Vladyka Damián z Posvátného kláštera na Sinaji vyzývá pravoslavné křesťany k modlitbě…

„Prokažte milosrdenství těm, kdo ctí mou památku.“

(Svatá Kateřina Alexandrijská)

Otec Porfýrios, mluvčí kláštera Sinaj, ve zpravodajství řecké televize OPEN TV dne 30. května oznámil, že „včerejší oznámení Egypta o klášteře Sinaj je zbožné přání“, a za takové je třeba jej považovat. V tuto chvíli, jak uvedl, „jsme v klášteře hosty, a klášter je na cestě stát se muzeem“.

Otec Porfýrios vyzval egyptské úřady, aby jasně vyjasnily, zda budova kláštera mnichům patří, či nikoli, protože ve svém včerejším oznámení egyptské úřady uvedly, že mnichům dovolují v klášteře žít a pokračovat v jejich náboženských povinnostech.

Z dosavadních informací vyplývá, že egyptské úřady v podstatě považují pravoslavné mnichy za hosty a mohou je kdykoli vyzvat, aby odešli.

Existuje také riziko, že mnichům neobnoví víza se vším, co s tím souvisí. Majetek kláštera se dostal do rukou egyptské vlády.

Otec Porfýrios na jiném místě připomněl, že sám prorok Mohamed v jednom svém dokumentu (Aštiname) přidělil vlastnictví kláštera mnichům, jakož i jeho ochranu před muslimy.

„Sinajský klášter svaté Kateřiny je druhá Hagia Sofia,“ řekl ještě na závěr otec Porfýrios a dodal: „Běda nám, když ji ztratíme. Pokud ztratíme Sinaj (tj. Sinajský klášter), přijde konec (tj. konec zdejšího pravoslavného mnišství).“

Vůbec první prohlášení arcibiskupa Sinajského Damiána k událostem na Sinajské hoře

Vladyka Damián, arcibiskup Sinajský, Faranu a Raithy, adresoval v těchto dnech naléhavou výzvu ke každé křesťanské duši, aby se modlila k našemu Pánu Ježíši Kristu tváří v tvář bouřlivému vývoji, který souvisí s historickým přežitím posvátného Sinajského kláštera po 15 stoletích nepřetržité a nerušené přítomnosti.

Vladyka Damián konkrétně uvedl:

„S bolestí duše a jednotou srdce se stáváme diváky, kteří čelí bouřlivému vývoji, který se týká historického přežití posvátného Sinajského kláštera po 15 stoletích nepřetržité a nerušené přítomnosti. Usilovně žádám každého křesťana, jehož duše tepe při pohledu na toto „paládium“ naší víry a našeho pokolení, aby se vroucně pomodlil k našemu Pánu Ježíši Kristu, který se zjevil a chodil po Sinaji v období Starého zákona, aby na přímluvy svaté velkomučednice a všemoudré Kateřiny, naší patronky, Trojjediný Bůh ochránil náš posvátný klášter před každým zlým úkladem a aby z této obtížné záležitosti vzešlo požehnání jak pro náš klášter, tak pro náš Egypt a Řecko.“

Pro lepší pochopení všech souvislostí citujeme rovněž z oficiálního „Prohlášení“ Jeruzalémského patriarchátu k egyptskému soudnímu příkazu, který má dopad na klášter svaté Kateřiny na Sinajské poušti.

(Jeruzalémský patriarchát totiž Sinajský klášter jurisdikčně spravuje…)

Prohlášení Jeruzalémského patriarchátu

(30. května 2025)

„Jeruzalémský patriarchát je hluboce znepokojen zprávou o pokusech egyptského soudního příkazu o zabavení pozemků obklopujících náš klášter svaté Kateřiny na hoře Sinaj. Místo, kde se Bůh zjevil Mojžíšovi v hořícím keři a kde se nacházejí uctívané ostatky svaté Kateřiny Alexandrijské, je klášter nejstarším nepřetržitě obývaným křesťanským klášterem a hluboce posvátným místem pro všechny křesťany. Jeruzalémský patriarchát uplatňuje svou církevní jurisdikci nad klášterem, protože pevně spadá pod naši ochranu. Je naší posvátnou povinností zajistit, aby křesťanské bohoslužby na této posvátné půdě i nadále pokračovaly, jak tomu bylo po 17 dlouhých století. Odsuzujeme jakékoli narušení fyzického nebo jurisdikčního statusu našich bohoslužebných míst. Jeruzalémský patriarchát dále intenzivně prosazuje právo na bezpečný a svobodný výkon bohoslužeb. To vyžaduje přístup a bezpečný průchod pro ty, kteří se na naše místa vydávají na pouť. Je to otázka svobody vyznání. Klášter svaté Kateřiny navštěvují a uctívají poutníci po tisíciletí. Klášter, kterému prorok Mohamed (mír s ním) v roce 623 po Kr. udělil svůj ochranný list, neboli Aštiname – a v roce 1517 jej znovu potvrdil sultán Selim I. – je svatyní míru mezi křesťany a muslimy a útočištěm naděje pro svět zmítaný konflikty. Vyzýváme egyptské úřady, aby následovaly tuto velmi váženou tradici a zajistily svobodu vyznání a přístup do našeho kláštera. Nechť náš klášter pokračuje v tomto ztělesnění pokojného křesťanského svědectví, vzdělání a pohostinnosti.

Jeruzalémský patriarchát bude situaci bedlivě sledovat a pokud dojde k nějakému zásahu do kláštera nebo narušení přístupu k tomuto posvátnému místu, tyto kroky odsoudí a bude proti nim jednat.“

Prorok Mohamed a Sinajský klášter svaté Kateřiny

Podle sinajské tradice navštívil muslimský prorok Mohamed klášter Sinaj během svých obchodních cest a seznámil se s tehdejšími mnichy. V Koránu jsou zmíněna některá posvátná místa ze Sinaje. Ve 2. roce hidžry (623 n.l.) Sinaité spěchali a vyslali do Medíny poselstvo s žádostí o politickou ochranu. V reakci na tuto žádost vydal prorok Mohamed pod trestem exkomunikace „písemný závazek“ – tzv. Dekret „Aštiname“, ověřený otiskem jeho vlastní dlaně. V něm žádá muslimy, aby chránili mnichy, aby je nerušili v jejich náboženských povinnostech a aby od nich nevybírali daně. Když v roce 1517 sultán Selim I. dobyl Egypt a Sinaj, uznal a obnovil privilegia kláštera, ale originální dokument Aštiname, který obsahoval osobní potvrzení Mohameda, si ponechal v královské pokladnici v Konstantinopoli. Jeho oficiální kopie se dochovaly dodnes jak v pokladnici kláštera, tak v jeho metochiích v Řecku. Skutečnost mírového soužití sinajského mnišství a muslimů po 14 století nyní dokazuje praktickou úctu muslimského světa k přikázáním svého Proroka.