Sv. Maxim Vyznavač jako Učitel duchovního života

Úryvek z díla sv. Maxima Vyznavače o lásce

V úvodu ke svým Stům kapitolám o lásce sv. Maxim píše, že sám důkladně studoval slova jemu předcházejících svatých Otců. Radí nám proto, abychom duchovní literaturu četli s dobrým úmyslem a hledali duchovní užitek, který tato slova naší duši přinášejí.

Sv. Maxim ještě dodává, že dnes je mnoho těch, kteří se učí slovem, ale již méně těch, kteří se učí a druhé vyučují skutkem.

Jen ten, který čte s hlubokou bázní Boží a ve snaze získat dokonalou lásku, mívá největší užitek, ať již z těchto „Kapitol“ anebo z jiných duchovních knih.Continue reading →

Důstojný starče Efreme Arizonský, “Mnohá a blahá léta!”

Důstojný starec Efrem se dožívá svých
90. narozenin v Pánu!

*24. června 1928

Drahý starče Efreme, “Mnohá a blahá léta!”

Nechť Vám Pán a Přesvatá Bohorodice darují pevné zdraví!

Hodně síly k pokračování Vašeho duchovního zápasu v Kristu!

Vše dobré a požehnané do Vašeho misijního díla!

Prosíme o Vaše modlitby.Continue reading →

Podivuhodný je Bůh ve svých svatých

Zázračná neporušitelnost ucha a ruky svatého Jana Zlatoústého (Chrysostoma)

Místo úvodu

Svatý Jan Zlatoústý přirovnává v jednom svém výkladu srdce svatého apoštola Pavla „k nebi a k moři“; k nebi pro jeho čistotu a k moři pro jeho propastnou hlubinu. Pavlovo srdce, přesněji řečeno hlubina jeho moudrosti, mohla přenést každého věřícího ze země na nebesa. „Kdo by plul po tomto moři,“ zdůrazňuje svatý Jan Zlatoústý, „ten se vydává na cestu provázenou příznivým větrem; na tomto moři je totiž namísto mořských větrů sám Boží Duch, který provází cestující duše.“ „Kdo by chtěl plavat po tomto moři,“ jak dodává slavný cařihradský arcibiskup, „nepotřebuje ani vesla, ani olej, ale lásku k moudrosti.“[1]

Podivuhodný je Bůh ve svých svatých

Kdysi dávno v Konstantinopoli si jeden muž sjednal schůzku se svatým Janem Zlatoústým, arcibiskupem tohoto sídelního císařského města. Když jeho tajemník odešel, aby sv. Janovi oznámil příchod této návštěvy, a poté co otevřel dveře místnosti, v níž sv. Jan Zlatoústý pracoval, uviděl, jak je sv. Jan zaneprázdněn nějakým rozhovorem s jiným mužem, který byl nakloněn u ucha sv. Jana Zlatoústého a něco mu do něj šeptal. Sv. Jan si zapisoval na papír to, co mu tento neznámý muž diktoval. Janův tajemník nechtěl svého pána obtěžovat, a proto šel říci návštěvě, aby chvíli počkala. Pokaždé, když se šel podívat, zahlédl stejný obrázek: oba dva muže pracující u stolu a sv. Jana zapisujícího něco do svých materiálů.Continue reading →

“Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou” a “Přesvatá Bohorodice, spasiž nás”

Slzy Bohorodice

Někteří z chilandarských mnichů na Svaté Hoře Athos mají jako svou rukodělnou práci na starost výrobu brojanic z bobulek rostliny, která se v srbštině nazývá „Slzy Bohorodice“.

Brojanice je srbský název pro modlitební provázek, na němž jsou buď ozdobné uzlíky nebo korálky; tento název vychází ze slova brojit, tj. počítat.Continue reading →

Původ a význam modlitebních uzlíků (komboskini)

Komboskini a jeho původ!

Modlitební uzlíky, spojené v jeden kruh, tzv. komboskini (z řec. komvos, tj. uzel a σχοινί tj. provaz), se splétají podle dávné tradice, která se ztrácí kdesi v hlubinách věků. Pojďme chvíli a podívejme se, jak se vyrábí jedno takové komboskini třeba právě na Svaté Hoře Athos.

Komboskini je řada za sebou spletených uzlíků z vlny, konkrétně z ovčí vlny, a to nám naznačuje, že my lidé jsme jako ovečky Dobrého pastýře, našeho Pána Ježíše Krista.

Byli jsme skrze církevní Tradici poučeni, že modlitba pokání, zejména Ježíšova modlitba, nám pomůže získat to, co svatí Otcové nazývají „radostné lkání“ (řec. χαρμολύπη). Cítíme lítost nad svými hříchy a slabostmi, ale i pády před naším Bohem, jak našich bližních, tak nás samotných, přičemž tento smutek, chcete-li lítost, se stává zdrojem radosti a nalezení pokoje v Kristu, který vylévá své milosrdenství a odpuštění všem, kteří vzývají Jeho svaté jméno.Continue reading →