{"id":2589,"date":"2018-07-06T05:51:58","date_gmt":"2018-07-06T04:51:58","guid":{"rendered":"http:\/\/pravoslavbrno.cz\/?p=2589"},"modified":"2021-04-23T14:23:34","modified_gmt":"2021-04-23T13:23:34","slug":"2589-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/pravoslavnebrno.cz\/ru\/2589-2\/","title":{"rendered":"Ta, je\u017e m\u011bla za vzor svou u\u0161lechtilou a milosrdnou tetu: ctihodnou Jelizavetu Fjodorovnu"},"content":{"rendered":"

Princezna Alice z\u00a0Battenbergu
\nDuchovn\u011b sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 osoba se svatou
\nmu\u010dednic\u00ed Jelizavetou <\/strong><\/h2>\n

(25. \u00fanora 1885 Windsor \u2013 5. prosince 1969 Lond\u00fdn)<\/strong><\/h4>\n

pozd\u011bji provdan\u00e1 Alice \u0158eck\u00e1 a D\u00e1nsk\u00e1, n\u011bmeck\u00e1 \u0161lechti\u010dna,
\nmatka Filipa Mountbattena, man\u017eela britsk\u00e9 kr\u00e1lovny Al\u017eb\u011bty II.<\/strong><\/h4>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princezna Alice \u0158eck\u00e1 a D\u00e1nsk\u00e1 se sv\u00fdm synem Filipem<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/strong>M\u00edsto \u00favodu<\/strong><\/p>\n

Spole\u010dn\u011b vn\u00edman\u00e1 historick\u00e1 t\u00e9mata n\u00e1s op\u011bt zav\u00e1d\u011bj\u00ed k\u00a0je\u0161t\u011b jedn\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9 osobnosti, ne zcela nesouvisej\u00edc\u00ed s\u00a0dan\u00fdm t\u00e9matem, jemu\u017e se v\u00a0posledn\u00edch p\u0159\u00edsp\u011bvc\u00edch v\u011bnujeme.<\/p>\n

Nejde o n\u011bkoho nov\u011b kanonizovan\u00e9ho, nejedn\u00e1 se o nikoho z \u010dlen\u016f\u00a0rusk\u00e9 carsk\u00e9 rodiny, a p\u0159ece jen zde lze vypozorovat zaj\u00edmavou paralelu.<\/p>\n

Co m\u016f\u017ee m\u00edt p\u016fvodem n\u011bmeck\u00e1 princezna, z\u00a0rodu Battenberg\u016f, spole\u010dn\u00e9ho s\u00a0pravoslav\u00edm, sv. kn\u011b\u017enou Jelizavetou a v\u016fbec s\u00a0na\u0161imi t\u00e9maty?<\/p>\n

Divili bychom se, ale dost mo\u017en\u00e1 v\u00edce, ne\u017e bychom p\u0159edpokl\u00e1dali.<\/p>\n

Od m\u00edsta ulo\u017een\u00ed jej\u00edch t\u011blesn\u00fdch ostatk\u016f se toti\u017e odv\u00edj\u00ed nit, kter\u00e1 n\u00e1s p\u0159iv\u00e1d\u00ed a\u017e k jej\u00edmu \u00fazk\u00e9mu vztahu s \u0158eckem, s pravoslav\u00edm, s jej\u00edm synem Filipem, sou\u010dasn\u00fdm a st\u00e1le \u017eij\u00edc\u00edm 97 let\u00fdm v\u00e9vodou z Edinburghu, s jej\u00edm vnukem Princem Charlesem, n\u00e1sledn\u00edkem britsk\u00e9ho tr\u016fnu, jeho\u017e pouto ke Svat\u00e9 Ho\u0159e Athos a k \u0158ecku je v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00e9, a kone\u010dn\u011b i s Princem Williamem, v\u00e9vodou z Cambridge, kter\u00fd p\u0159ed n\u011bkolika dny p\u0159icestoval do Svat\u00e9 Zem\u011b, aby krom\u011b jin\u00e9ho nav\u0161t\u00edvil m\u00edsto, kde spo\u010d\u00edvaj\u00ed ostatky jak sv. Jelizavety Fjodorovny (i jeho vzd\u00e1len\u00e9 p\u0159\u00edbuzn\u00e9), tak p\u0159edn\u011b Williamovi prababi\u010dky: Princezny Alice.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

V\u0161echny \u010dty\u0159i dcery a syn Filip spolu s rodi\u010di Alic\u00ed a Ond\u0159ejem<\/em><\/p>\n

Alice z\u00a0Battenbergu, pozd\u011bj\u0161\u00ed princezna \u0158eck\u00e1 a D\u00e1nsk\u00e1<\/strong><\/p>\n

Alice byla prvn\u00ed ze \u010dty\u0159 d\u011bt\u00ed prince Ludv\u00edka Battenberga a hesensk\u00e9 princezny Viktorie (vnu\u010dky britsk\u00e9 kr\u00e1lovny Viktorie). Narodila se 25. \u00fanora roku 1885 ve Windsoru za p\u0159\u00edtomnosti sv\u00e9 prababi\u010dky kr\u00e1lovny Viktorie. Pok\u0159t\u011bna byla 25. dubna t\u00e9ho\u017e roku v Darmstadtu. P\u0159i k\u0159tu m\u011bla \u0161est kmotr\u016f: t\u0159i jej\u00ed \u017eij\u00edc\u00ed prarodi\u010de (velkov\u00e9voda hesensk\u00fd, Alexandr Hesensko-Darmstadtsk\u00fd a Julie Hauke), d\u00e1le dv\u011b jej\u00ed tety (rusk\u00e1 velkokn\u011b\u017ena Jelizaveta Fjodorovna<\/strong> a princezna Marie Erbach-Schonenberg) a jej\u00ed prababi\u010dka, kr\u00e1lovna Viktorie.<\/p>\n

Sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed str\u00e1vila v Darmstadtu, Lond\u00fdn\u011b, Jugenheimu a na Malt\u011b \u2013 v destinac\u00edch, kam byl jej\u00ed otec jako d\u016fstojn\u00edk Kr\u00e1lovsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva vysl\u00e1n. Od d\u011btstv\u00ed m\u011bla probl\u00e9my se sluchem. Jej\u00ed matka z\u00e1hy zpozorovala pomalost, s jakou za\u010d\u00ednala Alice mluvit, i to, \u017ee jej\u00ed v\u00fdslovnost nen\u00ed z\u0159eteln\u00e1. Nakonec ji jej\u00ed babi\u010dka vzala ke specialistovi, kter\u00fd u Alice diagnostikoval vrozenou hluchotu. Pod mat\u010din\u00fdm veden\u00edm se Alice nicm\u00e9n\u011b nau\u010dila znakov\u00e9 \u0159e\u010di a mluvit anglicky a n\u011bmecky. M\u011bla priv\u00e1tn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a jeho \u010d\u00e1st prob\u00edhala ve francouz\u0161tin\u011b; pozd\u011bji, p\u0159ed svou svatbou, se nau\u010dila tak\u00e9 \u0159ecky.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princezna Alice s novorozen\u00fdm princem Filipem (1921),<\/em>
\n narozen\u00fdm na \u0159eck\u00e9m ostrov\u011b Korfu<\/em><\/p>\n

Man\u017eelstv\u00ed a potomci<\/strong><\/p>\n

Na korunovaci kr\u00e1le Eduarda VII. v roce 1902 Alice poznala a zamilovala se do \u0159eck\u00e9ho prince Ond\u0159eje, \u010dtvrt\u00e9ho syna \u0159eck\u00e9ho kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho I. a jeho man\u017eelky Olgy. Svatebn\u00ed ceremonie byly komplikovan\u00e9 pro rozd\u00edln\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed snoubenc\u016f: 6. \u0159\u00edjna 1903 se konal v Darmstadtu civiln\u00ed ob\u0159ad, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den pak ob\u0159ady c\u00edrkevn\u00ed \u2013 jeden luter\u00e1nsk\u00fd v evangelick\u00e9m z\u00e1meck\u00e9m kostele a druh\u00fd, pravoslavn\u00fd, v Rusk\u00e9 kapli v Mathildenhohe<\/strong>. Od t\u00e9to chv\u00edle byla Alice zn\u00e1ma v anglofonn\u00ed spole\u010dnosti jako \u00abPrincess Andrew\u00bb (princezna Ond\u0159ej).<\/p>\n

Z jejich man\u017eelstv\u00ed vze\u0161lo p\u011bt d\u011bt\u00ed \u2013 \u010dty\u0159i dcery pom\u011brn\u011b rychle po sob\u011b, a nakonec pak s v\u011bt\u0161\u00edm \u010dasov\u00fdm odstupem i syn (pozd\u011bj\u0161\u00ed v\u00e9voda z Edinburghu, otec prince Charlese, sou\u010dasn\u00e9ho n\u00e1sledn\u00edka britsk\u00e9ho tr\u016fnu).<\/p>\n

V\u0161ichni Aliciny potomci m\u011bli d\u011bti, nikdo nez\u016fstal bezd\u011btn\u00fd.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princezna Alice se sv\u00fdm synem:\u00a0mal\u00fdm princem Filipem\u00a0<\/em><\/p>\n

\u017divot a aktivity po svatb\u011b<\/strong><\/h3>\n

Kdy\u017e vypukly v roce 1912 Balk\u00e1nsk\u00e9 v\u00e1lky, Ond\u0159ej byl povol\u00e1n do arm\u00e1dy a Alice p\u016fsobila jako zdravotn\u00ed sestra, asistovala p\u0159i operac\u00edch a pom\u00e1hala zakl\u00e1dat poln\u00ed nemocnice; za tuto \u010dinnost j\u00ed kr\u00e1l Ji\u0159\u00ed V. v roce 1913 ud\u011blil \u0159\u00e1d Royal Red Cross<\/em> (Kr\u00e1lovsk\u00fd \u010derven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e).<\/p>\n

Za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky jej\u00ed \u0161vagr, \u0159eck\u00fd kr\u00e1l Konstantin I., se rozhodl zachovat neutralitu sv\u00e9 zem\u011b, p\u0159edpokl\u00e1dav, \u017ee demokraticky zvolen\u00e1 Venizelova vl\u00e1da podpo\u0159\u00ed St\u00e1ty Dohody. 1. prosince 1916 se ov\u0161em Alice a jej\u00ed d\u011bti musely ukr\u00fdt ve sklepen\u00edch pal\u00e1ce p\u0159ed francouzsk\u00fdm bombardov\u00e1n\u00edm Ath\u00e9n. V \u010dervnu 1917 se politika neutrality, kterou Konstantin zvolil, uk\u00e1zala b\u00fdt neudr\u017eitelnou a Alice i dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny byli nuceni odej\u00edt do exilu, zat\u00edmco jej\u00ed \u0161vagr abdikoval. V pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch let v\u011bt\u0161ina rodiny \u017eila ve \u0160v\u00e9dsku.<\/p>\n

Prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka znamenala konec politick\u00e9 moci vl\u00e1dnouc\u00edch dynasti\u00ed v Evrop\u011b. N\u00e1mo\u0159n\u00ed kari\u00e9ra Alicina otce, Ludv\u00edka Battenberga, byla p\u0159eru\u0161ena ji\u017e za\u010d\u00e1tkem v\u00e1lky z d\u016fvodu siln\u00fdch protin\u011bmeck\u00fdch n\u00e1lad v Brit\u00e1nii. Na \u017e\u00e1dost kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho V. zm\u011bnil Ludv\u00edk 14. \u010dervence 1917 sv\u00e9 jm\u00e9no Battenberg na jeho anglick\u00fd p\u0159eklad Mountbatten, a vzdal se i sv\u00e9ho titulu velkov\u00e9vody hesensk\u00e9ho; n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den byl jmenov\u00e1n mark\u00fdzem Milford Haven, britsk\u00fdm \u0161lechtick\u00fdm titulem.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princezna Alice se sv\u00fdmi vnou\u010daty: <\/em>
\nprincem Charlesem a princeznou Annou (Anglie, 1960)<\/em><\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku dv\u011b Aliciny tety, carevna Alexandra Fjodorovna<\/strong> a velkokn\u011b\u017ena Jelizaveta Fjodorovna<\/strong>, byly v porevolu\u010dn\u00edm Rusku zavra\u017ed\u011bny bol\u0161eviky<\/strong>. Koncem v\u00e1lky padlo rusk\u00e9 imp\u00e9rium, n\u011bmeck\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed i rakousko-uhersk\u00e1 monarchie; sesazen byl i Alicin str\u00fdc, velkov\u00e9voda hesensk\u00fd Ernest Ludv\u00edk.<\/p>\n

S obnoven\u00edm kr\u00e1le Konstantina a jeho op\u011btovn\u00fdm usednut\u00edm na \u0159eck\u00fd tr\u016fn v roce 1920 se kr\u00e1lovsk\u00e1 rodina nakr\u00e1tko vr\u00e1tila do \u0158ecka a usadila se v rezidenci Mon Repos na ostrov\u011b Korfu,<\/strong> kde se tak\u00e9 narodil posledn\u00ed Alicin potomek a jedin\u00fd syn: princ Filip.<\/strong> Po por\u00e1\u017ece \u0159eck\u00fdch jednotek v turecko-\u0159eck\u00e9 v\u00e1lce se v\u0161ak chopil moci revolu\u010dn\u00ed v\u00fdbor pod velen\u00edm plukovn\u00edk\u016f Nikolaa Plastirase a Styliana Gonatase a p\u0159inutil kr\u00e1le Konstantina znovu odej\u00edt do exilu. Princ Ond\u0159ej, slou\u017e\u00edc\u00ed za v\u00e1lky jako velitel Druh\u00e9ho sboru arm\u00e1dy, byl zat\u010den, stejn\u011b jako \u0159ada b\u00fdval\u00fdch ministr\u016f a gener\u00e1l\u016f; mnoz\u00ed z nich byli zavra\u017ed\u011bni, z \u010deho\u017e britsk\u00e1 diplomacie vyvodila, \u017ee i Ond\u0159ej je v nebezpe\u010d\u00ed \u017eivota. Nakonec bylo dosa\u017eeno odsouzen\u00ed pouze k vypov\u011bzen\u00ed ze zem\u011b; spolu se \u017eenou a d\u011btmi opustil princ Ond\u0159ej \u0158ecko na palub\u011b britsk\u00e9ho k\u0159i\u017en\u00edku Calypso.<\/p>\n

\"\"<\/a>Princezna Alice se sv\u00fdm synem princem Filipem na svatb\u011b princezny Margarity
\n(Baden, N\u011bmecko, 1957)<\/em><\/p>\n

Rodina se usadila v mal\u00e9m dom\u011b poskytnut\u00e9m princeznou Mari\u00ed Bonapartovou (man\u017eelkou Ond\u0159ejova bratra Ji\u0159\u00edho) v Saint-Cloud v bl\u00edzkosti Pa\u0159\u00ed\u017ee; zde Alice pom\u00e1hala v charitativn\u00edm obchod\u011b pro \u0159eck\u00e9 uprchl\u00edky. Hluboce se op\u0159ela o v\u00edru a 20. \u0159\u00edjna 1928 p\u0159estoupila k \u0159eck\u00e9 pravoslavn\u00e9 C\u00edrkvi.<\/strong> O n\u011bco pozd\u011bji deklarovala, \u017ee obdr\u017eela bo\u017esk\u00e9 zpr\u00e1vy a \u017ee m\u00e1 l\u00e9\u010ditelsk\u00e9 schopnosti. V roce 1930 j\u00ed byla diagnostikov\u00e1na paranoidn\u00ed schizofrenie; byla nucena odej\u00edt od rodiny do sanatoria ve \u0160v\u00fdcarsku.<\/p>\n

B\u011bhem dlouh\u00e9 (dvoulet\u00e9) rekonvalescence trp\u011bla odlou\u010den\u00edm od sv\u00e9ho man\u017eela. V\u0161echny jej\u00ed dcery se v letech 1930 a 1931 provdaly za n\u011bmeck\u00e9 prince (Alice se ne\u00fa\u010dastnila ani jedn\u00e9 svatby) a princ Filip z\u016fstal v Anglii u sv\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch z mat\u010diny strany.<\/p>\n

Alice v t\u00e9to dob\u011b udr\u017eovala kontakty se svou matkou, se zbytkem rodiny je ale p\u0159eru\u0161ila a\u017e do konce roku 1936.<\/p>\n

S man\u017eelem Ond\u0159ejem se setkali po \u0161esti letech, v roce 1937, p\u0159i poh\u0159bu dcery Cecilie a jej\u00edho man\u017eela i d\u011bt\u00ed, kte\u0159\u00ed zahynuli p\u0159i leteck\u00e9 hav\u00e1rii v Ostende. Pot\u00e9 ji\u017e z\u016fstala v kontaktu s rodinou. V roce 1938 se v\u0161ak vr\u00e1tila sama do Ath\u00e9n, aby zde pom\u00e1hala chud\u00fdm. M\u011bla v \u00famyslu znovu p\u0159evz\u00edt sv\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 povinnosti a v\u011bnovat se dosp\u00edvaj\u00edc\u00edmu synovi; p\u0159ijala ho srde\u010dn\u011b na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v \u0158ecku a pokou\u0161ela se vysv\u011btlit sv\u00e9mu bratrovi, pro\u010d si mysl\u00ed, \u017ee by se m\u011bl Filip navr\u00e1tit do \u0158ecka rovn\u011b\u017e, ignoruj\u00edc, \u017ee Ludv\u00edk ho p\u0159edstavil kr\u00e1lovsk\u00e9 rodin\u011b a pl\u00e1nuje mu budoucnost v britsk\u00fdch slu\u017eb\u00e1ch.<\/p>\n

\"\"<\/a>Princezna Alice se sv\u00fdmi vnou\u010daty: <\/em>
\nprincem Charlesem a princeznou Annou (Lond\u00fdn, Anglie, 1955)<\/em><\/p>\n

V dob\u011b druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla Alice v obt\u00ed\u017en\u00e9 situaci, nebo\u0165 jej\u00ed ze\u0165ov\u00e9 bojovali na n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b, zat\u00edmco jej\u00ed syn slou\u017eil v Britsk\u00e9m kr\u00e1lovsk\u00e9m n\u00e1mo\u0159nictvu.<\/p>\n

Alice \u017eila v Ath\u00e9n\u00e1ch v\u011bt\u0161inu v\u00e1lky s velkokn\u011b\u017enou Jelenou Vladimirovnou Romanovovou<\/strong> (man\u017eelka Alicina \u0161vagra Nikolaje a matka princezny Mariny, v\u00e9vodkyn\u011b z Kentu), zat\u00edmco v\u011bt\u0161ina \u010dlen\u016f \u0159eck\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny dlela v exilu v Ji\u017en\u00ed Africe.<\/p>\n

Alice pracovala pro Mezin\u00e1rodn\u00ed \u010derven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, jezdila do \u0160v\u00fdcarska pro l\u00e9ky (pod z\u00e1minkou n\u00e1v\u0161t\u011bvy sv\u00e9 sestry Luisy), organizovala \u00fatulky pro osi\u0159el\u00e9 a opu\u0161t\u011bn\u00e9 d\u011bti.<\/p>\n

Okupa\u010dn\u00ed s\u00edly p\u0159edpokl\u00e1daly, \u017ee Alice je p\u0159\u00edznivcem N\u011bmecka, nebo\u0165 jeden z jej\u00edch ze\u0165\u016f, Kry\u0161tof von Hesse, byl \u010dlenem NSDAP a zbran\u00ed SS; a dal\u0161\u00ed z nich, Beltold von Baden, byl v roce 1940 ran\u011bn ve Francii. Kdy\u017e ji v\u0161ak nav\u0161t\u00edvil n\u011bmeck\u00fd gener\u00e1l a ptal se, je-li n\u011bco, co m\u016f\u017ee pro ni ud\u011blat, odv\u011btila: \u201eSebrat sv\u00e9 jednotky a odej\u00edt z m\u00e9 zem\u011b.\u201c<\/p>\n

Po p\u00e1du italsk\u00e9ho dikt\u00e1tora Benita Mussoliniho v z\u00e1\u0159\u00ed roku 1943 n\u011bmeck\u00e9 vojsko obsadilo Ath\u00e9ny, kde \u010d\u00e1st \u0159eck\u00fdch \u017did\u016f hledala \u00fakryt. V\u011bt\u0161ina (cca 60 000 z cel\u00e9 populace 75 000) byla deportov\u00e1na do nacistick\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, kde a\u017e na 2000 osob v\u0161ichni zahynuli. V t\u00e9to dob\u011b ukr\u00fdvala Alice \u017eidovskou vdovu Rachel Cohenovou a dva z jej\u00edch p\u011bti syn\u016f, kte\u0159\u00ed se sna\u017eili vyhnout gestapu a deportaci do vyhlazovac\u00edho t\u00e1bora. Man\u017eel Rachel, Haimaki Cohen, poskytl v roce 1913 pomoc \u0159eck\u00e9mu kr\u00e1li Ji\u0159\u00edmu I. Na opl\u00e1tku mu kr\u00e1l nab\u00eddl jakoukoli slu\u017ebu, ji\u017e by mu mohl v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby prok\u00e1zat. Syn Cohen si na to vzpomn\u011bl pod nacistickou hrozbou a obr\u00e1til se na princeznu Alici, kter\u00e1 vedle sv\u00e9 \u0161vagrov\u00e9 Jeleny byla jednou ze dvou \u010dlen\u016f \u0159eck\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny, kter\u00e9 z\u016fstaly v \u0158ecku. Alice ctila d\u00e1vn\u00fd slib a rodinu Cohenov\u00fdch zachr\u00e1nila.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princezna Alice se sv\u00fdm synem Filipem p\u0159i p\u0159\u00edletu do Ath\u00e9n
\n<\/em> a p\u0159i jejich n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0159eck\u00e9ho kr\u00e1le\u00a0Pavla\u00a0<\/em>
\n(\u0158ecko, 1961)<\/em><\/p>\n

Kdy\u017e byly Ath\u00e9ny v \u0159\u00edjnu 1944 osvobozeny, byla situace st\u00e1le neut\u011b\u0161en\u00e1: komunistick\u00e9 jednotky bojovaly s britsk\u00fdmi o kontrolu nad m\u011bstem. Alice dostala zpr\u00e1vu, \u017ee jej\u00ed man\u017eel zem\u0159el \u2013 pr\u00e1v\u011b kdy\u017e svitla nad\u011bje na setk\u00e1n\u00ed (nevid\u011bli se od roku 1939). Bez ohledu na nebezpe\u010d\u00ed i v boj\u00edch rozd\u00e1vala Alice po ulic\u00edch potraviny opu\u0161t\u011bn\u00fdm d\u011btem.<\/p>\n

Vdova<\/strong><\/p>\n

V dubnu roku 1947 se vr\u00e1tila do Anglie, aby mohla v listopadu b\u00fdt p\u0159\u00edtomna svatb\u011b sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna, Filipa Mountbattena, s princeznou Al\u017eb\u011btou, star\u0161\u00ed dcerou a n\u00e1slednic\u00ed kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho VI. M\u011bla je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 \u0161perky, kter\u00e9 byly pou\u017eity k v\u00fdrob\u011b snubn\u00edho prstene pro princeznu. P\u0159i svatebn\u00edm ob\u0159adu sed\u011bla v \u010dele sv\u00e9 rodiny na severn\u00ed stran\u011b Westminstersk\u00e9ho opatstv\u00ed, naproti kr\u00e1li, kr\u00e1lovn\u011b Al\u017eb\u011bt\u011b a kr\u00e1lovn\u011b-matce Marii.<\/p>\n

V lednu roku 1949 zalo\u017eila podle vzoru konventu, kter\u00fd v Rusku v roce 1909 zalo\u017eila jej\u00ed teta, mu\u010dednice svat\u00e1 Al\u017eb\u011bta Rusk\u00e1, o\u0161et\u0159ovatelsk\u00fd \u0159\u00e1d \u0158eck\u00e9 pravoslavn\u00e9 c\u00edrkve, Christian Sisterhood of Martha and Mary<\/em>.<\/strong> Adeptky tohoto \u0159\u00e1du se \u0161kolily na \u0159eck\u00e9m ostrov\u011b Tinos, kde pro n\u011b princezna Alice za\u0159\u00eddila d\u016fm severn\u011b od Ath\u00e9n a podnikla dv\u011b cesty do USA (1950 a 1952) za \u00fa\u010delem z\u00edskat tam pro \u0159\u00e1d prost\u0159edky. Kdy\u017e jej\u00ed snacha nastoupila na tr\u016fn, Alice byla p\u0159i jej\u00ed korunovaci (v \u010dervnu 1953) oble\u010dena v \u0161atech na zp\u016fsob mni\u0161sk\u00e9ho roucha, konzervativn\u00edm dlouh\u00e9m oble\u010den\u00ed ve dvou t\u00f3nech \u0161ed\u00e9 barvy a s kloboukem p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edm mni\u0161ku<\/strong>. \u0158\u00e1d v\u0161ak nakonec skon\u010dil nezdarem pro nedostatek vhodn\u00fdch uchaze\u010d\u016f.<\/p>\n

P.S. Nen\u00ed zcela jasn\u00e9, jak\u00e9ho charakteru byl tento laick\u00fd \u010di mni\u0161sk\u00fd konvent, zda byl p\u0159esn\u011b podle vzoru Konventu — Domu milosrdenstv\u00ed sv. Marty a Marie<\/em> v Moskv\u011b, kter\u00fd ve sv\u00e9 dob\u011b zalo\u017eila ctih. Jelizaveta, nebo \u0161lo o jin\u00fd typ charitativn\u00edho posl\u00e1n\u00ed pro blaho trp\u00edc\u00edch a nemocn\u00fdch. Podstatn\u00e1 je zde v\u0161ak ona bl\u00edzkost a inspirace, s n\u00ed\u017e jednala pro blaho sv\u00e9ho bli\u017en\u00edho tato nete\u0159 (princezna Alice) sv\u00e9 ctihodn\u00e9 tety (sv. novomu\u010dednice Jelizavety Fjodorovny). Rovn\u011b\u017e nen\u00ed jist\u00e9, zda a jak prob\u011bhlo ustanoven\u00ed tohoto \u0159\u00e1du v r\u00e1mci c\u00edrkevn\u00ed administrativy a tradice, a zda se jednalo o n\u011bjak\u00fd specifick\u00fd ob\u0159ad «post\u0159i\u017een\u00ed» princezny Alice, nebo o pouh\u00e9 laick\u00e9 zformov\u00e1n\u00ed. Nezpochybniteln\u00fdm faktem\u00a0nicm\u00e9n\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee princezna Alice zasv\u011btila t\u00e9to sv\u00e9 charitativn\u00ed \u010dinnosti v\u011bt\u0161\u00ed zbytek sv\u00e9ho \u017eivota a v\u017edy, i na ve\u0159ejnosti, v p\u0159\u00edsn\u011b konzervativn\u00ed spole\u010dnosti Buckinghamsk\u00e9ho pal\u00e1ce, nosila sv\u016fj laick\u00fd \u0159\u00e1dov\u00fd oblek s pokr\u00fdvkou hlavu a s k\u0159\u00ed\u017eem, podobaj\u00edc\u00ed se mni\u0161sk\u00e9mu rouchu. Toto t\u00e9ma p\u0159irozen\u011b i nad\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u0159edm\u011btem na\u0161eho z\u00e1jmu a dal\u0161\u00edho historick\u00e9ho v\u00fdzkumu.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princezna Alice\u00a0ve sv\u00e9m laick\u00e9m \u0159\u00e1dov\u00e9m rouchu
\nvede korunova\u010dn\u00ed proces\u00ed Al\u017eb\u011bty II. a Filipa\u00a0<\/em>
\n (Anglie, 1953)<\/em><\/p>\n

St\u00e1le v\u00edce hluch\u00e1 a se zdrav\u00edm podlomen\u00fdm siln\u00fdm kou\u0159en\u00edm opustila \u0158ecko po vojensk\u00e9m p\u0159evratu (21. dubna 1967). Kr\u00e1lovna Al\u017eb\u011bta II. a v\u00e9voda z Edinburghu ji pozvali, aby s\u00eddlila trvale ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, v Buckinghamsk\u00e9m pal\u00e1ci. Kr\u00e1l Konstantin II. a kr\u00e1lovna Anne-Marie byli v exilu od prosince, pot\u00e9, co ztroskotal pokus o monarchistick\u00fd protip\u0159evrat.<\/p>\n

Alicina smrt <\/strong><\/p>\n

Zem\u0159ela 5. prosince roku 1969. Pochov\u00e1na byla nejprve v kr\u00e1lovsk\u00e9 krypt\u011b v kapli sv. Ji\u0159\u00ed na hrad\u011b Windsor, p\u0159ed smrt\u00ed v\u0161ak vyj\u00e1d\u0159ila p\u0159\u00e1n\u00ed b\u00fdt poh\u0159bena v Kl\u00e1\u0161te\u0159e sv. Marie z Magdaly v Getsemansk\u00e9 zahrad\u011b na Olivetsk\u00e9 ho\u0159e\u00a0v Jeruzal\u00e9m\u011b \u2013 bl\u00edzko sv\u00e9 tety Jelizavety Fjodorovny (sv. Al\u017eb\u011bty Rusk\u00e9)<\/strong>. Jej\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed bylo spln\u011bno 3. srpna 1988, kdy byly jej\u00ed ostatky p\u0159evezeny na m\u00edsto jej\u00edho posledn\u00edho odpo\u010dinku, do krypty pod zdej\u0161\u00edm chr\u00e1mem.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princ Charles u hrobu sv\u00e9 babi\u010dky — princezny Alice v Getsemansk\u00e9 zahrad\u011b
\n(Jeruzal\u00e9m, rusk\u00fd\u00a0chr\u00e1m sv. Marie z\u00a0Magdaly, 1994) <\/em><\/p>\n

Dopis na rozlou\u010denou a m\u00edsto jej\u00edho posledn\u00edho odpo\u010dinku<\/strong><\/p>\n

Princezna Alice se narodila i zem\u0159ela v\u00a0Anglii. Narodila se v\u00a0roce 1885 na britsk\u00e9m kr\u00e1lovsk\u00e9m hradu Windsor a zem\u0159ela v\u00a0roce 1969 v\u00a0Buckinghamsk\u00e9m pal\u00e1ci v Lond\u00fdn\u011b, kde nechala postavit kapli sv. Ji\u0159\u00ed. Tak\u00e9 tam byly po jej\u00ed smrti zpo\u010d\u00e1tku ulo\u017eeny jej\u00ed t\u011blesn\u00e9 ostatky.<\/p>\n

Jedin\u00e9, co z\u016fstalo z\u00a0jej\u00edho majetku, byly jej\u00ed t\u0159i \u0161aty, kter\u00e9 nosila.<\/p>\n

P\u0159i rozlou\u010den\u00ed se sv\u00fdm synem Filipem, v\u00e9vodou z\u00a0Edinburghu, pronesla tato pam\u00e1tn\u00e1 slova:<\/p>\n

\u201eNejdra\u017e\u0161\u00ed Filipe, bu\u010f state\u010dn\u00fd a pamatuj si, \u017ee t\u011b nikdy neopust\u00edm a \u017ee mne v\u017edy najde\u0161, kdy\u017e to bude\u0161 nejv\u00edce pot\u0159ebovat. Z\u00a0hloubi srdce ti oddan\u00e1 matka…\u201c<\/strong><\/p>\n

Ve sv\u00e9 posledn\u00ed v\u016fli projevila k\u00a0\u00fadivu v\u0161ech p\u0159\u00e1n\u00ed, aby jej\u00ed ostatky byly p\u0159evezeny do Svat\u00e9 Zem\u011b a polo\u017eeny v\u00a0bl\u00edzkosti j\u00ed bl\u00edzk\u00e9 osoby a duchovn\u011b sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e9 \u017eeny: ctihodn\u00e9 Jelizavety Feodorovny, jej\u00ed tety<\/strong>, kterou pro jej\u00ed v\u00edru a \u017eivot obdivovala.<\/p>\n

Trvalo je\u0161t\u011b dv\u011b desetilet\u00ed, ne\u017e se poda\u0159ilo p\u0159ekonat diplomatick\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky a ne\u017e padla dohoda mezi c\u00edrkvemi k\u00a0realizaci tohoto jej\u00edho p\u0159edsmrtn\u00e9ho p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

K\u00a0p\u0159enesen\u00ed jej\u00edch t\u011blesn\u00fdch ostatk\u016f do\u0161lo a\u017e v\u00a0roce 1988. Sestry z\u00a0rusk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera p\u0159i chr\u00e1mu sv. Marie z Magdaly v\u00a0Getsemansk\u00e9 zahrad\u011b v\u00a0Jeruzal\u00e9m\u011b \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee k\u00a0tomu, aby sem byly jej\u00ed ostatky p\u0159eneseny, musel b\u00fdt n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u00a0d\u016fvod a \u017ee B\u016fh s\u00e1m zn\u00e1 nejl\u00e9pe, pro\u010d se tak stalo.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princ\u00a0William u hrobu\u00a0sv\u00e9 d\u00e1vn\u00e9 p\u0159\u00edbuzn\u00e9, sv. Jelizavety Fjodorovny
\n(Jeruzal\u00e9m, rusk\u00fd\u00a0chr\u00e1m sv. Marie z Magdaly, 2018) <\/em><\/p>\n

Spravedliv\u00e1 mezi n\u00e1rody<\/strong><\/p>\n

31. \u0159\u00edjna 1994 dva Alicini potomci, v\u00e9voda z Edinburghu a princezna Sofie, byli v Jad va\u0161em (Pam\u00e1tn\u00edk holocaustu) \u00fa\u010dastni ceremoni\u00e1lu, p\u0159i n\u011bm\u017e byla ocen\u011bna jako \u201eSpravedliv\u00e1 mezi n\u00e1rody\u201c za pomoc rodin\u011b Cohen\u016f ve v\u00e1lce. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti tak\u00e9 nav\u0161t\u00edvili jej\u00edho posmrtn\u00e9ho spo\u010dinut\u00ed, tam, kde si tolik p\u0159\u00e1la spo\u010dinout: v\u00a0bl\u00edzkosti sv\u00e9 tety \u2013 sv. Jelizavety Rusk\u00e9.<\/p>\n

Princ William, v\u00e9voda z\u00a0Cambridge, u hrobu sv\u00e9 prababi\u010dky Alice<\/strong><\/p>\n

Jeruzal\u00e9m, 28.6.2018<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princ William u hrobu sv\u00e9 prababi\u010dky — princezny Alice v Getsemansk\u00e9 zahrad\u011b
\n(Jeruzal\u00e9m, rusk\u00fd\u00a0chr\u00e1m sv. Marie z Magdaly, 2018)<\/em><\/p>\n

Princi William, v\u00e9voda z\u00a0Cambridge, nav\u0161t\u00edvil dne 28. \u010dervna Chr\u00e1m sv. Marie z Magdaly na Olivetsk\u00e9 ho\u0159e v Jeruzal\u00e9m\u011b a vyj\u00e1d\u0159il svou \u00factu u hrobu sv\u00e9 prababi\u010dky, princezny Alice. Princezna Alice, matka prince Filipa, v\u00e9vody z Edinburghu, \u017eila v At\u00e9n\u00e1ch b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a zachr\u00e1nila \u010dleny \u017eidovsk\u00e9 rodiny p\u0159\u00edmo ve sv\u00e9m byt\u011b, a\u010dkoli byla pod hrozbou trestu smrti. V roce 1993 ji pam\u00e1tn\u00edk Yad Vashem ud\u011blil titulu \u201eSpravedliv\u00e1 mezi n\u00e1rody\u201c, tedy poctu v\u0161em ne-\u017did\u016fm, kte\u0159\u00ed riskovali sv\u016fj \u017eivot b\u011bhem holokaustu, aby zachr\u00e1nili obyvatele \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1roda.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Princ William v Chr\u00e1mu Bo\u017e\u00edho Hrobu p\u0159i sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Jeruzal\u00e9ma
\n(Jeruzal\u00e9m,\u00a02018)<\/em><\/p>\n

Princi William nav\u0161t\u00edvil tak\u00e9 dal\u0161\u00ed pam\u00e1tn\u00e1 a posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta Jeruzal\u00e9ma v\u010detn\u011b Chr\u00e1mu Bo\u017e\u00edho hrobu, kde se poklonil m\u00edstu P\u00e1nova Vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed.<\/p>\n

p\u0159ipravil Michal Dvo\u0159\u00e1\u010dek<\/strong><\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00e9 odkazy a kr\u00e1tk\u00e1 videa:<\/strong><\/p>\n