Na cestě ke svátku Vzkříšení
(7.)
„Když je někdo nervózní, raději s ním ani nemluvte, nejlépe ani po dobrém. Vždyť se podobá zraněnému, který nepřijímá ani pohlazení, neboť to i ono dráždí jeho rány.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 693.
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(6.)
„Když se někdo modlí, velmi pomáhá prostředí hor, a nikoli propastí a soutěsek. Také Kristus odcházel do hornatých míst, a tam se modlil. Lidská mysl a všechny jeho smysly se právě tehdy velmi otevírají k modlitbě. A také proto lidé z Epiru a obecně z hor jsou charakterističtí svou statečností a velkomyslností.“
Kelie starce Paisije „Panaguda“ na Svaté Hoře Athos
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 693.
Pozn.:
Geografická oblast „Epirus“, jež v Řecku tvoří stejnojmenný správní region, je charakteristická svojí drsnou a hornatou krajinou. Ta se vyznačuje převážně vysokými vápencovými pohořími, jež jsou součástí Dinárských hor a která dosahují výšky přes 2000 metrů. Většina Epiru se rozkládá na návětrné straně Pindu. Místní vegetaci představují hlavně husté jehličnaté lesy plné divoké zvěře.
Rodina starce Paisije, po přesídlení z rodné Farasy v maloasijské Kappadokii, našla útočiště právě v Epiru, konkrétně v malebném městečku Konitsa, s nímž bylo spjato mládí a dospívání malého Arsenia Eznepidise, budoucího starce Paisije Svatohorce…
Bohulibému posluchači dojemných a kajícných hymnů Pravoslavné církve, zpívaných v době velkopostní, se dnes dostává příležitosti zaposlouchat se do tklivého a současně radostného zpěvu tzv. Akathistního hymnu k Přesvaté Bohorodici (ο Ακάθιστος Ύμνος), jenž patří k nejoblíbenějším hymnům Pravoslavné církve v Řecku a v řecké diaspoře ve světě. Je jedním z nejdůležitějších hymnografických textů byzantského období, velmi těsně spjatý nejen s církevním (bohoslužebným) životem, nýbrž také s řeckým národním étosem, který rozpoznal v osobě Přesvaté Bohorodice „Předního zastánce a vojevůdce“ křesťanů, a tím také svoji záštitu a ochranu před nepřáteli.
Historicky se vznik Akathistu datuje k 7. století a k události, jež zabránila zničení hlavního města Byzantské říše – Konstantinopole. V roce 626, zatímco císař Herakleos vedl vojenské tažení proti Peršanům, bylo náhle „Město Konstantinovo“ čili Cařihrad obklíčen Avary. Avaři, dobře vědouce, že byzantská armáda se v té době nachází daleko za hranicemi města, obsadili Chrám ve Vlachernách, zasvěcený právě památce Přesv. Bohorodice, a ve spolupráci s Peršany se v noci ze 7. na 8. srpna připravovali na konečný útok. Když to viděl patriarcha konstantinopolský Sergios, shromáždil věřící lid a obcházel s ikonou Přesvaté Bohorodice „Vlachernské“ kolem obraných zdí hlavního města a vroucně se modlil, aby tato „mocná zastánkyně“ učinila zázrak a zachránila svůj lid, který byl ve smrtelném nebezpečí. Tehdy, jako zázrakem, se přihnala silná větrná smršť, kterou věřící připisovali božské pomoci, a ta způsobila tak silnou bouři, které nepřátelská flotila, vyčkávající na útok, neodolala a zahynula ve vlnách… Ti, kteří zbyli, byli nuceni od obléhání upustit a odejít s nepořízenou.
Bohoslužba Akathistu, jak se vyvinula do dnešních dní, je přednášena společně s Malým povečeřím vždy v pátek večer v prvních čtyřech nedělích Svaté čtyřicátnice, a pak ještě jednou, celý, v pátek pátého týdne Velikého postu.
V našem českém pravoslavném prostředí, konkrétně v naší brněnské farnosti, je zaužíváno zpívat Akathist k Přesvaté Bohorodici v církevní slovanštině (bez Malého povečeří) vždy ve středu a dále Akathist k Ježíši Nejsladšímu v češtině vždy v pátek večer.
Akathist, na nějž uvádíme níže odkaz, byl interpretován známým řeckým zpěvákem církevních hymnů – Petrosem Gaitanem.
Příjemný poslech!
https://www.youtube.com/watch?v=nuT7weG5CFQ
Πέτρος Γαϊτάνος – Η ακολουθία των Χαιρετισμών της Παναγίας
podle Diakonima.gr a dalších pramenů připravil MD
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(5.)
„Jestliže schází statečné smýšlení, není možný ani jakýkoli pokrok. Statečnost (mužnost) znamená, když se cele, s veškerou důvěrou, odevzdáváš do Boží vůle. Ten, kdo má ducha statečnosti, má také lásku, a Bůh to bere v úvahu.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 693.
Pravoslavná církevní obec v Brně
při chrámu sv. Václava, knížete českého,
si Vás dovoluje pozvat na cyklus přednášek na téma
„Velkopostní besedy a čtení“
Uvedení do duchovního života – Teoretické a praktické příklady svatosti
Témata jednotlivých přednášek:
1. Napodobování, jež vede k podobnosti (3. března)
2. Tři světitelé o umění mnišského života (10. března)
3. Bolest a deprese v učení svatých Otců (17. března)
(o. Marek Malík)
4. Filokalie, řečtí osvětitelé a sv. Nektários Eginský (24. března)
Přednášející: Michal Dvořáček (doktor teologie) a otec Marek Malík
Kdy: o sobotách Velikého postu od 16:30
(3.3., 10.3., 17.3. a 24.3. 2018)
Kde: v prostorách Svatováclavské hudební školy na Úvozu 62 (Brno)
Těšíme se na Vaši účast!
přednášející spolu s duchovním správcem farnosti
Program přednášek a duchovního čtení_Velkopostní období_PCO Brno
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(4.)
„Trochu učení (studia), ale hodně modlitby. V modlitbě a při bohoslužbě se musí každý z nás účastnit celým svým srdcem.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 692.
MODLITBA OPTINSKÝCH STARCŮ
Pane, dej, abych s pokojem v duši přijal vše, co mi přinese nadcházející den.
Dej, abych se cele odevzdal Tvé svaté vůli. Po celý den mě ve všem veď a posiluj.
Ať bych dostal jakékoliv zprávy během dne, nauč mne je přijmout s pokojnou duší
a pevným přesvědčením, že nade vším je Tvá svatá vůle.
Ve všech mých skutcích a slovech veď mé myšlenky a smysly.
Ve všech nepředvídaných okolnostech mi nedej zapomenout,
že všechno je sesláno od Tebe.
Nauč mě přímo a rozumně jednat s každým členem mé rodiny,
abych nikoho nezarmucoval a neroztrpčoval.
Pane, dej mi sílu přenést se přes útrapy přicházejícího dne
a přes všechny události, které přinese.
Veď mou vůli a nauč mě modlit se, věřit, doufat v Tebe, trpět, odpouštět a milovat. Amen.
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(3.)
„Jednejme s druhými s prostotou a stejně tak jednoduše přijímejme jejich kritické poznámky o nás. Když někdo jedná prostě a s dobrými myšlenkami (με καλούς λογισμούς), raduje se, když mu druzí nadávají.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 692.
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(2.)
„Když někdo přijme prostřednictvím modlitby sladkost, už nechce ani vyjít ven z kelie. Tehdy se stává, že modlitba přináší odpočinek, a neunavuje. Když
(my mniši) nechceme vyjít ven z naší chýše, ale nakonec přece jen z lásky vycházíme a obětujeme náš klid kvůli nějakému bratru, tehdy Bůh vidí naši lásku a vynahradí nám to.“
Zdroj:
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 691.
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(1.)
„Když uvnitř modlitby necítíme útěchu a radost jako malé dítě, které utíká do náruče své matky, tehdy jsme buď někomu ublížili svým chováním a tvrdostí, nebo v nás panuje pýcha.“
Zdroj:
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 691.