Svatý Prokl, arcibiskup konstantinopolský (Minologion Basila II.)
Za dob svatého arcibiskupa konstantinopolského Prokla, nejvýznamnějšího žáka svatého Jana Zlatoústého, jak líčí Theofanes ve své Kronice, došlo v Konstantinopoli k ničivým a po dobu čtyř měsíců trvajícím zemětřesením.
Města v Bithýnii, Hellespontu a Frýgii byla téměř celá zničena, řeky mizely z povrchu zemského a v dříve bezvodých oblastech nastaly ničivé záplavy.
Obyvatelé Konstantinopole, vedeni svým arcipastýřem Proklem a císařem, vyšli z města a modlili se se slzami v očích za ukončení této nebývalé katastrofy a při tom se modlili slovy: „Pane, smiluj se.“
Během jednoho modlitebního obřadu byl nějaký chlapec z davu neviditelnou silou vynesen do vzduchu a odnesen do výšky, kde ho již lidské oči nemohly spatřit.
Poté byl mladík bez úhony spuštěn na zem a vyprávěl, že tam nahoře slyšel a viděl anděly oslavující Boha, jak zpívají: „Svatý Bože, svatý Silný, svatý Nesmrtelný.“
Všichni lidé začali na výzvu arcibiskupa Prokla hned zpívat Trojsvatou píseň a k ní dodali přípěv: „Smiluj se nad námi!“ Poté zemětřesení zázračně ustalo.
Blahé paměti svatá císařovna Pulcherie (5. století po Kr.) a její bratr poté nařídili, aby se Trojsvatá píseň (hymnus Trisagion) zpíval „po celé říši“.
Od té doby až dodnes se Trojsvatá píseň zpívá v Pravoslavné církvi při každé konané svaté liturgii.
Zdroj: Holy Trinity Orthodox a Ekklisia Online
připravil Michal Dvořáček
