![](\"http:\/\/mujweb.cz\/pravoslavbrno\/images\/rostislav.jpg\")
<\/p>\nPravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku navazuje na d\u011bdictv\u00ed, je\u017e bylo na\u0161im n\u00e1rod\u016fm d\u00e1no slovansk\u00fdmi apo\u0161toly svat\u00fdmi Cyrilem a Metod\u011bjem. Po potla\u010den\u00ed jejich d\u00edla na \u00fazem\u00ed Velkomoravsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e v 9. stolet\u00ed, udr\u017eovala se je\u0161t\u011b slovansk\u00e1 bohoslu\u017eba do za\u010d\u00e1tku 12. stolet\u00ed v \u010cech\u00e1ch a na Slovensku, v jeho\u017e v\u00fdchodn\u00ed oblasti p\u0159etrvala a\u017e do na\u0161\u00ed doby. Na tomto faktu nic nezm\u011bnilo ani n\u00e1siln\u00e9 zaveden\u00ed unie v roce 1649. V\u00a0\u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b proto ani vyhn\u00e1n\u00edm s\u00e1zavsk\u00fdch mnich\u016f slovansk\u00e1 liturgie nezanikla. Za panov\u00e1n\u00ed Karla IV. byl \u0158\u00edm nucen se touto ot\u00e1zkou n\u011bkolikr\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b zab\u00fdvat a nakonec povolil r. 1347 zbudovat v\u00a0Praze kl\u00e1\u0161ter na Slovanech, kde se slou\u017eilo v\u00fdchodn\u00edm ob\u0159adem. Rovn\u011b\u017e husit\u00e9 v\u00e1\u017en\u011b pom\u00fd\u0161leli\u00a0 na op\u011btovn\u00e9 spojen\u00ed s\u00a0pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed. Roku 1451 vyslali do Konstantinopole (Ca\u0159ihradu) poselstvo, kter\u00e9 zah\u00e1jilo jedn\u00e1n\u00ed o mo\u017en\u00e9m p\u0159ipojen\u00ed k\u00a0pravoslav\u00ed, av\u0161ak tuto slibnou diplomacii p\u0159eru\u0161ilo dobyt\u00ed Ca\u0159ihradu Turky. Husit\u00e9 t\u00edmto ztr\u00e1cej\u00ed mo\u017enost p\u0159\u00edm\u00e9ho kontaktu s\u00a0pravoslav\u00edm a postupem \u010dasu se orientuj\u00ed na reformaci p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0N\u011bmecka.<\/p>\n
<\/p>\n
\u201eBlahoslaven\u00ed jste, kdy\u017e budou zlo\u0159e\u010diti v\u00e1m
\na pron\u00e1sledovati v\u00e1s, a v\u0161echno zl\u00e9 o v\u00e1s lhouce mluviti pro Mne.
\nRadujte se a veselte se nebo odplata va\u0161e hojn\u00e1 jest v nebes\u00edch:
\ntak zajist\u00e9 pron\u00e1sledovali i proroky, kte\u0159\u00ed\u017e p\u0159ed v\u00e1mi byli.\u201c
\n(Mat 5, 11-12)<\/p>\n
Po\u010d\u00e1tky skute\u010dn\u00e9ho obnoven\u00ed pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010cech\u00e1ch, na Slovensku a Podkarpatsku spadaj\u00ed do druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed. Revolu\u010dn\u00ed rok 1848 p\u0159inesl prvn\u00ed z\u00e1blesk svobody. O pravoslav\u00ed se v\u00a0\u010cech\u00e1ch objevuje z\u00e1jem v\u00a0kruz\u00edch intelektu\u00e1l\u016f \u2013 do pravoslav\u00ed p\u0159estupuje i K. Sladkovsk\u00fd, vynikaj\u00edc\u00ed \u010desk\u00fd politik a vlastenec, bojuj\u00edc\u00ed za n\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1va, inici\u00e1tor vybudov\u00e1n\u00ed N\u00e1rodn\u00edho divadla v\u00a0Praze a mnoz\u00ed dal\u0161\u00ed. Po roce 1870, v\u00a0n\u011bm\u017e se konal I. vatik\u00e1nsk\u00fd koncil \u0159\u00edmsk\u00e9 c\u00edrkve, kter\u00fd vyhl\u00e1sil pape\u017eskou neomylnost, vytvo\u0159ila se proti tomuto dogmatu v\u00a0\u0159\u00edmskokatolick\u00e9m prost\u0159ed\u00ed opozice a vznikla starokatolick\u00e1 c\u00edrkev, kter\u00e1 nav\u00e1zala okam\u017eit\u011b styky s\u00a0pravoslav\u00edm. Pravoslav\u00ed p\u0159ij\u00edmaj\u00ed tak\u00e9 mnoz\u00ed \u010ce\u0161i, kte\u0159\u00ed jako vyst\u011bhovalci z\u00a0vlasti nal\u00e9zaj\u00ed nov\u00fd domov ve voly\u0148sk\u00e9 gubernii rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Mo\u017enost st\u011bhov\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f na Voly\u0148 otev\u0159elo jedn\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9 reprezentace (Palack\u00fd, Rieger, Erben aj.) v\u00a0r. 1869 na N\u00e1rodopisn\u00e9 v\u00fdstav\u011b slovansk\u00e9 v\u00a0Moskv\u011b. V Praze byly kon\u00e1ny pravideln\u00e9 pravoslavn\u00e9 bohoslu\u017eby od roku 1874 v chr\u00e1mu sv. Mikul\u00e1\u0161e na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, a to kn\u011bzem rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve, kter\u00fd byl ustanoven tak\u00e9 pro chr\u00e1my v Karlov\u00fdch Varech, Franti\u0161kov\u00fdch L\u00e1zn\u00edch a Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00edch. Jurisdik\u010dn\u011b p\u0159\u00edslu\u0161eli pravoslavn\u00ed \u010ce\u0161i nap\u0159ed ke kn\u011bzi \u0159eck\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed obce ve V\u00eddni a od roku 1893 ke kn\u011bzi srbsk\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed obce tamt\u00e9\u017e. P\u0159estupy \u010cech\u016f k pravoslav\u00ed v letech 1900-1908 se zab\u00fdvala i ministersk\u00e1 rada ve V\u00eddni, kter\u00e1 v nich vid\u011bla nebezpe\u010d\u00ed panslavismu. Proto\u017ee se pravoslavn\u00ed \u010ce\u0161i nemohli za Rakouska-Uherska zorganizovat v c\u00edrkevn\u00ed obec, z\u0159\u00eddili si v roce 1903 \u201ePravoslavnou besedu\u201c a pozd\u011bji spolek \u201e\u010ceskoslovensk\u00e1 obec pravoslavn\u00e1 v Praze\u201c, kter\u00e9 m\u011bly p\u0159ipravit p\u0159edpoklady pro c\u00edrkevn\u00ed organizaci, a\u017e by to pom\u011bry umo\u017enily. To nastalo a\u017e st\u00e1tn\u00edm p\u0159evratem roku 1918.
\n<\/p>\n
V uhersk\u00e9 \u010d\u00e1sti Rakousko-Uhersk\u00e9ho st\u00e1tu se pravoslav\u00ed udr\u017eelo ve sv\u00e9 liturgick\u00e9 podob\u011b s jazykem c\u00edrkevn\u011bslovansk\u00fdm a osobit\u00fdmi karpatorusk\u00fdmi zp\u011bvy, i kdy\u017e byl v\u011b\u0159\u00edc\u00ed lid nucen od 17. stol. p\u0159ijmout pod n\u00e1sil\u00edm form\u00e1ln\u00ed c\u00edrkevn\u00ed unii s \u0158\u00edmem. Sv\u011bd\u010d\u00ed to o tom, \u017ee zde nebyla p\u0159eru\u0161ena kontinuita existence pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve. Jen pravoslavn\u00ed Srbov\u00e9 v Uhr\u00e1ch po\u017e\u00edvali jako obr\u00e1nci st\u00e1tu proti Turk\u016fm leg\u00e1ln\u011b c\u00edrkevn\u00ed svobody a udr\u017eeli si pravoslav\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed se pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v oblasti Podkarpatska a v\u00fdchodn\u00edho Slovenska za\u010dala op\u011bt obnovovat, ale \u00fa\u0159ady tyto pokusy tvrd\u011b trestaly. I zde do\u0161lo ke svobodn\u00e9mu hnut\u00ed za obnovu pravoslav\u00ed po vzniku samostatn\u00e9ho \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu. S\u00edla tohoto hnut\u00ed p\u0159ekvapila tehdej\u0161\u00ed politick\u00e9 \u010dinitele.<\/p>\n
Po skon\u010den\u00ed I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vznikla na trosk\u00e1ch Rakouska-Uherska republika \u010ceskoslovensk\u00e1. Jej\u00ed demokraticky liber\u00e1ln\u00ed struktura umo\u017enila voln\u00fd n\u00e1bo\u017eensk\u00fd \u017eivot. O pravoslav\u00ed projevilo opravdov\u00fd z\u00e1jem tak\u00e9 reformn\u00ed katolick\u00e9 duchovenstvo, kter\u00e9 se po odm\u00edtnut\u00ed sv\u00fdch snah Vatik\u00e1nem rozhodlo vystoupit z\u00a0\u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve a ohl\u00ed\u017eelo se po c\u00edrkevn\u00edm \u00fatvaru s\u00a0apo\u0161tolskou posloupnost\u00ed, n\u00e1rodn\u00edmi liturgick\u00fdmi tradicemi a \u017eenat\u00fdm duchovenstvem. Vznikla tak v\u00a0r. 1920 sv\u00e9bytn\u00e1 \u010ceskoslovensk\u00e1 c\u00edrkev. Nav\u00e1zala na n\u00e1rodn\u00ed husitsk\u00e9 a cyrilometod\u011bjsk\u00e9 tradice a obr\u00e1tila sv\u016fj z\u0159etel k\u00a0srbsk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkvi. Ve\u0159ejnost pova\u017eovala zpo\u010d\u00e1tku hnut\u00ed c\u00edrkve \u010deskoslovensk\u00e9 za obnovenou c\u00edrkev katolickou-cyrilometod\u011bjskou, tak\u017ee nikoho p\u0159\u00edli\u0161 nep\u0159ekvapovala jej\u00ed orientace na pravoslav\u00ed a slovanstv\u00ed. O tento jej\u00ed sm\u011br se zna\u010dnou m\u011brou zaslou\u017eil jeden z\u00a0vedouc\u00edch \u010dinitel\u016f hnut\u00ed Mat\u011bj Pavl\u00edk (pozd\u011bji pravoslavn\u00fd sv. biskup Gorazd). Zat\u00edmco biskup Gorazd h\u00e1jil neochv\u011bjn\u011b pravoslavnou orientaci v\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9m n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m hnut\u00ed, brzy se v\u00a0n\u011bm objevily proudy jin\u00e9, zejm\u00e9na liber\u00e1ln\u011b radik\u00e1ln\u00ed sm\u011br, kter\u00fd se z\u0159\u00edkal n\u00e1vaznosti na klasickou k\u0159es\u0165anskou v\u011brouku a c\u00edrkevn\u00ed struktury. Tento sm\u011br byl veden dr. Karlem Farsk\u00fdm. Biskup Gorazd spolu se stejn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edmi byl nucen r. 1924 opustit hnut\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 c\u00edrkve, m\u011bli-li z\u016fstat skute\u010dn\u011b pravoslavn\u00fdmi. Zpo\u010d\u00e1tku se p\u0159ipojili k\u00a0\u010cesk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obci pravoslavn\u00e9 v\u00a0Praze, v\u00a0n\u00ed\u017e byl biskup Gorazd zvolen jej\u00edm duchovn\u00edm spr\u00e1vcem, potom byla vytvo\u0159ena eparchie (diec\u00e9ze) se s\u00eddlem v Praze a z\u00e1rove\u0148 p\u0159ijata srbsk\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed jurisdikce, jej\u00ed\u017e pr\u00e1vn\u00ed kontinuita pro n\u00e1slednick\u00e9 st\u00e1ty rakousko-uhersk\u00e9 monarchie byla uzn\u00e1na i \u010ceskoslovenskou republikou. Biskup Gorazd za\u010dal budovat svou eparchii s\u00a0mimo\u0159\u00e1dnou energi\u00ed. Zabezpe\u010doval ji liturgick\u00fdmi knihami, u\u010debnicemi a r\u016fzn\u00fdmi vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmi spisy. S\u00e1m jako vynikaj\u00edc\u00ed hudebn\u00edk vytvo\u0159il notov\u00e9 sborn\u00edky pro p\u011bveck\u00e9 sbory a sestavil Sborn\u00edk motliteb a zp\u011bv\u016f pro lidov\u00fd zp\u011bv. Napsal mnoho studi\u00ed, \u010dl\u00e1nk\u016f a celou \u0159adu d\u016fle\u017eit\u00fdch knih, mezi nimi i Katechismus, d\u00edlo o sv. Cyrilu a Metod\u011bji, tak\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed spisy. V\u00a0dob\u011b jeho p\u016fsoben\u00ed byl z\u00a0prost\u0159edk\u016f v\u011b\u0159\u00edc\u00edch a jejich dar\u016f vybudov\u00e1n ka\u017edoro\u010dn\u011b v\u00a0n\u011bkter\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed obci chr\u00e1m nebo kaple. V roce 1929 dosp\u011bl v\u00fdvoj pravoslavn\u00e9ho hnut\u00ed v \u010ceskoslovensk\u00e9 republice a\u017e ke z\u0159\u00edzen\u00ed dvou eparchi\u00ed – eparchie \u010desk\u00e9 a eparchie podkarpatorusk\u00e9. V\u00fdznamn\u00fdm zp\u016fsobem k obnov\u011b pravoslav\u00ed na Slovensku p\u0159isp\u011bli ti, kte\u0159\u00ed v t\u011b\u017ek\u00fdch dob\u00e1ch ode\u0161li za prac\u00ed do USA, p\u0159ijali tam pravoslav\u00ed a byli schopni mor\u00e1ln\u011b, finan\u010dn\u011b i organiza\u010dn\u011b podpo\u0159it obnovuj\u00edc\u00ed se c\u00edrkevn\u00ed obce. Za\u010d\u00e1tkem 20. let byla tato pr\u00e1ce pos\u00edlena jak \u010dinnost\u00ed protibol\u0161evick\u00e9 rusk\u00e9 emigrace, tak z\u0159\u00edzen\u00edm pravoslavn\u00e9ho monast\u00fdru sv. Iova Po\u010d\u00e1jevsk\u00e9ho, kter\u00fd vznikl na Slovensku pod veden\u00edm archimandrity Vitalije v\u00a0obci Ladomirova. Z\u0159\u00edzen\u00edm eparchi\u00ed dos\u00e1hla jak \u010desk\u00e1, tak karpatorusk\u00e1 pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev \u0159\u00e1dn\u00fdch kanonick\u00fdch jednotek, kter\u00e9 vytvo\u0159ily z\u00e1kladn\u00ed p\u0159edpoklady budouc\u00ed autokef\u00e1ln\u00ed c\u00edrkve na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky.<\/p>\n
Nad\u011bjn\u00fd v\u00fdvoj pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku byl v\u0161ak ot\u0159esen ud\u00e1lostmi v\u00e1le\u010dn\u00fdch let 1939-1945. Znamenaly pro ni 1) po rozbit\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky p\u0159eru\u0161en\u00ed p\u0159irozen\u00fdch vazeb obou eparchi\u00ed, 2) po p\u0159epaden\u00ed Jugosl\u00e1vie nacisty znemo\u017en\u011bn\u00ed spojen\u00ed se srbsk\u00fdm patriarch\u00e1tem. (ob\u011b eparchie byly p\u0159inuceny se v dob\u011b v\u00e1lky pod\u0159\u00eddit berl\u00ednsk\u00e9mu metropolitovi), 3) mu\u010dednickou ob\u011b\u0165 sv. biskupa Gorazda a jeho druh\u016f, po vlasteneck\u00e9 podpo\u0159e poskytnut\u00e9 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm protinacistick\u00e9ho odboje para\u0161utist\u016fm z\u00a0Anglie, kte\u0159\u00ed zorganizovali atent\u00e1t na tehdej\u0161\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora R. Haydricha a byli ukr\u00fdv\u00e1ni v\u00a0pravoslavn\u00e9m katedr\u00e1ln\u00edm chr\u00e1mu sv. Cyrila a Metod\u011bje v\u00a0Praze na Resslov\u011b ul., 4) n\u00e1slednou perzekuci, provedenou fa\u0161isty, ve\u0161ker\u00e9ho \u010desk\u00e9ho pravoslavn\u00e9ho duchovenstva i \u010d\u00e1sti laick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f c\u00edrkve (bylo popraveno 265 kn\u011b\u017e\u00ed a v\u00fdznamn\u00fdch pravoslavn\u00fdch \u010dinitel\u016f, ostatn\u00ed byli odvle\u010deni na otrock\u00e9 pr\u00e1ce do N\u011bmecka) a posl\u00e9ze 5) \u00fa\u0159edn\u00ed likvidaci cel\u00e9 \u010desk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve, z\u00e1kaz jej\u00ed \u010dinnosti nebo jej\u00ed podporu a konfiskaci ve\u0161ker\u00e9ho majetku (z\u00e1\u0159\u00ed 1942). Teprve v roce 1945 byl \u017eivot takto zdecimovan\u00e9 \u010desk\u00e9 pravoslavn\u00e9 eparchie v osvobozen\u00e9m \u010ceskoslovensku op\u011bt obnoven.<\/p>\n
Pov\u00e1le\u010dn\u00fd v\u00fdvoj p\u0159inesl pravoslav\u00ed v \u010ceskoslovensku z\u00e1sadn\u00ed organiza\u010dn\u00ed zm\u011bny. Jeliko\u017e Podkarpatsk\u00e1 Rus byla politicky odd\u011blena od \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky a p\u0159i\u010dlen\u011bna k SSSR, bylo nutno samostatn\u011b zorganizovat pravoslavn\u00e9 c\u00edrkevn\u00ed obce, kter\u00e9 z b\u00fdval\u00e9 muka\u010devsko-pre\u0161ovsk\u00e9 eparchie z\u016fstaly na Slovensku. Ty vyj\u00e1d\u0159ily p\u0159\u00e1n\u00ed p\u0159ijmout jurisdikci rusk\u00e9 c\u00edrkve. Tak\u00e9 \u010desk\u00e1 pravoslavn\u00e1 eparchie se rozhodla pro zm\u011bnu jurisdikce. Eparchi\u00e1ln\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed 8. 11. 1945 v Olomouci se usneslo po\u017e\u00e1dat o vyv\u00e1z\u00e1n\u00ed z jurisdikce srbsk\u00e9 c\u00edrkve a p\u0159ijet\u00ed do jurisdikce patriarch\u00e1tu rusk\u00e9ho. Posv\u00e1tn\u00fd Synod rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve rozhodl o jej\u00edm p\u0159ijet\u00ed dne 14. ledna 1946. Sou\u010dasn\u011b z\u0159\u00eddil c\u00edrkevn\u00ed Exarch\u00e1t moskevsk\u00e9 patriarchie v \u010ceskoslovensku, kter\u00fd zahrnul v\u0161echny c\u00edrkevn\u00ed obce na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska. Pra\u017esk\u00e9 biskupstv\u00ed bylo pov\u00fd\u0161eno na arcibiskupstv\u00ed (pozd\u011bji metropolii). Arcibiskupem pra\u017esk\u00fdm a \u010desk\u00fdm, exarchou moskevsk\u00e9 patriarchie, v \u010ceskoslovensku se stal vladyka Jelevferij (Voroncov).<\/p>\n
N\u00e1vrat p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pravoslavn\u00fdch \u010cech\u016f z ukrajinsk\u00e9 Volyn\u011b roku 1947 do vlasti p\u0159inesl nutnost roz\u0161\u00ed\u0159it po\u010det st\u00e1vaj\u00edc\u00edch c\u00edrkevn\u00edch obc\u00ed v \u010desk\u00e9 eparchii. Proto se 7. prosince 1949 eparchi\u00e1ln\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed rozhodlo z\u0159\u00eddit dal\u0161\u00ed samostatnou pravoslavnou olomoucko-brn\u011bnskou eparchii. Jej\u00edm prvn\u00edm biskupem byl zvolen vladyka \u010cestm\u00edr (Kr\u00e1\u010dmar). Samostatn\u00e1 pra\u017esk\u00e1 eparchie se ustavila 5. ledna 1950 v \u010dele s metropolitou Jelevferijem. Na Slovensku byla ustavena samostatn\u00e1 pre\u0161ovsk\u00e1 eparchie v \u010dele s biskupem Alexijem (D\u011bcht\u011brevem). Ve dnech 28. a 29. \u010dervence 1950 byla konstituov\u00e1na nov\u00e1 pravoslavn\u00e1 eparchie na Slovensku: eparchie michalovsk\u00e1. Jej\u00edm eparchi\u00e1ln\u00edm biskupem byl zvolen vladyka Viktor (Mihali\u010d), b\u00fdval\u00fd \u0159eckokatolick\u00fd kanovn\u00edk, kter\u00fd se spolu s v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi sjednotil s pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed.<\/p>\n
V roce 1948 byl otev\u0159en v Karlov\u00fdch Varech duchovn\u00ed semin\u00e1\u0159 pro v\u00fdchovu pravoslavn\u00e9ho duchovn\u00edho dorostu. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku byl p\u0159enesen do Prahy a v roce 1950 p\u0159ebudov\u00e1n na Pravoslavnou bohosloveckou fakultu v Praze, jej\u00ed\u017e s\u00eddlo bylo p\u0159eneseno do Pre\u0161ova a pozd\u011bji bylo vytvo\u0159eno jej\u00ed deta\u0161ovan\u00e9 pracovi\u0161t\u011b v Olomouci. (Dnes p\u016fsob\u00ed v r\u00e1mci Pre\u0161ovsk\u00e9 univerzity v Pre\u0161ov\u011b).<\/p>\n
Dne 2. \u0159\u00edjna 1951 exarch\u00e1tn\u00ed rada, po\u017e\u00e1dala Posv\u00e1tn\u00fd synod rusk\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve o po\u017eehn\u00e1n\u00ed k ud\u011blen\u00ed c\u00edrkevn\u00ed autokefality pravoslavn\u00fdm v \u010cSR. To bylo akceptov\u00e1no rozhodnut\u00edm synodu ze dne 10. \u0159\u00edjna 1951. Slavnostn\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00ed autokefality Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku prob\u011bhlo 8. prosince 1951 v katedr\u00e1ln\u00edm chr\u00e1mu sv. Cyrila a Metod\u011bje v Praze a\u00a0 v ned\u011bli 9. prosince byl slavnostn\u011b uveden ve sv\u016fj \u00fa\u0159ad p\u0159edstavitel nov\u00e9 autokef\u00e1ln\u00ed pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve metropolita pra\u017esk\u00fd a cel\u00e9ho \u010ceskoslovenska Jelevferij.<\/p>\n
V\u00a0roce 1987 byl v\u00a0katedr\u00e1ln\u00edm chr\u00e1m\u011b sv. Gorazada I. v\u00a0Olomouci kanonizov\u00e1n jako sv\u011btec novomu\u010dedn\u00edk sv. biskup Gorazd. A v\u00a0roce 1994 byl v\u00a0katedr\u00e1ln\u00edch chr\u00e1mech v\u00a0Pre\u0161ov\u011b a Brn\u011b Pravoslavnou c\u00edrkv\u00ed kanonizov\u00e1n svat\u00fd Rostislav, kn\u00ed\u017ee Velkomoravsk\u00fd, kter\u00fd se velkou m\u011brou zaslou\u017eil o apo\u0161tolskou misii sv. Cyrila a Metod\u011bje na \u00fazem\u00ed Velk\u00e9 Moravy.<\/p>\n
VIII. \u0159\u00e1dn\u00fd m\u00edstn\u00ed sn\u011bm Pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v \u010ceskoslovensku, konan\u00fd v Pre\u0161ov\u011b 11. a 12. prosince 1992 reagoval na samostatn\u00fd st\u00e1totvorn\u00fd v\u00fdvoj v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku, kter\u00fd vy\u00fastil ve vznik samostatn\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky a samostatn\u00e9 Slovensk\u00e9 republiky dne 1. ledna 1993.\u00a0 Na z\u00e1klad\u011b jeho rozhodnut\u00ed z\u016fstala pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v\u00a0obou st\u00e1tech nerozd\u011blen\u00e1 av\u0161ak pod nov\u00fdm n\u00e1zvem \u2013 Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku.<\/p>\n
Postaven\u00ed pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch na\u0161ich n\u00e1rod\u016f nebylo nikdy snadn\u00e9. Av\u0161ak stejn\u011b jako se v minulosti c\u00edrkev op\u00edrala o \u017eiv\u00e9 zdroje Kristova evangelia, kter\u00e9 se sna\u017eila sv\u011btu sd\u011blovat v\u00a0tradic\u00ed prov\u011b\u0159en\u00fdch a osv\u011bd\u010den\u00fdch form\u00e1ch, bude i nad\u00e1le ti\u0161e n\u00e9st znamen\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee a sp\u00e1sy \u2013 vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed \u2013 i tomuto sv\u011btu, vyhl\u00ed\u017eej\u00edc druh\u00fd a slavn\u00fd p\u0159\u00edchod P\u00e1na Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku netou\u017e\u00ed po mocensk\u00e9m uplatn\u011bn\u00ed, ale chce naopak ti\u0161e a nevt\u00edrav\u011b sv\u011bd\u010dit o nal\u00e9havosti a nenahraditelnosti Kristovy l\u00e1sky k\u00a0lidem a ukazovat cestu ke sp\u00e1se z\u00a0na\u0161eho ohro\u017een\u00ed h\u0159\u00edchem. Neust\u00e1le se ohl\u00ed\u017e\u00ed k\u00a0d\u00edlu, v\u00a0n\u011bm\u017e tkv\u00ed sv\u00fdmi ko\u0159eny; k\u00a0misii svat\u00fdch brat\u0159\u00ed Cyrila a Metod\u011bje a jejich \u017e\u00e1k\u016f, n\u00e1sledovatel\u016f, obdivovatel\u016f a pokra\u010dovatel\u016f. Chce pom\u00e1hat dne\u0161n\u00edmu \u010dlov\u011bku v\u00a0jeho mravn\u00ed t\u00edsni, odpov\u00eddat na z\u00e1va\u017en\u00e9 ot\u00e1zky jeho duchovn\u00ed existence a uplatnit sv\u016fj pohled na \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00edch ot\u00e1zek lidsk\u00e9ho posl\u00e1n\u00ed. Sv\u00e9 misijn\u00ed snahy zam\u011b\u0159uje sm\u011brem k\u00a0ob\u011bti pro druh\u00e9, pro ka\u017ed\u00e9ho jednotliv\u00e9ho trp\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka, pro n\u00e1rod, v\u00a0n\u011bm\u017e \u017eije, i pro cel\u00e9 lidsk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed na zemi. Sm\u011b\u0159uje k \u201em\u011bstu Boha sv\u00e9ho, nov\u00e9mu, z\u00a0nebe sestupuj\u00edc\u00edmu Jeruzal\u00e9mu\u201c (Zj\u00a0 21.2,10), ke Kr\u00e1lovstv\u00ed Kristovy p\u0159\u00edtomnosti, kterou ji\u017e zde na zemi tajemn\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1.<\/p>\n
Brno 2001<\/i><\/p>\n
\nZpracov\u00e1no podle: <\/i><\/p>\n
\u00dastava pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve\u00a0v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku
\nPavel Ale\u0161, Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev u n\u00e1s<\/i><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku navazuje na d\u011bdictv\u00ed, je\u017e bylo na\u0161im n\u00e1rod\u016fm d\u00e1no slovansk\u00fdmi apo\u0161toly svat\u00fdmi Cyrilem a Metod\u011bjem. Po potla\u010den\u00ed jejich d\u00edla na \u00fazem\u00ed Velkomoravsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e v 9. stolet\u00ed, udr\u017eovala se je\u0161t\u011b slovansk\u00e1 bohoslu\u017eba do za\u010d\u00e1tku 12. stolet\u00ed v \u010cech\u00e1ch a na Slovensku, v jeho\u017e v\u00fdchodn\u00ed oblasti p\u0159etrvala a\u017e do na\u0161\u00ed doby….<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"jetpack_post_was_ever_published":false,"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","default_image_id":0,"font":"","enabled":false},"version":2}},"categories":[14],"tags":[],"class_list":["post-396","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dejiny-pravoslavi"],"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_featured_media_url":"","jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/p9GyX2-6o","jetpack-related-posts":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/396","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=396"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/396\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":451,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/396\/revisions\/451"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=396"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=396"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/pravoslavnebrno.cz\/el\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=396"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}