u0159el\u00fdm pro Vysokou Portu[3]<\/a>, zejm\u00e9na pot\u00e9,\u00a0kdy\u017e vypuklo povst\u00e1n\u00ed v Moldavsku (23. \u00fanora 1821). Dne 23. b\u0159ezna pod tlakem sult\u00e1na Mahm\u00fada II. vydal na v\u016fdce \u0159eck\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed c\u00edrkevn\u00ed klatbu, ani\u017e by ubl\u00ed\u017eil Alexandrovi Ypsilantisovi, kter\u00fd patriarchov\u00fdm krok\u016fm rozum\u011bl a dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee jsou \u010din\u011bny pod v\u00fdhru\u017ekami a tlakem ze strany Vysok\u00e9 Porty. V dopise Suliotis\u016fm tehdy Alexander Ypsilantis napsal: \u201ePatriarcha V\u00e1m pos\u00edl\u00e1 anath\u00e9mu<\/em>, av\u0161ak pod tlakem Vysok\u00e9 Porty […]. Vy ji v\u0161ak pova\u017eujte za neplatnou, proto\u017ee ta byla vynucena um\u011ble a vyd\u00e1na za pomoci n\u00e1sil\u00ed… bez svobodn\u00e9 v\u016fle patriarchy.\u201c Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee jeho \u010diny vyvolaly zmatenost i mezi samotn\u00fdmi\u00a0povstalci na Peolopon\u00e9su. Na p\u0159\u00edklad Kolokotronis, dal\u0161\u00ed velk\u00fd bojovn\u00edk za samostatnost \u0158ek\u016f,\u00a0napsal ve sv\u00fdch pam\u011btech: \u201e On (patriarcha) u\u010dinil to, co mu \u0159ekl sult\u00e1n.\u201c<\/p>\n

Situace se pro \u0158eho\u0159e st\u00e1vala \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e se k\u00a0jeho sluchu donesly prvn\u00ed zpr\u00e1vy o vyhl\u00e1\u0161en\u00ed povst\u00e1n\u00ed na Pelopon\u00e9su. Osmansk\u00e9 \u00fa\u0159ady\u00a0rozhodly o jeho likvidaci s nad\u011bji, \u017ee to bude m\u00edt negativn\u00ed vliv na mor\u00e1lku povstaleck\u00fdch \u0158ek\u016f, kte\u0159\u00ed pot\u00e9 zastav\u00ed sv\u00e9 revolu\u010dn\u00ed nad\u0161en\u00ed.<\/p>\n

A tak dne 10. dubna 1821, v den sv\u00e1tku Paschy, vysok\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk Vysok\u00e9 Porty, Satvr\u00e1kis Arist\u00e1rchis, nav\u0161t\u00edvil s\u00eddlo ekumenick\u00e9ho patriarch\u00e1tu a p\u0159edal \u010dlen\u016fm Posv\u00e1tn\u00e9ho synodu sult\u00e1nsk\u00fd firman[4]<\/a>, kter\u00fd p\u0159ed nimi p\u0159e\u010detl. Bylo v\u00a0n\u011bm doslova uvedeno, \u017ee \u0158eho\u0159 byl zbaven funkce \u201ejako ned\u016fstojn\u00fd biskup\u00a0ekumenick\u00e9ho tr\u016fnu, nebo\u0165 je v\u016f\u010di Vysok\u00e9 Port\u011b neloaj\u00e1ln\u00ed, a tak\u00e9 proto (ze strany Porty)\u00a0d\u00e1le neuzn\u00e1van\u00fd\u201c.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Bezprost\u0159edn\u011b pot\u00e9 byl \u0158eho\u0159 zat\u010den a p\u0159evezen do v\u011bze\u0148sk\u00e9 pevnosti Bostantzimpasi, kde byl podroben hrozn\u00e9mu mu\u010den\u00ed. Okolo 15 hodiny t\u00e9ho\u017e dne se \u0158eho\u0159 vr\u00e1til v\u00a0doprovodu str\u00e1\u017e\u00ed do Fanaru, kde s\u00eddl\u00ed Ekumenick\u00fd patriarch\u00e1t dodnes, zat\u00edmco po cest\u011b se mu skupiny osob z muslimsk\u00e9ho a \u017eidovsk\u00e9ho podsv\u011bt\u00ed m\u011bsta posm\u00edvali a han\u011bli ho.<\/p>\n

Na prost\u0159edn\u00ed br\u00e1n\u011b patriarch\u00e1tu byla postavena \u0161ibenice. Kat, kter\u00fd nejprve odstranil biskupsk\u00fd enkolpion (Panagii, tj. odznak biskupsk\u00e9 moci), jeho \u0159\u00edzu, komboloi a v\u0161echno cenn\u00e9, co na\u0161el, mu pot\u00e9 vlo\u017eil na krk opr\u00e1tku. O n\u011bkolik okam\u017eik\u016f pozd\u011bji viselo \u0158eho\u0159ovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo na \u0161ibenici bez \u017eivota. \u0158eho\u0159 V. odevzdal sv\u00e9ho ducha P\u00e1nu ve v\u011bku 76 let.<\/p>\n

Tehdy za\u010dali z\u00e1stupy muslim\u016f a \u017did\u016f, kte\u0159\u00ed byli p\u0159\u00edtomni, kamenovat vis\u00edc\u00ed t\u011blo umu\u010den\u00e9ho patriarchy. K m\u00edstu exekuce se p\u0159ijel pod\u00edvat nejen velkovez\u00edr, n\u00fdbr\u017e i s\u00e1m sult\u00e1n, kter\u00fd na\u0159\u00eddil, aby patriarchovo t\u011blo z\u016fstalo v\u00a0t\u00e9to pozici po dobu t\u0159\u00ed dn\u016f a aby na n\u011bj byl p\u0159ipevn\u011bn sult\u00e1nsk\u00fd firman s\u00a0textem odsouzen\u00ed. 13. dubna vykoupili n\u011bkte\u0159\u00ed \u017did\u00e9 ostatky zesnul\u00e9ho patriarchy \u0158eho\u0159e za 800 gro\u0161\u016f a pot\u00e9 jeho t\u011blo\u00a0t\u00e1hli po hlavn\u00edch ulic\u00edch Konstantinopole. Nakonec jeho t\u011blo sv\u00e1zali a p\u0159ipevnili na n\u011bj siln\u00fd k\u00e1men, aby se potopilo. Kdy\u017e tak u\u010dinili, vhodili ho do mo\u0159e. Jeliko\u017e se ale lano s\u00a0kamenem p\u0159etrhlo, t\u011blo patriarchy se nepono\u0159ilo, ale naopak z\u016fstalo na hladin\u011b. Plavalo tak po t\u0159i dny v\u00a0z\u00e1livu zvan\u00e9m \u201eZlat\u00fd roh\u201c[5]<\/a>, dokud ho nezahl\u00e9dl Marinos Sklavos, kefalonsk\u00fd kapit\u00e1n rusk\u00e9 lodi \u201eSvat\u00fd Mikul\u00e1\u0161\u201c, kter\u00fd ho vylovil z\u00a0mo\u0159e a dopravil do Od\u011bsy, kde byly jeho ostatky\u00a0vystaveny k\u00a0v\u0161eobecn\u00e9mu uct\u011bn\u00ed, ne\u017e bylo t\u011blo patriarchy \u0158eho\u0159e V. dne 16. \u010dervna 1821 slavnostn\u011b poh\u0159beno.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Doslov<\/strong><\/p>\n

10. dubna roku 1821, v\u00a0den svat\u00e9 Paschy, byl svat\u00fd patriarcha \u0158eho\u0159 V. popraven ob\u011b\u0161en\u00edm.<\/em><\/p>\n

25. dubna roku 1871 byly svat\u00e9 ostatky patriarchy \u0158eho\u0159e V. p\u0159eneseny do Ath\u00e9n.<\/em><\/p>\n

8. dubna roku 1921 byl \u0158eho\u0159 V. prohl\u00e1\u0161en za svat\u00e9ho.<\/em><\/p>\n

10. duben byl ustanoven Pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed jako den jeho ka\u017edoro\u010dn\u00ed pam\u00e1tky.<\/em><\/p>\n

M\u011bs\u00edc duben je z\u00a0tohoto pohledu symbolick\u00fd, tak\u00e9 pro n\u00e1s, pravoslavn\u00e9 k\u0159es\u0165any, kte\u0159\u00ed jsme tak\u00e9 letos v\u00a0tomto m\u011bs\u00edci oslavili sv\u00e1tek Kristova Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Vzpome\u0148me na v\u0161echny pravoslavn\u00e9 k\u0159es\u0165any, od v\u011bku zesnul\u00e9, kte\u0159\u00ed polo\u017eili \u017eivot za svatou Kristovu C\u00edrkev, a projevili sv\u00e9\u00a0otev\u0159en\u00e9 vyznava\u010dstv\u00ed, sv\u011bdomit\u00e9 k\u0159es\u0165anstv\u00ed, v\u011brnost pravd\u011b, a tak\u00e9 na ty, kte\u0159\u00ed se nezalekli ani ostrosti me\u010de ani jin\u00e9 smrti, nebo\u0165 v\u011bd\u011bli, \u017ee P\u00e1n je B\u016fh \u017eiv\u00fdch i zesnul\u00fdch a \u017ee On je nikdy a nikde neopust\u00ed: \u201cKdybych do nebe vystoupil, tam jsi ty, kdybych si ustlal v podsv\u011bt\u00ed – i tam jsi!\u201c (\u017d 139,8)<\/p>\n

Amen.<\/p>\n

Podle n\u00ed\u017ee uveden\u00fdch pramen\u016f p\u0159ipravil a p\u0159elo\u017eil MD.<\/em><\/p>\n

Sansimera.gr, Amen.gr, Diakonima.gr, Pravoslavie.ru a dal\u0161\u00ed…<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Br\u00e1na svat\u00e9ho Petra v\u00a0Ekumenick\u00e9m\u00a0patriarch\u00e1tu v tureck\u00e9m Istanbulu, kde byl \u0158eho\u0159 V. ob\u011b\u0161en. Od t\u00e9 doby se tato br\u00e1na ji\u017e nikdy\u00a0znovu neotev\u0159ela.<\/span><\/em><\/p>\n

Jeho Svatost Bartolom\u011bj I., sou\u010dasn\u00fd arcibiskup konstantinopolsk\u00fd a ekumenick\u00fd patriarcha, zapaluje sv\u00edci a vzn\u00e1\u0161\u00ed sv\u00e9 modlitby u\u00a0Svatopetrsk\u00e9 br\u00e1ny Ekumenick\u00e9ho patriarch\u00e1tu ke sv\u00e9mu\u00a0d\u00e1vn\u00e9mu p\u0159edch\u016fdci,\u00a0svat\u00e9mu patriarchu \u0158eho\u0159ovi V. <\/em><\/p>\n

Vliv patriarchy \u0158eho\u0159e VI.<\/strong><\/p>\n

Zlomysln\u00e1 a krut\u00e1 poprava sv. \u0158eho\u0159e V., obzvl\u00e1\u0161t\u011b v den velikono\u010dn\u00ed ned\u011ble, \u0161okovala a pobou\u0159ila v\u0161echny tehdej\u0161\u00ed\u00a0\u0158eky,\u00a0jako\u017e i pravoslavn\u00e9 Rusko. To tak\u00e9 vzneslo protestn\u00ed n\u00f3tu ke zbytku Evropy a je\u0161t\u011b v\u00edce pos\u00edlilo rozvoj “filhel\u00e9nsk\u00e9ho”[<\/a><\/span>6]<\/a>\u00a0hnut\u00ed. Existuje cel\u00e1 \u0159ada odkaz\u016f, podle kter\u00fdch bylo jm\u00e9no patriarchy \u0158eho\u0159e V. vyryto b\u011bhem \u0159eck\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed za nez\u00e1vislost na me\u010d\u00edch mnoha povstalc\u016f, kte\u0159\u00ed cht\u011bli jeho pam\u00e1tku pomst\u00edt.<\/span><\/p>\n

\u0158eck\u00fd n\u00e1rodn\u00ed b\u00e1sn\u00edk a spisovatel Dion\u00fdsios Solomos ve sv\u00e9m hymnu na svobodu, kter\u00fd se pozd\u011bji stal \u0159eckou\u00a0st\u00e1tn\u00ed hymnou, se tak\u00e9 zm\u00ednil o\u00a0smrti patriarchy \u0158eho\u0159e V. v n\u011bkter\u00fdch sv\u00fdch strof\u00e1ch…<\/span><\/p>\n

Pravoslavn\u00e1 Pascha ve Smyrn\u011b v roce 2018<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Pravoslavn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 ze Smyrny (v dne\u0161n\u00edm Izmiru v\u00a0Turecku), kde d\u0159\u00edve p\u016fsobil jako metropolita svat\u00fd \u0158eho\u0159 V., oslavili i letos sv\u00e1tek Paschy na \u010dele se sv\u00fdm dne\u0161n\u00edm metropolitou Bartolom\u011bjem (Samarasem), kter\u00fd odslou\u017eil v\u0161echny n\u00e1le\u017eit\u00e9 ob\u0159ady a bohoslu\u017eby jak v\u00a0chr\u00e1mu sv. Fotinie Samarit\u00e1nky, tak v\u00a0chr\u00e1mu sv. Vukola, biskupa smyrensk\u00e9ho.<\/p>\n

Pravoslavn\u00e1 obec ve Smyrn\u011b tedy mohla s povolen\u00edm m\u00edstn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f oslavit a pro\u017e\u00edt tento \u00fast\u0159edn\u00ed sv\u00e1tek svat\u00e9ho Pravoslav\u00ed, kter\u00e9 pod sv\u00fdmi k\u0159\u00eddly chr\u00e1n\u00ed a \u017eiv\u00ed sv\u00fdm duchovn\u00edm pokrmem v\u0161echny, kte\u0159\u00ed se bez ohledu na svou rasu, pohlav\u00ed a jazyk st\u00e1vaj\u00ed bratry a sestrami v\u00a0Kristu a \u00fa\u010dastn\u00ed se svat\u00fdch a o\u017eivuj\u00edc\u00edch Tajin na\u0161eho Spasitele.<\/p>\n

Svat\u00e9 Evangelium se \u010detlo v\u00a0n\u011bkolika jazyc\u00edch p\u0159i tzv. Ve\u010de\u0159i l\u00e1sky<\/em> (\u0395\u03c3\u03c0\u03b5\u03c1\u03b9\u03bd\u03cc \u03c4\u03b7\u03c2 \u0391\u03b3\u03ac\u03c0\u03b7\u03c2), kter\u00e1 se v\u00a0\u0159eck\u00e9 tradici kon\u00e1 v\u00a0ned\u011bli m\u00edsto svat\u00e9 liturgie (kter\u00e1 je naopak slavena ji\u017e po p\u016flnoci ze soboty na ned\u011bli).\u00a0P\u0159i tomto \u010dten\u00ed bylo\u00a0mo\u017en\u00e9 zaslechnout ru\u0161tinu, gruz\u00edn\u0161tinu, latinu, n\u011bm\u010dinu, ale i angli\u010dtinu a p\u0159irozen\u011b \u0159e\u010dtinu.<\/p>\n

https:\/\/www.flickr.com\/photos\/142275543@N05\/sets\/72157694787764734\/<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

Pozn\u00e1mky:<\/strong><\/p>\n

[1]<\/a> Filiki Eteria (\u0159ecky: \u03a6\u03b9\u03bb\u03b9\u03ba\u03ae \u0395\u03c4\u03b1\u03b9\u03c1\u03b5\u03af\u03b1 nebo \u0395\u03c4\u03b1\u03b9\u03c1\u03b5\u03af\u03b1 \u03c4\u03c9\u03bd \u03a6\u03b9\u03bb\u03b9\u03ba\u03ce\u03bd, co\u017e znamen\u00e1 P\u0159\u00e1telsk\u00e9 sdru\u017een\u00ed) byla tajnou organizac\u00ed pracuj\u00edc\u00ed po\u010d\u00e1tkem 19. stolet\u00ed na svr\u017een\u00ed osmansk\u00e9 spr\u00e1vy v \u0158ecku a vytvo\u0159en\u00ed samostatn\u00e9ho \u0159eck\u00e9ho st\u00e1tu. \u010cleny tohoto sdru\u017een\u00ed byli hlavn\u011b mlad\u00ed fanariot\u0161t\u00ed \u0158ekov\u00e9 z Ruska a lidov\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edci z tehdej\u0161\u00edho \u0158ecka. Jedn\u00edm z v\u016fdc\u016f organizace byl i Alexandros Ypsilantis. Snaha Filiki Eterie byla korunov\u00e1na \u00fasp\u011bchem \u2014 roku 1821 povstalo \u0159eck\u00e9 obyvatelstvo proti osmansk\u00e9 nadvl\u00e1d\u011b a o deset let pozd\u011bji byl velmocemi uzn\u00e1n samostatn\u00fd \u0159eck\u00fd st\u00e1t jako\u017eto nov\u00e9 \u0158eck\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n

[2]<\/a> R\u00f3maioi (gr. \u03a1\u03c9\u03bc\u03b1\u03af\u03bf\u03b9 – doslova \u0158\u00edman\u00e9) nebo R\u00f3mioi (gr. \u03a1\u03c9\u03bc\u03b9\u03bf\u03af) je \u0159eck\u00fd n\u00e1zev pro obyvatele V\u00fdchodo\u0159\u00edmsk\u00e9 \/ Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e pou\u017e\u00edvan\u00fd (v tomto smyslu) od 4. stol. do z\u00e1niku Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Po z\u00e1niku Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e se do po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed t\u00edmto jm\u00e9nem ozna\u010dovali zejm\u00e9na \u0159ecky mluv\u00edc\u00ed pravoslavn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e toto ozna\u010den\u00ed se z\u0159\u00eddka pou\u017e\u00edv\u00e1 v \u0158ecku i dnes.<\/p>\n

[3]<\/a> Vysok\u00e1 Porta byla vl\u00e1dn\u00ed garnitura Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e v \u010dele se sult\u00e1nem.<\/p>\n

[4]<\/a> Firman (z persk\u00e9ho \u0641\u0631\u0645\u0627\u0646, farm\u00e2n = \u201edekret\u201c, \u201e\u0159\u00e1d\u201c, turecky Ferman) je ozna\u010den\u00ed pro na\u0159\u00edzen\u00ed \u010di dekrety vyd\u00e1van\u00e9 v n\u011bkter\u00fdch historick\u00fdch muslimsk\u00fdch st\u00e1tech, zejm\u00e9na v Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, Mughalsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i \u010di \u00cdr\u00e1nu za vl\u00e1dy \u0161\u00e1h\u016f.<\/p>\n

[5]<\/a> Zlat\u00fd roh je zaplaven\u00e9 \u0159\u00ed\u010dn\u00ed \u00fadol\u00ed, kter\u00e9 se na jihoz\u00e1pad\u011b setk\u00e1v\u00e1 s Bosporem a tvo\u0159\u00ed tak p\u0159\u00edrodn\u00ed p\u0159\u00edstav, kter\u00fd po tis\u00edce let nab\u00edzel ochranu \u0159eck\u00fdm, \u0159\u00edmsk\u00fdm, byzantsk\u00fdm, osmansk\u00fdm a jin\u00fdm lod\u00edm.<\/p>\n

[6]<\/a> Filhel\u00e9nismus\u00a0je projev sympati\u00ed \u0159eck\u00e9mu povst\u00e1n\u00ed proti Turk\u016fm a jeho podpora.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Osobnost \u0159eck\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho mu\u010dedn\u00edka a\u00a0ekumenick\u00e9ho patriarchy a etnarchy \u0158eho\u0159e V. (1745 \u2013 1821) Dne 10. dubna roku 1821, v\u00a0den sv\u00e1tku svat\u00e9 Paschy, svat\u00fd mu\u010dedn\u00edk a etnarcha \u0158eho\u0159 V. vydechl naposledy, kdy\u017e ho nechal sult\u00e1n usmrtit ob\u011b\u0161en\u00edm… Sv\u011btsk\u00fdm jm\u00e9nem Georgios Angelopoulos se narodil v roce 1745 ve m\u011bst\u011b\u00a0Dimitsana v\u00a0Ark\u00e1dii v\u00a0rodin\u011b chud\u00fdch a prost\u00fdch rodi\u010d\u016f Joannise a…<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"jetpack_post_was_ever_published":false,"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","default_image_id":0,"font":"","enabled":false},"version":2}},"categories":[14,17],"tags":[],"class_list":["post-1353","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dejiny-pravoslavi","category-zivoty-svatych"],"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_featured_media_url":"","jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/p9GyX2-lP","jetpack-related-posts":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1353","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1353"}],"version-history":[{"count":17,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1353\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1377,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1353\/revisions\/1377"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1353"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1353"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1353"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}